Člověk moudrý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Člověk moudrý

Obrázek muže a ženy z plakety na sondě Pioneer

běžný druh

Vědecká klasifikace

Říše:	živočichové (Animalia)
Kmen:	strunatci (Chordata)
Třída:	savci (Mammalia)
Řád:	primáti (Primates)
Nadčeleď:	hominoidi (Hominoidea)
Čeleď:	hominidi (Hominidae)
Podčeleď:	lidé (Homininae)
Rod:	člověk (Homo)
Druh:	člověk moudrý (H. sapiens)

Binomické jméno

Homo sapiens
Carl Linné, 1758

Poddruhy

Homo sapiens sapiens
†Homo sapiens idaltu
†Homo sapiens palestinus
†Homo sapiens steinheimensis

Člověk moudrý (Homo sapiens), běžně označován jako člověk, je jediným žijícím druhem rodu Homo, čeledi hominidi (Hominidae), řádu primáti. Je pro něj charakteristické vertikální držení těla, rozumová inteligence a schopnost mluvit. Člověk je rovněž bytost, která si uvědomuje sama sebe, subjekt socio-historické činnosti a kultury.

Charakteristickým rysem dnešního člověka je schopnost vyrábět komplexní nástroje a použít je k ovlivnění svého okolí (přestože také jiní živočichové, např. všichni žijící zástupci nadčeledi Hominoidea (orangutan, šimpanz, gorila), umějí použít jednoduché nástroje.)

Nedospělý člověk obecně je dítě. Dospělý člověk samičího pohlaví je žena, nedospělý je dívka. Dospělý člověk samčího pohlaví je muž, nedospělý chlapec. Přirozená průměrná délka života je 30-40 let, v současnosti ovšem dosahuje cca 75 let (ve vyspělých zemích světa). ^[zdroj?]

Obsah

1 Evoluce
2 Anatomie člověka
3 Člověk v náboženství
4 Psychologie
5 Kultura
- 5.1 Nástroje
- 5.2 Schopnosti
6 Odkazy
- 6.1 Reference
- 6.2 Související články

[editovat] Evoluce

Vývoj člověka (antropogeneze) je postupná evoluce rodu Homo. Během čtvrtohor do své poslední fáze dospěl vývojový proces, který začal u primitivních primátů v paleocénu a který skončil vznikem moderního člověka Homo sapiens - asi před 200 000 lety.

Vznik člověka moderního typu (Homo sapiens) ještě není zcela vyjasněn a o jeho průběhu je několik teorií.

[editovat] Teorie

Podle tzv. multiregionální teorie se Homo sapiens vyvinul několikrát nezávisle z lokálních populací Homo erectus. Zastánci této teorie jsou logicky toho názoru, že neandrtálci jsou poddruh moderního člověka (tedy Homo sapiens neanderthalensis). Později vzájemným křížením došlo k unifikaci jednotlivých populací. Druhá teorie (tzv. teorie jednoho místa vzniku) tvrdí, že všichni moderní lidé pochází z Afriky, kde se druh Homo sapiens vyvinul. Tato možnost by znamenala, že si jsou jednotlivé světové populace daleko bližší.

Třetí skupina vědců se domnívá, že se Homo sapiens, který se šířil z Afriky, ještě křížil s Homo erectus. ^[1]

[editovat] Genetická data

Informace o původu člověka se získávají například porovnáváním mitochondriální DNA různých lidských populací. Tyto výzkumy naznačují spíše správnost teorie jednoho centra vzniku, i když se o správnosti použité metody (tzv. molekulární hodiny) pochybuje. ^[1]

[editovat] Paleontologické nálezy

Podle paleontologických nálezů se zdá, že lidé moderního typu (zvaní kromaňonci) přišli do Evropy před 40 000 lety. Zde nahradili neandrtálce a nejsou důkazy, že došlo ke křížení. V Evropě se shodují nálezy s genetickými daty. ^[1]

[editovat] Anatomie člověka

Podrobnější informace naleznete v článku lidské tělo.

menší postava (než Homo erectus)
vytváří se brada
zvětšení mozkovny
malé nadočnicové oblouky
zřetelný nos

[editovat] Člověk v náboženství

Drtivá většina náboženských systémů (křesťanství, židovství, islám, hinduismus a mnohé další) připisují člověku nesmrtelnou duši. Ve většině teistických náboženství byl člověk stvořen Bohem či bohy. Podle židovského kalendáře, který Židé i některé křesťanské směry počítají od biblického stvoření světa, k tomuto stvoření došlo asi před 5 700 roky.

[editovat] Psychologie

vnímání
city
vůle
duševno
činnost

[editovat] Kultura

postupně vznikl rod pokrevně příbuzných
v jeskyních, chatách z kostí, paroží, větví
sběr, specializovaný lov velké zvěře
měl představy o „duši“ člověka => první pohřby (skrčená poloha, nástroje a zbraně mrtvého)