Neratovice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Neratovice | |
|---|---|
Letecký pohled na Neratovice |
|
|
znak |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | 535087 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Mělník (CZ0206) |
| obec s rozšířenou působností: | Neratovice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 20,01 km² |
| počet obyvatel: | 16 231 |
| zeměpisná šířka: | 50° 15' s.š. |
| zeměpisná délka: | 14° 30' v.d. |
| nadmořská výška: | 162 m |
| PSČ: | 277 11 |
| zákl. sídelní jednotky: | 14 |
| místní části: | 6 |
| katastrální území: | 5 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Neratovice Kojetická 1028 27711 Neratovice |
| starosta / starostka: | Miroslav Lid |
| Oficiální web: http://www.Neratovice.cz Ofic. web MÚ: http://www.neratovice.cz E-mail: meu@neratovice.cz |
|
 |
|
Město Neratovice leží v Polabské nížině asi 20 km severně od Prahy na řece Labi, která protéká okrajem města, v okrese Mělník. Neratovice jsou v nadmořské výšce asi 170 m n. m. a zabírají svou rozlohou přibližně 2002 hektarů včetně správních území Byškovice, Lobkovice, Mlékojedy, Korycany a Horńátky. Počet obyvatel k 31. 12. 2007 byl 16 231.
Obsah |
[editovat] Historie
Podle archeologických nálezů bylo území dnešního města poměrně hustě osídleno již v dobách pravěku. Husté lesy při řece Labi lákaly k osídlení nejprve lovce a sběrače, posléze i zemědělce. Poblíž Lobkovic dokonce našli vědci i pozůstatky tzv. dlouhého domu, typické stavby neolitických zemědělců. Oblasti se nevyhnuli ani Keltové, což dokazují nálezy z doby římské. Po Germánech už sem zamířili Slované, kteří v povodí Labe žili také v poměrně velkém počtu. Vesnice Neradice, původní název Neratovic, je poprvé písemně doložena z roku 1227. Existovala ale patrně mnohem dříve. Vojtěšské legendy nám dochovaly krátkou zprávu o události spojené právě se svatým Vojtěchem. Biskup se zde nechal převézt přes Labe, ale protože místo peněz převozníkům jen požehnal, byl zbit a okraden o obuv, a proto se prý neratovickým říkávalo dlouho „zouváci“. Onen kámen, kde byl sv. Vojtěch okraden, měl být prý základem dnešní kaple sv. Vojtěcha ze 17. století, ale to bude asi jen omyl.
[editovat] Místní části
[editovat] Lobkovice
Ve středověku větší význam než Neradice měla sousední vesnice Lobkovice. Zmínky o Lobkovicích sahají do 14. století. Na samém východě vesnice se dnes nachází zámek, který byl ale původně tvrzí nebo malým hrádkem. Tvrz byla postavena snad na úplném začátku 15. století v přímém sousedství Labe. Stejně jako celé Neratovicko velmi utrpěla během třicetileté války, kdy byla zdejší krajina velmi zpustošená. Samotný zámek byl velmi pobořen a do dnešní podoby byl rekonstruován až koncem 17. století. Sídlili na něm Lobkovicové, známý český šlechtický rod. Z nich zde sídlil jeho zakladatel Mikuláš Chudý z Újezda. V 19.století pobýval na zdejším zámku i František Palacký, který zde sice nebydlel trvale, Lobkovice sloužily spíše jako rodinné sídlo pro jeho rodinu. Je zde ovšem i se svým synem pohřbený. Za Palackým do Lobkovic zajížděly i známé osobnosti, třeba František Ladislav Rieger nebo Božena Němcová. Dnes žije v Lobkovicích 553 stálých obyvatel.
[editovat] Horňátky
Vesnička připojená roku 1961 k Neratovicím, kde je dnes evidováno 14 adres, 35 obyvatel. V letech 1869-1890 byla pod název Horňátka součástí obce Byškovice. Zde po okupaci v roce 1968 sídlila sovětská vojenská posádka.
