Svastika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Svastika (ze sanskrtu: svástika) je kříž s ohnutými (většinou v polovině) do (obvykle) pravého úhlu a to buď ve směru hodinových ručiček (pravotočivá svastika) nebo proti němu (levotočivá svastika).

Svastika se vyskytuje v mnoha kulturách po celém světě buď jako náboženský symbol, symbol různých organizací a politických směrů nebo prostě jako dekorativní prvek. Dnes je v západní kultuře svastika známá jako symbol nacismu.

Obsah 1 Svastika jako náboženský symbol 1.1 Hinduismus 1.2 Buddhismus 1.3 Křesťanství a Judaismus 2 Svastika v Evropě a v USA na počátku 20. století 3 Svastika jako symbol nacismu 4 Historie

[editovat] Svastika jako náboženský symbol

Svastika se jako náboženský symbol používá v mnoha kulturách po celém světě.

Svastika je symbol používaný prakticky ve všech filosoficko-náboženských učeních indického původu – v buddhismu, hinduismu i v džinismu (dharmová náboženství). Ve všech těchto náboženstvích je to mnohoznačný symbol, obecně je chápána jako symbol štěstí.

Svastika je také známa u Zoroastrismu, kde symbolizovala mj. obíhající slunce, Mithrovo Kolo (?), oheň, …

Jako náboženský symbol byla (a někdy i dodnes je) svastika používána některými kmeny amerických indiánů. Například severoamerický kmen Navahů používal svastiku jako posvátný symbol při některých rituálech.

Mnoho evropských národů používalo před přijetím křesťanství svastiku jako náboženský symbol. Mj. je doložená u Slovanů (z Kyjevské Rusi a u Polabských Slovanů; v Polské části Tater se svastika používala jako lidový ornament až do 20. století), u Germánů (je zde známa jako fylfot, jedná se o Vikinský symbol – „thorovo kladivo“, doložená je i u Anglosasů, …), u Baltských národů, …

[editovat] Hinduismus

V hinduismu je svastika považována za výjimečně svatý a pozitivní symbol, je proto velice často používána při všech možných příležitostech. Lze ji vidět na zdech hinduistických chrámů, na oltářích, oblečení, špercích, … Sbastik (bengálsky „svastika“) je také běžné bengálské jméno.

Symbolický význam svastiky je v hinduismu mnohoznačný: obě formy svastiky (tj. levotočivá a pravotočivá) zde značí jednotlivé formy boha Brahmy (pravotočivá – vyvíjení vesmíru, levotočivá – zanikání vesmíru), vedle toho se svastika používá jako sluneční symbol boha Súrji nebo jako symbol stability (čtyři světové strany). Svastika je navíc jeden ze 108 symbolů boha Višnua a značí životodárné sluneční paprsky.

[editovat] Buddhismus

V buddhismu je opět svastika mnohoznačný symbol. Reprezentuje zde dharmu, universální harmonii a rovnováhu protikladů. Levotočivá svastika dále značí lásku a milosrdenství, pravotočivá sílu a inteligenci.

[editovat] Křesťanství a Judaismus

V křesťanství se svastika používala jen v minulosti a to jen dosti okrajově. V době pronásledování křesťanů v Římské říši se svastika někdy používala jako zástupný symbol místo pronásledovaného latinského či řeckého kříže (podobně se však používaly i jiné symboly – např. znak kotvy).

Později se (opět okrajově) svastika používala jako symbol vítězství Krista nad smrtí – takto je použita v některých románských a gotických kostelech.

V některých starověkých a středověkých židovských synagogách se svastika objevuje, jedná se však pouze o dekorativní prvek.

[editovat] Svastika v Evropě a v USA na počátku 20. století

Archeologické nálezy svastiky u mnoha starověkých indoevropských národů (Řekové (mj. i v Tróji), Chetité, Germánské kmeny, Peršané, …) vedly k teorii, že svastika byla původně obecně indoevropský symbol. Tato teorie (původně navržena Schliemannem) se na přelomu 19. a 20. století stala značně populární.

Svastika se stala v Evropě a v USA značně populárním symbolem. Byla chápána jako symbol štěstí, a tak se používala v mnoha různých emblémech jak civilních organizací, tak i vojenských jednotek.

Modrá svastika se v letech 1918 - 1945 používala jako výsostný znak ve finské armádě, v omezené míře (s mírně změněnou geometrií, aby se výrazně lišila od nacistické) se svastika ve finském letectvu používala i později.

Lotyšské letectvo používalo v letech 1926 až 1940 červenou svastiku jako výsostný znak na svých letadlech.

Některé americké vojenské jednotky měly jako svůj emblém svastiku (např. 45. pěší divize používala do 30. let žlutou svastiku na červeném pozadí – jedná se o domorodý indiánský symbol).

Svastika byla značně oblíbená i v Polsku, mnoho jednotek polské armády používalo ve 20. letech svastiku jako součást svého emblému.

Ve 20. a 30. letech 20. století byla svastika v kruhu symbolem kanadského hokejového týmu.^[1]

V roce 1917 Ruská prozatímní vláda natiskla bankovky, na kterých byla zobrazena pravotočivá svastika. Bankovky se však nedostaly nikdy do oběhu.

[editovat] Svastika jako symbol nacismu

V západní kultuře je dnes svastika známá hlavně jako symbol nacismu.

Pravotočivá svastika byla oficiálně přijata jako symbol NSDAP v roce 1920, neoficiálně se však používala už dříve. Svastiku používala taky Deutsche Arbeiterpartei – přímý předchůdce nacistické strany.

Užití svastiky jako nacistického symblolu vycházelo z teorií, že svastika byla prastarý árijský symbol.

Nacisté obecně používali pravotočivou černou svastiku (vykreslenou v mřížce 5 krát 5 čtverců) v bílém kruhu, jednotlivé nacistické organizace měly však tento znak mírně pozměněn. Na vlajce nacistického Německa byla černá pravotočivá svastika pootočená o 45° v bílém kruhu na červeném pozadí. Podobně pootočenou černou svastiku v bílém čtverci postaveném nakoso používala mládežnická organizace hitlerjugend, luftwaffe používala na směrových plochách svých letadel bíle orámovanou černou svastiku (opět nakoso).

Následkem zneužití svastiky jako nacistického symbolu je dnes v západní kultuře svastika tabuizována a její používání je v mnoha zemích trestné.

[editovat] Historie

Svastika je známá prakticky po celém světě. Vzhledem k tomu, že se jedná o velice jednoduchý symbol, je pravděpodobné, že byl objeven nezávisle na sobě v mnoha místech světa. Je možné, že se vyvinul z tzv. slunečního kříže (kříž v kruhu) – symbolu, který je ještě rozšířenější.

Jako (patrně) dekorativní prvek se svastika objevuje již v době neolitu. Nejstarší nálezy svastiky jsou na keramických střepech z dnešního Íránu a z Balkánu – oba asi z 5. tisíciletí př. n. l. Z rané doby bronzové jsou známe nálezy svastiky v lokalitě Sintašta na jižním Uralu (Rusko)

Později se svastika objevuje u Chetitů, starověkých Řeků (byla zde známá jako tetra-gammadion – dá se složit ze čtyř písmen gamma), u mnoha Semitských národů a dalších. Svastika byla známá také v Harappské kultuře.