Cholesterol
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cholesterol je steroidní látka, kterou lidský organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných membrán. Příliš vysoká koncentrace v krvi však nese pro organismus zdravotní rizika, především onemocnění srdce.
- Přiměřená hranice cholesterolu v krvi: pod 5,16 nmol (200 mg%)
- hraniční hranice cholesterolu v krvi: 5,16 – 6,18 nmol (200 – 239 mg%)
- vysoká hranice cholesterolu v krvi: > 6,18 nmol (> 238 mg%)
Obsah |
[editovat] Druhy cholesterolu
[editovat] Podle hustoty
- vysokodenzitní lipoprotein (HOL)(HDL) - vysoký podíl cholesterolu v séru vázaný v HDL je známkou dobré schopnosti vyloučit nadbytečný cholesterol z organismu
- nízkodenzitní lipoprotein (LOL)(LDL) – vzniká v játrech, hlavně ve VLDL jako důsledek štěpení jejich triglycerolu, vážou se na membránový receptor
- velmi nízkodenzitní lipoprotein (VLOL)(VLDL) – lipoprotein o velmi nízké hustotě, syntetizuje se v játrech a část ve střevech, má velký náklad TG(triglyceridů) a nejmenší množství apoproteinů.
[editovat] Podle vzniku
- exogenní = vnější (čili z potravy)
- endogenní =vnitřní (ten si tělo vyrábí samo)
[editovat] Onemocnění
Onemocnění charakteristické zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi se nazývá hyperlipidemie neboli hyperlipoprotenie (HLP).
Může být:
- primární (familiární, čili geneticky podmíněná)
- sekundární (získaná, lze ji tedy odstranit)
