Valonsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Valonský region Région wallonne • Wallonische Region Waals Gewest • Redjon Walone
Informace
Stát	Belgie
Úřední jazyky	Francouzština, němčina
Hlavní město	Namur
Rozloha	16 844 km²
ISO 3166-2	BE-WAL
Hymna	Li Tchant des Walons
Oficiální web	www.wallonie.be
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 413 978 (1. 1. 2006)
Hustota zalidnění	202 obyv./km²
Poloha
Poloha Valonska v Belgii

Valonsko (francouzsky Wallonie, německy Wallonien, valonsky Walonreye, nizozemsky Wallonië) neboli Valonský region (francouzsky Région Wallonne, nizozemsky Waals Gewest) je jedním ze tří regionů Belgického království. Dne 1. ledna 2006 žilo ve Valonsku 3 413 978 obyvatel, tj. 32 % obyvatel státu. Obyvatelstvo je převážně frankofonní, úřední jazyky jsou francouzština a němčina.

Obsah 1 Administrativní uspořádání 2 Geografie 3 Jazyky 4 Politické uspořádání 5 Ekonomika 6 Poznámky 7 Externí odkazy

[editovat] Administrativní uspořádání

Belgie je rozdělena na 10 provincií, z nichž 5 se nachází ve Valonsku:

1. Valonský Brabant

2. Henegavsko

3. Lutych

4. Lucembursko

5. Namur

Valonsko se dále dělí na 20 okresů (francouzsky arrondissements) a 262 obcí. Hlavní město je Namur. Další důležitá města (s více než 50 000 obyvateli) jsou Charleroi, Lutych, Mons, La Louvière, Mouscron, Seraing, Tournai a Verviers.

[editovat] Geografie

Valonský region se rozkládá na jihu Belgie na ploše 16 844 km², což je přibližně 55 % rozlohy státu. Sousedí na severu s Vlámskem a Nizozemskem, na západě s Německem (spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falc) a Lucemburskem a na jihu s Francií (regiony Nord-Pas-de-Calais, Champagne-Ardenne a Lotrinsko).

Valonská krajina je kopcovitá a lesnatá. Týká se to zejména území na jih od řeky Másy a jejího přítoku Sambre, které tvoří oblasti Condroz, Fagne, Famenne, Pays de Herve, Ardeny a Belgické Lotrinsko. Ardeny zaujímají velkou část provincií Lucembursko, Lutych a Namur a v menší míře zasahují též do provincie Henegavsko. V Ardenách se nachází Signal de Botrange – nejvyšší vrchol Valonska i celé Belgie s nadmořskou výškou 694 m.

[editovat] Jazyky

Úředním jazykem ve většině obcí je francouzština. Němčina je úředním jazykem v 9 obcích na východě regionu, které patřily do roku 1918 Německu a nyní tvoří Německou komunitu Belgie. V některých obcích mají obyvatelé právo komunikovat s úřady v jiném než úředním jazyce – nizozemsky nebo německy (popř. obojí) v několika frankofonních obcích a francouzsky ve všech obcích Německé komunity.

V červnu 2006 uveřejnila Université catholique de Louvain z Louvain-la-Neuve anketu, ve které pouhých 19 % respondentů z Valonska uvedlo, že mluví nizozemsky. Naproti tomu 59 % dotázaných ve Vlámsku prohlásilo, že mluví francouzsky.^[1][2]

Varianta francouzštiny, kterou se mluví ve Valonsku, bývá označována jako belgická francouzština a liší se od standardní francouzštiny různou měrou v závislosti na mluvčím. Jazyk používaný v úředním styku a v médiích je podobný v obou zemích. Jedním z rozdílů mezi oběma variantami, který stojí za zmínku, je užití slov septante (sedmdesát) a nonante (devadesát) v Belgii namísto výrazů soixante-dix a quatre-vingt-dix užívaných ve Francii.

Roku 1990 byly jako regionální jazyky oficiálně uznány šampaňština, lotrinština, pikardština a valonština. Až do začátku 20. století mluvil valonský lid převážně valonským a pikardským dialektem, zatímco francouzština byla jazykem vyšších tříd. Vzhledem k zavedení školního vyučování ve francouzštině je však používání těchto nářečí na ústupu. V současné době se objevují snahy (byť ve velmi omezené míře) o oživení valonských dialektů – některé školy nabízejí jazykové kursy valonštiny a existují i rozhlasové programy ve valonštině.

[editovat] Politické uspořádání

Od 23. dubna 1993 je Belgie federativní stát, rozdělený územně na tři regiony – Valonský region, Vlámský region a Region Brusel-hlavní město. Po jazykové stránce je navíc Belgie rozdělena na tři komunity.

Valonský region má vlastní vládu a parlament. Obě instituce sídlí v Namuru.

Parlament se skládá ze 75 poslanců, volených přímo všeobecným hlasovacím právem na pět let.

Předsedou valonské vlády (ministre-président) je od roku 2005 Elio di Rupo.

[editovat] Ekonomika

Valonské hospodářství zaznamenalo bouřlivý rozvoj v 19. století, zejména v oblasti Charleroi a Lutychu. Belgie byla první zemí pevninské Evropy, ve které proběhla průmyslová revoluce. Valonsko mělo bohaté zásoby černého uhlí a jeho prosperita byla založena na odvětvích těžkého průmyslu (zejména hutnictví oceli a sklářství).

V první polovině 20. stol. začalo docházet k poklesu výnosnosti těžkého průmyslu. Od roku 1958 byly postupně zavírány doly a později se dostavila krize ocelářství. Kvůli tomu bylo třeba provést restrukturalizaci průmyslu.

Dnes Valonsko ekonomicky zaostává za Vlámskem. Podle údajů z roku 2004 činí HDP na hlavu 27 356 eur pro Vlámsko a 19 858 eur pro Valonsko. Ekonomika Valonska je poměrně diverzifikována, přesto však v některých oblastech (např. okolí měst Charleroi a Lutych) přetrvává krize ocelářského průmyslu a nezaměstnanost dosahuje místy až 20 %.

[editovat] Poznámky

1. ↑ *Studie Université catholique de Louvain (francouzsky)
2. ↑ *Shrnutí studie na stránkách Taaluniversum.org (nizozemsky)

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje Portál Belgie

• Oficiální stránky Valonska (francouzsky, německy, nizozemsky, anglicky, španělsky, italsky)
• Oficiální stránka turistického ruchu ve Valonsku (francouzsky, německy, nizozemsky, anglicky, španělsky, italsky)
• Oficiální stránka turistického ruchu ve Valonsku a v Bruselu