ebooksgratis.com

See also ebooksgratis.com: no banners, no cookies, totally FREE.

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Rumburk - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Rumburk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rumburk
Třída 9. května

Třída 9. května

Rumburk – znak Rumburk – vlajka znak vlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0421 562777
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Děčín (CZ0421)
obec s rozšířenou působností: Rumburk
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 24,69 km²
počet obyvatel: 11 129 (2005)
zeměpisná šířka: 50° 57’ 00"
zeměpisná délka: 14° 33’ 30"
nadmořská výška: 387 m
PSČ: 408 01
zákl. sídelní jednotky: 23
místní části: 3
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: Městský úřad Rumburk
Třída 9. května 1366/48
408 01 Rumburk
starosta / starostka: Ing. Jaroslav Sykáček
Oficiální web: http://www.rumburk.cz
Ofic. web MÚ: http://www.rumburk.cz/mestsky-urad
E-mail: epodatelna@rumburk.cz
Rumburk na mapě

Rumburk (něm. Rumburg) je město v severovýchodní části okresu Děčín, ve Šluknovském výběžku, v severní části České republiky. Protéká jím říčka Mandava.

Obsah

[editovat] Geomorfologie

  • nadmořská výška ‒ 387 m.n.m.
  • Dymník - čedičová hora, na které byla roku 1896 postavena rozhledna
  • Strážný vrch ‒ severovýchodně od náměstí (křížová cesta a dnes pravoslavný) kostelík)
  • okolí

[editovat] Historie města

První zmínka o Rumburku byla nalezena v listině městské rady ve Zhořelci (německý Görlitz), která byla vydaná 7.července 1298. Rumburk vznikl jako „tržní město“ na tzv. Solné stezce na kterou se později v okolí napojovaly další obchodní cesty - Lipská a Kamenická cesta. První majitelé Rumburka byli Berkové z Dubé a byl součástí Tolštejnského panství. Další majitelé panství byli Schleinitzové (1481-1586), Strehlitzové (1586-1594) a Kinští (1607-1634). Roku 1534 dostal Rumburk privilegium práva várečného a 17. prosince 1587 privilegium Rudolfa II. pro městský znak, který zůstal beze změn do dnes. Po ustoupení morové epidemie byl, podobně jako v řadě jiných měst, vybudován roku 1681 tzv. morový sloup. Kolem něj v letech 1724 - 1774 postupně přibývali plastiky světců a celý „komplet“ je dnes dominantou Lužického náměstí. Skutečným skvostem se v Rumburku stala loretánská kaple (loretánská kaple v Rumburku). Za zmínku také stojí roubené domky ve Šmilovského ulici, které vznikly jako příbytky tkalců v době rozmachu textilní výroby.

[editovat] Loreta

Loreta
Loreta

Byla postavena v letech 1704-1709 stavitelem Janem Lukasem Hildebrandtem a na rozdíl od svého originálu který je z mramoru, je celá z pískovce. Na vnější výzdobě se podílel sochař Jan František Bienerth ze Schirgiswalde. Uvnitř kaple najdeme sochu Černé Madony s dítětem, která byla roku 1694 zhotovena v Římě a posvěcená papežem Innocencem XII. Rumburská Loreta je přesnou kopií svého italského originálu a je nejen nejsevernější Loretou v Čechách, ale i v Evropě. Postavit jí nechal zdejší kníže Antonín Florián Liechtenstein.
Z pískovce jsou rovněž sochy deseti Sibyl a proroků, které jsou dílem barokního umělce Jana Františka Bienerta ze Schirgiswalde, který zhotovil také sochy na balustrádě před klášterem.
Severní stranu zdobí sochy Sibyly libyjské a delfské, proroků Jeremiáše a Ezechiela. Reliéfy zobrazují Zvěstování P. Marie, navštívení P. Marie a zápis v Betlémě. Před stěnou je kamenný oltář, na které byla původně umísněna socha sv. Josefa.
Západní stranu zdobí sochy Sybyly perské, kumánské a eritrejské, proroků Davida a Malachiáše. Reliéry zobrazují klanění pastýřů a tří králů.
Jižní stranu zdobí sochy Sybyly sabinské a kumunské, proroků Mojžíše a Balaáma. Reliéfy zachycují smrt P. Marie a prenesení nazaretského domku ze Svaté Země do Dalmácie, a odtud do Loreta.
Na východní straně jsou umístněny sochy Sibyly helespontské, frygické a thebské, proroků Izaiáše, Daniela a Amosa. Reliéfy znázorňují narození a zasnoubení P. Marie.
Uvnitř Lorety se nachází socha Černé madony s dítětem, pocházející z roku 1694 zhotovená v Římě a požehnaná papežem Innocencem XII. Po svém poženání byla vystavena 8 dní v italském Loretu, kde ji mohli poutníci veřejně uctít, a poté byla osobně knížeteme Antonínem Florianem Lichtenštejnem přenesena do Rumburku. Nejprve byla umístněna ve farním kostele, později v kostele klášterním, a konečně 15. září 1707 byla slavnostně přenesena do Lorety.
Stejně jako v italské Loretě jsou i zde umístněny makety velkých votivních svící. Na levé straně je výklenek s dvířky zdobenými dřevořezbou na motivy zvěstování P. Marie. Pod novodobým oltáříkem je umístěna hrobka. V roce 1771 byla instalována v malé věži loretánské kaple zvonková hra. Když se časem poškodila, byla prodána do Saska. Rumburská Loreta patří do komplexu několika staveb. Kolem Lorety byly v letech 1743-1749 postaveny ambity s křížovou cestou, které jsou zdobeny malbami motivovanými životem P. Marie. Dále do komplexu patří klášterní kostel sv. Vavřince a bývalý kapucínský klášter, kde sídlí městská knihovna.

