Niacin
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Niacin | |
Kyselina nikotinová Nikotinamid  |
|
| Systematické jméno | kyselina pyridin-3-karboxylová (kyselina nikotinová) amid kyseliny pyridin-3-karboxylové (nikotinamid) |
| Registrační číslo CAS | 59-67-6 |
| Sumární vzorec | C6H5O2N (kyselina nikotinová) C6H6ON2 (nikotinamid) |
| Molární hmotnost | 123,1 g/mol (kyselina nikotinová) 122,1 (nikotinamid) |
| Teplota tání | 237 °C |
| Teplota varu | (rozklad) |
| Rozpustnost ve vodě | velmi malá |
Niacin (vitamín B3) je společný název pro kyselinu nikotinovou a nikotinamid. Je to ve vodě rozpustný vitamín, jehož deriváty hrají klíčovou roli v energetickém metabolismu buňky.
Obsah |
[editovat] Niacin v potravě
Vitamín B3 je ve vodě rozpustný vitamín, v těle se neukládá a jeho syntéza je omezená, je tedy nutný jeho příjem v potravě.
Niacin se vyskytuje v mnoha potravinách rostlinného i živočišného původu. Dobrými zdroji niacinu jsou pivovarské kvasnice, játra, tuňák, krůtí maso, semena slunečnice, fazole a hrách. Je přítomen v mléce, vejcích, listové zelenině, brokolici i mrkvi.
- Doporučená denní dávka
| věk (roky) | niacin [mg] | |
|---|---|---|
| Kojenci | 0,0-0,5 | 5 |
| 0,5-1,0 | 6 | |
| Děti | 1-3 | 9 |
| 4-6 | 12 | |
| 7-10 | 13 | |
| Muži | 11-14 | 17 |
| 15-18 | 20 | |
| 19-24 | 19 | |
| 25-50 | 19 | |
| 51+ | 15 | |
| Ženy | 11-14 | 15 |
| 15-18 | 15 | |
| 19-24 | 15 | |
| 25-50 | 15 | |
| 50+ | 13 | |
| Těhotné ženy | 17 | |
| Kojící ženy | 20 |
Údaje z Recommended Dietary Allowances, 10th Edition. Food and Nutrition Board, National Research Ccouncil–National Academy of Sciences, 1989
Větší potřebu niacinu mají lidé s onemocněním ledvin, pití alkoholu a konzumace velkého množství sladkostí také zvyšuje potřebu vitamínu.
Niacin se v některých zemích používá jako aditivum ke zlepšení barvy mletého masa. Kyselina nikotinová totiž reaguje s hemoglobinem a myoglobinem za vzniku barevného komplexu.
V Evropě není použití niacinu k tomuto účelu dovoleno.
[editovat] Role niacinu v organismu
Niacin je nutný pro uvolňování energie z potravy. Kyselina nikotinová může být používána ke snižování hladiny cholesterolu v krvi.
Niacin je buňkami využíván k syntéze NAD+ a NADP+, které se uplatňují jako koenzymy dehydrogenáz.
Jsou klíčovými složkami metabolických drah sacharidů, lipidů i aminokyselin (např. cyklu kyseliny citrónové)
Kyselina nikotinová zabraňuje uvolňování mastných kyselin z tukové tkáně, což vede ke snížené tvorbě lipoproteinů VLDL, IDL a LDL, které nesou cholesterol. Tak dochází ke snížení množství cholesterolu v krvi.
Ve velkých dávkách niacin rozšiřuje cévy, může být proto použit i při léčbě vysokého krevního tlaku.
[editovat] Biosyntéza niacinu
Esenciální aminokyselina tryptofan může být v játrech převedena na NAD+. Za každých 60 mg tryptofanu může být vytvořen 1 mg nikotinamidu. Syntéza je velmi pomalá a vyžaduje vitamín B6 Enzym chinolinátfosforibosyltransferasa, který je klíčový při k přeměně tryptofanu na NAD+, může být zablokován přebytkem aminokyseliny leucinu.
[editovat] Projevy nedostatku
Aby se projevil nedostatek vitamínu B3, musí být strava chudá na niacin i na tryptofan. Také nadbytek leucinu může způsobit nedostatek vitamínu inhibicí jeho syntézy v organismu.
Lehký nedostatek se projeví nespavostí, nechutenstvím, bolestmi břicha a dalšími nespecifickými symptomy. Vážný nedostatek způsobí pelagru. Ta se projevuje hubnutím, poruchami zažívání, dermatitidami a demencí.
Pelagra se vyskytuje tam, kde se potrava lidí skládá hlavně z kukuřice (neobsahuje využitelný vitamín B3) nebo čiroku (obsahuje příliš leucinu).
[editovat] Předávkování vitamínem B3
Vitamín B3 je rozpustný ve vodě, v organismu se neukládá a je vylučován močí. Za normálních okolností tedy předávkování není možné.
Při přílišné spotřebě vitamínových doplňků nebo při konzumaci masa, které bylo obarveno niacinem, se mohou objevit příznaky jako zčervenání, svědění, bolesti břicha nebo snížení krevního tlaku.
