Serdab
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
„Dům sochy“ v hieroglyfech |
|||||
|
Serdab (odvozeno z arabského سرداب - sirdāb – „sklep“, původní egyptský název je pr-tw.t – „dům sochy“) je označení používané v egyptologii pro malou uzavřenou místnost (případně zazděný výklenek), která byla součástí některých soukromých staroegyptských hrobek v období od 3. do 6. dynastie. Objevuje se v hrobkách (nejčastěji mastabách) členů královské rodiny a vysokých úředníků, s výjimkou Džoserova pyramidového komplexu v Sakkáře se ovšem nevyskytuje v hrobkách faraonů.
V serdabu, zpravidla přiléhajícímu k obětní síni, stávala jedna či více soch zemřelého, do nichž se v důsledku provedení obřadu otevírání úst mohlo i po věčnost vtělovat jeho ka. Jednou nebo dvěma úzkými štěrbinami pro oči ve stěně jinak nepřístupné místnosti tak mohl být zemřelý účasten na obětinách, které mu byly přinášeny. Obdobnou funkci jako serdab plnily tzv. nepravé dveře.