Oficiální stránky Lorety v Rumburku
Restaurátorské práce na malbách v rumburské Loretě - http://dvr.xf.cz/Loreta/Index.htm

[editovat] Doprava a spoje

Přibližně v roce 1797 se začala budovat silnice spojující Rumburk s Děčínem a v letech 1798/9 císařská silnice do České Lípy. Od 16. května 1808 byl Rumburk místem s celní stanicí, která byla umístěna na radnici. V roce 1841 zde byl zřízen tzv. Hlavní celní úřad. Nejstarší zpráva o poštovním spojení Rumburku pochází z roku 1603. Dne 1. srpna 1777 začala fungovat c. k. poštovní stanice. V roce 1802 byl Rumburk jedním z 95 českých měst vybavených poštovní stanicí a sběrnou zásilek. Přepravení z Rumburku do Prahy a zpět se konalo jednou týdně a trvalo přibližně 12 hodin. Od roku 1840 bylo zavedeno denní poštovní spojení. Od 1. února 1850 byl Rumburk okresním městem, pod který spadal celý Šluknovský výběžek až po Doubici a Chřibskou.

[editovat] Železniční spojení

Slavnostní položení prvního pražce bylo v dubnu 1867 a položení základního kamene nádražní budovy v srpnu 1868. První vlak na trase Rumburk - Bakov nad Jizerou (nyní trať 080) projel 16. ledna 1869. V roce 1893 se měla začít budovat elektrická dráha ze Sebnice (Sebnitz) do Varnsdorfu. Návrh však nebyl nikdy realizován.

V roce 2006 proběhla rekonstrukce nádražní budovy.

[editovat] Autobusové spojení

První autobusové spojení je datováno k roku 1910. Linka vedla z Rumburka přes Horní Jindřichov a saský Seifhennensdorf do Varnsdorfu a provozoval ji Theodor Heese.

[editovat] Městské části

[editovat] Historické

  • Rumburk - 555 domů
  • Aloisov (Aloisburg) - 131 domů
  • Jánské Údolí (Johannesthal) - 16 domů
  • Poustka (Klause) - 10 domů
  • Podhájí (Frankenstein) - 57 domů
  • Starý Bor (Althaide) - 59 domů
  • Horní Jindřichov - 15 domů
  • Nová Starost (Neusorge) - 105 domů
    • sloučením těchto částí v roce 1878 měl Rumburk 10010 obyvatel

[editovat] Současné

  • Rumburk 1
  • Rumburk 2 - Horní Jindřichov
  • Rumburk 3 - Dolní Křečany

[editovat] Rodáci

  • Johann Nepomuk Fischer - oční lékař (1777 - 1847)
  • Franz Xavier Chwatal - hudební skladatel (1808 - 1879)
  • Jakub Groh - hudebník (1815 - 1881)
  • Heinrich Bandler - hudebník (1870 - 1937)
  • J. E. Fischer - průmyslník a přírodovědec (1787 - 1866)
  • Wilhelm Ressel - básník (1852 - 1929)

[editovat] Školy

Gymnázium
Gymnázium

[editovat] Základní

  • ZŠ Tyršova - budova původně měšťanské chlapecké školy http://www.zstyrsovarbk.cz/
  • ZŠ U Nemocnice - tzv. Nová škola - vybudována v roce 1984 pro nově vznikající panelové sídliště Podhájí - http://www.zsunemocnice.cz
  • ZŠ Pastelka o.p.s. - soukromá základní škola se zaměřením na aktivní přeshraniční spolupráci s německou školou v Ebersbachu, ředitelka Mgr. Anna Jindrová, Rumburk, Jiříkovská 962/49 - http://www.zspastelka.com
  • ZŠ v ulici Vojtěcha Kováře v Horním Jindřichově, první stupeň

[editovat] Střední

[editovat] Základní umělecká škola

Základní umělecká škola, Rumburk, příspěvková organizace

Růžová 3/1416, Rumburk, 408 01

Telefon: 412 33 20 67

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
Město Rumburk

Rumburk 1 | Rumburk 2-Horní Jindřichov | Rumburk 3-Dolní Křečany

Města a obce okresu Děčín

ArnolticeBenešov nad PloučnicíBynovecČeská KameniceDěčínDobkoviceDobrnáDolní HabarticeDolní PodlužíDolní PoustevnaDoubiceFrantiškov nad PloučnicíHeřmanovHorní HabarticeHorní PodlužíHřenskoHuntířovChřibskáJanovJanskáJetřichoviceJílovéJiřetín pod JedlovouJiříkovKámenKrásná LípaKunraticeKytliceLabská StráňLipováLobendavaLudvíkoviceMalá VeleňMalšoviceMarkvarticeMerbolticeMikulášoviceRumburkRůžováRybništěSrbská KameniceStaré KřečanyStarý ŠachovŠluknovTěchloviceValkeřiceVarnsdorfVelká BukovinaVelký ŠenovVerneřiceVeseléVilémov


aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -