Jedlová (774 m)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Jedlová | |
|---|---|
 |
|
| Rozhledna na Jedlové | |
| Pohoří | Lužické hory |
| Vrchol | 774 m |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko |
| Horniny | pískovec, znělec |
| Poznámka | rozhledna na vrcholu |
| Povodí | Kamenice, Lužická Nisa |
Mohutná znělcová kupa Jedlová, (německy Tannenberg) je hora na severu České republiky, ve východní části okresu Děčín (774 m)[1] je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor.
Obsah |
[editovat] Popis
Spodní třetina hory Jedlová se skládá z dosti pevného pískovce, jenž byl dříve těžen pro stavební účely. Zarostlý lom se nachází na jižním úpatí. Vrchní dvě třetiny tvoří znělec obsahující krystaly sklovitého živce, který se často rozpadá na velké desky, místy seskupené do zdánlivé zdi (jihovýchodní svah a jih vrcholu), jinde vytváří suťová pole s řídkou vegetací.
Přes vrchol hory vede hlavní evropské rozvodí, odvodňující toto území jižně k Labi patřící k úmoří Severního moře, a severně k Odře, která ústí do Baltského moře.
Při dobré viditelnosti lze přehlédnout celé Lužické hory, hřeben Jizerských hor, Ještěd, Bezděz, Milešovku, Děčínský Sněžník i vzdálenější hřeben Krušných hor.
Na severní straně hory jsou rozptýlené chalupy osady Jedlová.
Na jižním úpatí je lesní nádraží Jedlová, před nímž se sbíhají železniční tratě od České Lípy a České Kamnice.
[editovat] Historie
Název hory byl odvozen z původního porostu jedlemi prostoupenými smrky, které však nevydržely imisní zátěž 70. a 80. let minulého století.
V roce 1779 stanul na vrcholu během inspekční cesty císař Josef II. V 19. století byla Jedlová nazývána „Rigi severních Čech“, protože svými rozhledy připomínala horu Rigi (něm.) ve švýcarských Alpách.
Pro začínající rozvoj turistiky na konci 19. století mělo velký vliv vybudování železniční sítě, umožňující snadné a levné dosažení blízkého okolí Jedlové. Nejbližší zastávka Jedlová začala sloužit v roce 1869[2].
[editovat] Stavby na vrcholu
V roce 1890 byla zahájena stavba 23 m vysoké kamenné rozhledny, vybudované nákladem 5 200 zlatých, která byla slavnostně otevřena 14. září 1891. Byla vyprojektována varnsdorfským stavitelem Stolzem, stavbu provedla firma Eiselt z Krásné Lípy.[3] Na rozhledně bývala lucerna, jejíž světlo v noci sloužilo jako maják pro celé okolí. Rozhledna byla v provozu do roku 1953. S obnovou rozhledny se začalo v roce 1989. Rozhledna byla znovu slavnostně otevřena 3. července 1993. Dne 18. srpna 1995 byl zahájen trvalý provoz zrekonstruovaného hostince.
U příležitosti 105. výročí existence vyhlídkové věže v září 1996 byl opraven také pomník Friedricha Schillera.
Kromě rozhledny je na vrcholu výletní restaurace. Hostinec nechal postavit současně s otevřením rozhledny majitel panství kníže Ferdinand Kinský a byl v provozu do roku 1943. Po půlstoleté přestávce byla restaurace znovu uvedena do provozu v roce 1995.
Před hostincem se nachází památník německého básníka Friedricha Schillera (1759–1805). Kolem něho bylo umístěno 19 balvanů z různých hornin, charakteristických pro Šluknovskou pahorkatinu a Lužické hory. Dopraveny sem byly z devatenácti měst a obcí, které se o vybudování pomníku zasloužily.
V říjnu 1981 byl vedle rozhledny vztyčen železný stožár televizního převaděče a v červenci 1997 byla na okraji vrcholové plošiny postavena 49 metrů vysoká ocelová konstrukce radiokomunikačního stožáru, která bohužel siluetě Jedlové hodně uškodila. Od té doby vede k vrcholu Jedlové asfaltka, která byla vybudována spolu se stavbou radiokomunikačního stožáru, takže na vrchol Jedlové se dá vyjet; jezdí sem například nákladní automobily zásobující restauraci.
[editovat] Lyžování
Na vrchol Jedlové vede od roku 1968 lyžařský vlek typu VL 1000, o délce 1 200 metrů a s převýšením 260 metrů. Kapacita vleku je 600 osob za hodinu. Z vrcholu Jedlové vedou dvě sjezdovky v délce 1 200 a 1 300 m[4], turistická modrá a červená závodní.
Tento vlek je součástí lyžařského střediska Jedlová. V něm najdete další možnosti lyžování. V sedle mezi Tolštejnem a Jedlovou je vlek Mezičky, pod Tolštejnem další vlek pod Stožecké sedlo. Ve středisku se dále nachází několik menších soukromých vleků a upravované běžecké okruhy.
[editovat] Cesty na vrchol
Na vrchol Jedlové vede červená turistická trasa č. 0332[5], z které je 300 metrová odbočka na vrchol. Pod vrcholem Jedlové u ranče 7D je křižovatka Evropských dálkových tras E3 a E10. Východiskem na vrchol může být náměstí Jiřetíně pod Jedlovou, odkud se jde nejprve po zelené turistické trase přes Křížovou horu, dále po červené trase. Dalším východiskem může být nádraží Jedlová, kde se jde také nejprve po zelené turistické trase, dále pak po červené.
[editovat] Výhled z Jedlové
|
Dymník 10 km |
Špičák u Varnsdorfu 10 km |
|
|
Děčínský Sněžník 33 km |
 |
|
|
Buková hora 31 km |
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
- Jedlová (Jiřetín pod Jedlovou), osada
- Jedlová (nádraží)
- Na Děčínsku je ještě jedna hora s názvem Jedlová (530 m), poblíž Benešova nad Ploučnicí.
[editovat] Reference
- ↑ http://dataz.cuzk.cz/gu.php?1=07&2=11&3=028&4=a
- ↑ Jan Smetana,Jiřetín pod Jedlovou, str.104
- ↑ Jan Smetana, Jiřetín pod Jedlovou, str.110
- ↑ Děčínsko, Olympia 1984, str. 168
- ↑ České Středohoří, České Švýcarsko, turistická mapa 1:100 000, Kartografie Praha, ISBN 80-7011-815-6