[editovat] Byškovice
Vesnice, dnes součást města u státní silnice z Mělníka do Prahy, kde žije 296 obyvatel, má svůj fotbalový klub, hřiště, restauraci, síť služeb i drobných obchodů.
[editovat] Korycany
Malá, poněkod odloučená vesnička administrativně připojená k Neratovicích, nyní zde žije 124 obyvatel.
[editovat] Mlékojedy
Dříve samostatná vesnice, jediná část města na pravém břehu Labe, s městem spojená železničním mostem i lávkou pro pěší. Na jejím kraji u Labe byla skládka uhlí Spolany na druhém břehu, které bylo do továrny dopravováno potrubním mostem nad řekou. Žije zde 526 obyvatel, na pokraji je zavodněná bývalá pískovna, která dnes slouží k rekreačnímu koupání. Funguje zde fotbalový klub, dobrovolní hasiči, mají zde základnu kynologové.
[editovat] Libiš
Byla součástí města řadu let, po sametové revoluci se osamostatnila.
[editovat] Průmysl
[editovat] Spolana Neratovice
V roce 1898 založil v Neratovicích továrnu k výrobě mýdla, svíček a olejů V. B. Goldberg - a v roce 1905 tu vznikl závod G. Šebora na výrobu rozmanitých chemikálií. Rozhodující podíl na rozvoji města mělo postupné rozšiřování chemické výroby v sousedství Labe, zásobárně vody. V roce 1908-1915 zde byla menší výrobna čpavku a hnojiv, později sladkostí, v době II.světové války se začala budovat velká továrna, tehdy patřící Spolku pro chemickou a hutní výrobu, který zde našel náhradu za výrobnu v odtržených Sudetech. Základem byla výroba čistých chemikálií, přípravků na hubení zemědělských škůdců, autokosmetika. Na ní navázala velká stavba viskózové střiže, tepelné elektrárny, vodárny i hydroelektrárny. To vše bylo postaveno do konce roku 1946. Poté byly postaveny výrobny chloru, louhu, na zpracování kostního klihu. V roce 1950 se podnik osamostatnil s názvem Spolana. V dalších deseti letech se všechny stávající provozy modernizují a rozšiřují, přistavuje se výrobna kyseliny sírové z pyritu, staví se čistírna odpadních vod. Později je vybudován velký provoz kaprolaktamu, ve Velvarech je rozšiřován pobočný závod. Vyvrcholení rozvoje je z let 1970-1976, kdy jsou vybudovány velké výrobny elektrolýzy (z dovážené soli) a hlavně PVC. Díky navazujícím investicím a státní podpoře byla postavena i nová sídliště a zázemí města (kulturní dům, plavecký bazén, stadion atd).
[editovat] Lachema Neratovice
Druhá větší chemická továrna – dříve Sana, pak Lachema, národní podnik Brno, závod 6, byla založena 1. ledna 1986 odtržením části budov ze Spolany. Byl zde mj.vybudován provoz pěnového polystyrénu, menší provozy kyselin, sladidla Sorbidu. Továrna je dnes uzavřená.
[editovat] Veřejná doprava
[editovat] Autobusová přeprava
Spojení občanů s Prahou zajišťuje zejména společnost NERABUS s.r.o,, s Prahou a okolními městy a obcemi ČSAD Střední Čechy a Dopravní podnik hl.m.Prahy a.s.
[editovat] Vlakové spojení
Přes město vede železniční trať č.070 z Prahy na Turnov. Z nádraží pak začínají tratě 092 z Neratovic do Kralup nad Vltavou a ř.074 z Neratovic do Čelákovic. Mimo vlakového nádraží jsou na území města zastávky Náměstí a Lobkovice pro trať 074. Z nádraží vede vlečka do firmy Spolana a.s, která je díky dvojitým závorám příčinou častých front aut.
