Kostnický koncil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kostnický koncil
Kdy	1414 - 1418
Uznávají jej	katolická církev
Předchozí koncil	Vienský koncil
Následující koncil	Basilejský koncil
Svolal jej	Jan XXIII.
Předsedal mu	Zikmund, král římský
Účastníků	600
Diskutované otázky	papežské schizma, Jan Hus
Dokumenty a prohlášení	sesazení či abdikace tří papežů, volba papeže Martina V., odsouzení Jana Husa
Přehled ekum. koncilů

Kostnický koncil (1414–1418) svolal papež Jan XXIII. na nátlak římského krále Zikmunda, zahájili jej však kardinálové-legáti Řehoře XII.. Jednalo s o ekumenický koncil. Kladl si za cíl ukončit papežské schisma, které trvalo již od roku 1378, vyřešit věroučné problémy s učením o svátostech a církvi a reformovat některé pořádky v církvi.

V době svolání koncilu existovalo trojpapežství a všichni tři papežové se pokládali za legitimní. Roku 1409 sesadili kardinálové na koncilu v Pise dva dosavadní papeže, římského Řehoře XII. a avignonského Benedikta XIII., neboť se domnívali, že nastala situace, kdy má koncil právo zasáhnout a uplatnit svou autoritu nad papežem (konciliarismus). Za novou hlavu církve zvolili Petra Philarga, který přijal jméno Alexandr V. Tím se však pouze schisma prohloubilo. Dosavadní papeži se totiž svého pontifikátu nevzdali, což vedlo ke vzniku trojpapežství. Když Alexandr V. brzy nato zemřel, nastoupil na jeho místo pod jménem Jan XXIII. Balthasar Cossa, nechvalně proslulý jako pirát. Tento stav velmi znepokojoval tehdejšího vládce římské říše Zikmunda, kterému se podařilo Jana XXIII. přimět ke svolání nového koncilu.

Soudobá ilustrace – upálení Jana Husa po odsouzení Kostnickým koncilem.

Se Zikmundovou podporou kostnický koncil rozhodl, aby všichni tři papežové abdikovali a byl zvolen papež nový. Jan XXIII. poté z Kostnice uprchl, ale byl dostižen Zikmundovými vojáky a skončil ve stejném vězení jako před ním Jan Hus. Byl sesazen z papežského stolce, zatímco Řehoř XII. abdikoval. Teprve roku 1417 byl sesazen také poslední z této trojice, avignonský papež Benedikt XIII, který se však nadále za papeže prohlašoval, což však již pozbývalo významu, neboť jej coby papeže již téměř nikdo neuznával. Na koncilu byl zvolen papežem Otto Colonna, který přijal jméno Martin V. Schválil usnesení koncilu s výjimkou zasedání, při němž koncil v dekretu Haec Sancta 6. dubna 1415 deklaroval konciliaristickou myšlenku svrchované autority koncilu nad papežem.

Souběžně se koncil zabýval též jinými aktuálními záležitostmi církve a pokračoval v reformách započatých pisánským koncilem. Ty byly zaměřeny zvláště proti učení Johna Wyclifa, Jana Husa a jejich stoupenců. Jan Hus byl koncilem odsouzen a upálen na hranici 6. července 1415. Pro zastávání Husova učení byl 30. dubna 1416 odsouzen a popraven též Jeroným Pražský.

K Husovu procesu viz článek Jan Hus.

Koncil byl úspěšný ve svém cíli znovunastolit církevní jednotu, nedořešil však otázky ohledně církve a svátostí (diskuse s husity) a selhal v otázce významné reformy církve.