Schellenberg
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Schellenberg je město v nížinaté oblasti Lichtenštejnska na břehu Rýna. V roce 2005 mělo 952 obyvatel a zabíralo plochu 3,5 km2.
Oblast byla nejdříve obydlena Kelty a pak Raety. Římáné obsadili území v roce 15 př. n. l. a udělali z něj část provincei Raetie. Provincie se později stala hrabstvím pod Karlem Velikým. Hrabství bylo opakovaně rozdělováno dědici.
Hrabství Schellenberg bylo v roce 1437 koupeno hrabaty z Vaduzu a tyto dva státy byly de facto již navěky spojeny do jednoho. Po Švábské válce v roce 1499 se obě hrabství stala vazalskými státy Rakouska. Různé rody si panství kupovaly a prodávaly až do začátku 18. století, kdy postupně obě hrabství koupil rod Lichtenštejnů, kterým byl v roce 1706 udělen knížecí titul, který ale vyžadoval nabytí území v blízkosti Svaté říše římské, aby se tak mohli zúčastnit Říšského sněmu. Císař v roce 1719 spojil panství Vaduz a Schellenberg do nové země - Knížectví Lichtenštejnsko.
Ve městě je pomník, který připomíná ruské vojáky, kterým byl na konci druhé světové války udělen azyl v Lichtenštejnsku. Tito vojáci kolaborovali s Německem.
V Schellenbergu je silnice vedoucí do Rakouska střežená rakouskou pohraniční stráží.
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Schellenberg na anglické Wikipedii.