[editovat] Vodní přeprava
Řeku Labe protékající městem využívají zejména zásobovací lodě s uhlím a materiály pro Spolanu a města na střední části Labe. V malé míře i k rekreační plavbě malých plavidel. Uprostřed města je zdymadlo s malou elektrárnou a komorami pro projíždějící lodě.
[editovat] Kulturní dům
Dne 21.dubna 1972 byl otevřen 12patrový Kulturní dům, jehož součástí byl velký sál, kino, 10 pater hotelových pokojů, které v prvních letech sloužily jako ubytovna nových zaměstnanců rozšiřující se Spolany, velká restaurace se salónkem. Rozsáhlé chodby a átria byly využívány k výstavám různého zaměření, např. v roce 1974 zde byla Krajská výstava poštovních známek. Byla zde i knihovna. Později byl KD ROH přestavěn (mj.dostavba druhého sálu vhodného pro divadelní produkce) i přejmenován. Sál byl a je využíván všestranně, pro schůze zastupitelstva, politická shromáždění, taneční zábavy a kurzy
[editovat] Poštovní úřad
Dne 20. dubna 1874 byla v tehdejší vsi založen poštovní úřad, který zabezpečoval pěšími pochůzkami doručování zásilek nejen v Neratovicích, ale i sousedních vesnicích Libiš, Lobkovice, Tišice, Červený Mlýn, Kaberna, Třemošnice, Mlékojedy, Hájek a Byškovice. Úřad změnil několikrát své umístění, protože pošmistři si tak přivydělávali ke svým nízkým platům umístěním do vlastního domku. Nyní je ve středu města v nové budově. Prvním pošmistrem byl A.Kostomlatský v letech 1874-1908. V roce 1972 byla uvedena do provozu automatizovaná telefonní ústředna a zřízena dálnopisná stanice (STGS). Na sídlišti byla uvedena do provozu pobočka, pošta Neratovice 2.
[editovat] Novější historie
20. října 2007 oslavilo město Neratovice „50 let města a 780 let od první písemné zprávy“.
[editovat] Zdroje
[editovat] Literatura
- SLACH, Miloslav. Katalog krajské výstavy Neratovice 1974. Neratovice : FK-01-66 , MěstNV, Spolana Neratovice, 1974.
[editovat] Externí odkazy
- www.neratovice.cz – Oficiální web města
- http://mozek.cz/info/neratovice-hornatky
- http://www.genea.cz/index.php?id=58&did=7970
| Město Neratovice | |
|---|---|
|
Byškovice | Horňátky | Korycany | Lobkovice | Mlékojedy | Neratovice |
|
| Města, městys a obce okresu Mělník |
|---|
|
Býkev • Byšice • Cítov • Čakovičky • Čečelice • Dobřeň • Dolany • Dolní Beřkovice • Dolní Zimoř • Dřínov • Horní Počaply • Hořín • Hostín u Vojkovic • Hostín • Chlumín • Chorušice • Chvatěruby • Jeviněves • Kadlín • Kanina • Kly • Kojetice • Kokořín • Kostelec nad Labem • Kozomín • Kralupy nad Vltavou • Ledčice • Lhotka • Liběchov • Libiš • Liblice • Lobeč • Lužec nad Vltavou • Malý Újezd • Medonosy • Mělnické Vtelno • Mělník • Mšeno • Nebužely • Nedomice • Nelahozeves • Neratovice • Nosálov • Nová Ves • Obříství • Olovnice • Ovčáry • Postřižín • Řepín • Spomyšl • Stránka • Střemy • Tišice • Tuhaň • Tupadly • Újezdec • Úžice • Velký Borek • Veltrusy • Vidim • Vojkovice • Vraňany • Všestudy • Všetaty • Vysoká • Zálezlice • Zlončice • Zlosyň • Želízy |
