Pochva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pochva (lat. vagina) je část samičího pohlavního ústrojí u placentálů a vačnatců. Je to trubice vedoucí od dělohy k povrchu těla samice.

Její hlavní funkce se naplňují při pohlavním styku, menstruaci a porodu.

Obsah 1 Ženská pochva 2 Funkce pochvy 2.1 Pohlavní styk 2.2 Porod 2.3 Menstruace 3 Pohlavní zdraví a hygiena 4 Vagina v kultuře

[editovat] Ženská pochva

Ženská pochva je trubicovitá elastická trubice ze svalů, dlouhá asi 10 a široká asi 2,5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo do pochvy ční shora. Když žena stojí vzpřímená, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močové trubice. Nad pochvou je Venušin pahorek. Vnitřek pochvy je obvykle růžový, stejně jako všechny sliznice savců.

Pojem „vagína“ se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagína jen ústí ve vulvě. Je to podobný vztah jako kdyby se ústa nazývala hrdlem.

Délka, šířka a tvar pochvy se může velmi měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte.

Lubrikaci (mazání) zajišťují žlázy nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý.

Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou.

V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí.

[editovat] Funkce pochvy

• při pohlavním styku přijímá samčí penis (může dojít k oplodnění)
• rodí se skrz ní dítě (v případě přirozeného porodu)
• poskytuje kanál pro odtok menstruační krve

[editovat] Pohlavní styk

Během pohlavního styku slouží pochva jako rezervoár spermatu. Sperma je do pochvy vystříknuto během frikčních pohybů zavedeného erigovaného penisu a shromažďuje se v zadní klenbě poševní. Během sexuálního vzrušení se děloha poněkud naklápí a děložní čípek se posunuje níž do poševní klenby. Tento mechanismus, spolu s biochemickým prostředím pochvy usnadňuje početí.

Pochva v blízkosti poševního vchodu obsahuje velké množství nervových zakončení. Díky nim se žena při pohlavním styku cítí příjemně. Některé ženy mají v pochvě velmi citlivou erotogenní zónu, která se nazývá Bod G. Jeho dráždění může vést k velmi intenzivnímu orgasmu.

[editovat] Porod

Při porodu se pochvou dostává z dělohy na svět dítě. Protože hlavička dítěte je při porodu již velmi velká, představuje porod pro pochvu výjimečnou zátěž. Právě proto se používá nástřih hráze. Pochva většiny žen porod přestane bez většího poškození a vrátí se po něm do téměř původního stavu.

[editovat] Menstruace

Při menstruaci pochvou odchází menstruační krev. Aby krev nevytékala ze ženiny vulvy, vkládají si některé ženy v době menstruace do pochvy tampón. Místo tampónů lze také užít i různé menstruační vložky nebo menstruační kalíšek, které plní stejný účel.

[editovat] Pohlavní zdraví a hygiena

Hygiena ženských pohlavních orgánů se nemá přehánět v tom smyslu, že se ženy nemají umývat běžnými mýdly, ale mýdly speciálně vyvinutými pro tuto oblast těla. Běžná mýdla ničí flóru, která udržuje ženské pohlaví v pořádku a zdraví.

[editovat] Vagina v kultuře

Západní společnost považuje toto téma částečně za tabu, vzácná výjimka je divadelní hra Vagina monology, kterou napsala Eve Ensler.