Nelahozeves
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nelahozeves | |
---|---|
Pohled na nelahozeveský zámek ze železniční zastávky Nelahozeves-zámek |
|
status: | obec |
NUTS 5 (obec): | CZ0206 535079 |
kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
okres (NUTS 4): | Mělník (CZ0206) |
obec s rozšířenou působností: | Kralupy nad Vltavou |
pověřená obec: | |
historická země: | Čechy |
katastrální výměra: | 9,97 km² |
počet obyvatel: | 1454 (2. 10. 2006) |
zeměpisná šířka: | 50° 16' 27" s.š. |
zeměpisná délka: | 14° 18' 18" v.d. |
nadmořská výška: | 177 m |
PSČ: | 277 51 |
zákl. sídelní jednotky: | 5 |
místní části: | 5 |
katastrální území: | 3 |
adresa obecního úřadu: | Městský úřad Nelahozeves Školní 3 277 51 Nelahozeves |
starosta / starostka: | Jaroslav Otásek |
Oficiální web: http://www.nelahozeves.cz E-mail: obec@nelahozeves.cz |
Obec Nelahozeves leží ve Středních Čechách v okrese Mělník 22 km vzdušnou čarou na sever od Prahy. Je známá jako rodiště Antonína Dvořáka, hudebního skladatele. Má 1454 obyvatel a cca 500 domů. Rozkládá se na levém břehu Vltavy, která zde dosahuje výšky 170 m n. m. Kromě původní vsi obec sestává ještě ze sousedních Podhořan, dvou dílů Hleďsebi a Lešan. Celek zaujímá plochu 997 hektarů. V minulých dobách k Nelahozevsi patřívaly Strachov a Lobeček na protější straně řeky.
Obsah |
[editovat] Geologie
Nelahozeves je tvořena plasticky modelovanou kotlinou, která se svažuje od západu k Vltavě z velvarské pláně (asi 270 m n.m.). Geologicky tvoří katastr současné Nelahozevsi převážně masivy druhohorního křídového útvaru (cenoman, turon), zpod čtvrtohorních nánosů tu vystupují na povrch rozmanité pískovce a opuky, těžené a vyvážené odtud pro svou vynikající kvalitu už ve středověku. Starší prvohorní permokarbon se nalézá většinou v nevelké hloubce pod křídou, jak to v minulém století dokazovalo zejména dolování kamenného uhlí u železničních tunelů a v Lešanech.
[editovat] Historie
Nelahozeves byla obydlena už od mladší doby kamenné. Dokazují to početné archeologické nálezy zejména ze sousední kralupské čtvrti Lobeč, z Lešan i z Hleďsebi. Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Nelahozevsi pochází z roku 1352. Původně náležela Nelahozeves českému knížeti a později pražské kapitule, od níž přešla v husitských dobách znovu pod panovníkovu komoru. Roku 1469 ji dal král Jiří z Poděbrad svému rádci Řehořovi z Heimburka, později mu byla odňata. Poté se stala předmětem sporů mezi církvemi a světskými vlastníky - až v letech 1544 až 1558 získal tvrz, poplužní dvůr i ves s mlýnem postupně pan Florián Gryspek z Gryspachu (1504 - 1589) a roku 1553 začal budovat zámek. Vybudoval zde velkou knihovnu a obrazárnu. V budování pokračoval jeho syn Blažej Gryspek z Gryspachu, který kolem roku 1613 dovršil stavbu zámku zhruba do konečné podoby. Po své smrti v roce 1620 však zanechal panství zadlužené, takže je roku 1623 koupila Polyxena z Lobkovic. Celkem to bylo deset vsí, které ve třicetileté válce potom značně utrpěly zejména od Švédů, avšak ve druhé polovině 17. století byly dány hospodářsky do pořádku. V majetku Lobkowiczů zůstala Nelahozeves jako fideikomisní (od roku 1677) až do rozpadu feudalismu v roce 1848, resp. jako samostatný velkostatek až do poloviny 20. století, tj. i po pozemkové reformě z doby první republiky.
Od roku 1845 zde byla ve výstavbě železniční trať z Prahy na sever, pravidelná doprava na ní začala fungovat na jaře 1851. Velký význam pro obec měla v minulých staletích řeka Vltava, která sloužila jako dopravní tepna. Vzhledem ke zvýšené poloze netrpěla Nelahozeves zpravidla vůbec povodněmi, ze kterých jako největší je nutno připomenout záplavy z let 1784, 1845 a 1890. Regulace řeky byla uskutečněna kolem přelomu 19. a 20. století, intenzivní lodní doprava se rozvinula až v našem věku.
[editovat] Památky
V povědomí všech lidí je Nelahozeves známá nejen nádhernou dominantou renesančního zámku vypínající se nad řekou Vltavou, ale i jako rodiště Antonína Dvořáka. Rodný dům Antonína Dvořáka stojí přímo naproti gotickému kostelíku sv.Ondřeje. V rodném domě je zřízeno Muzeum Antonína Dvořáka a každoročně se zde pořádají slavnosti „Dvořákova Nelahozeves“ ke dni jeho narození.
[editovat] Zámek Nelahozeves
Je jedním ze skvostů české renesanční architektury. Od počátku 90.let opět patří roudnické větvi rodiny Lobkowiczů. Na zámku je uložena jedna z největších českých sbírek španělského malířství přelomu 16. a 17. století. Na zámku je též uložena největší zámecká knihovna v Čechách.
[editovat] Průmysl
Na okraji obce se nachází centrální tankoviště ropy pro celou Českou republiku, které je postavené ve vytěžené pískovně. Proudí sem ropa z ropovodů Družba a Ingolstadt. Celková kapacita nádrží se pohybuje okolo 1 300 000 m3 ropy. Zásobník se skládá ze 14 nádrží, 4 z nich mají kapacitu 125 000 m3 (2 další jsou ve výstavbě). Jedná se o hlavní skladové zásoby ropy České republiky.[1]
[editovat] Části obce
- Nelahozeves
- Hleďsebe 1.díl
- Hleďsebe 2.díl
- Lešany
- Podhořany
[editovat] Reference
Obec Nelahozeves | |
---|---|
Hleďsebe 1.díl | Hleďsebe 2.díl | Lešany | Nelahozeves | Podhořany |
Města, městys a obce okresu Mělník |
---|
Býkev • Byšice • Cítov • Čakovičky • Čečelice • Dobřeň • Dolany • Dolní Beřkovice • Dolní Zimoř • Dřínov • Horní Počaply • Hořín • Hostín u Vojkovic • Hostín • Chlumín • Chorušice • