Supervelmoc
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Supervelmoc je termín, který byl zaveden po 2. světové válce, označuje stát, disponující takovou mocí, že může ovlivňovat velkou část planety.
Obsah |
[editovat] Příklady
Za supervelmoci byly označeny Spojené státy americké a Sovětský svaz; obě země silně ovlivňovaly své sousedy a spojence, ti tak byli považováni za tzv. sféru vlivu těchto mocností. Jejich vojenská i ekonomická síla byla až do konce 80. let téměř vyrovnána; zatímco USA a jejich západní spojenci konstituovali NATO jako svůj obranný vojenský pakt, země RVHP ustanovily Varšavskou smlouvu. Obě společenství představovaly odlišné jak politické, tak i kulturní póly, navíc měly moc i sílu zničit celý svět jaderným arzenálem.
[editovat] USA
Spojené státy svojí politikou „zadržování komunismu“ se snažily výrazně snižovat vliv Sovětského Svazu na zbytek světa, hlavně na země v Karibském moři, jižní Asii a západní Evropě. Od 60. let, díky rozvoji moderní dopravy, bylo navíc možné vyvážet do celého světa americké zboží, šířila se americká kultura. Někteří jí obdivovali jako symbol demokracie, někteří jí zatracovali jako útok na vlastní národní kulturu. Právě odmítání všeho amerického je průvodním jevem antiamerikanismu, který se rozšířil jak v zemích tehdejšího východního bloku, jako propaganda komunistických vlád, tak i v arabském světě i v západní Evropě.
[editovat] SSSR
Sovětský svaz se stal supervelmocí v roce 1949, když sovětští vědci poprvé provedli úspěšný atomový výbuch, a země se tak zařadila mezi jaderné velmoci. Díky ohromné rozloze a dostupnosti téměř všech surovin, a díky podpoře vzdělanosti a investic do těžkého průmyslu centrální vládou v 60. letech došlo v této zemi k velkému pokroku všemi směry, přesto země byla stále nedemokratickou s ohromnými vnitřními problémy. I SSSR měl svojí sféru vlivu, kterou se pokoušel neustále rozšiřovat; patřila k ní střední a východní Evropa, Kuba, Vietnam, Severní Korea, a v 80. letech i některé africké a arabské země. Na rozdíl od západních zemí, ve východním bloku došlo ke konci 70. let ke stagnaci, která později přerostla v krizi a o několik dalších let později rozdmýchala spory jak mezi jednotlivými národy Sovětského svazu, tak i v řadách jeho spojenců. Situaci nezlepšila ani cílená reforma nazývaná Perestrojka (přestavba společnosti), zavedená v druhé polovině 80. let Michailem Gorbačovem. Rozpad SSSR začal sporem o Náhorní Karabach na Kavkazu, a vyvrcholil odstupem prezidenta SSSR na konci roku 1991 a rozpuštěním státu k 31. prosinci stejného roku.
[editovat] Budoucnost supervelmocí
Na začátku 21. století jsou jedinou světovou supervelmocí Spojené státy, podle některých jsou označovány za světového hegemona.
Jako nově vznikající supervelmoc začíná být postupně uznávána Čínská lidová republika[1], která od druhé poloviny 90. let, díky určitým legislativních změnám podporujícím podnikání, stimuluje rozvoj své ekonomiky s každoročním růstem okolo 10 procent.
Mezi další potenciální supervelmoci se obvykle řadí Evropská Unie, Indie a Rusko.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Čína směřuje k postavení globální mocnosti, Jiří G. Müller, 14. duben 2006
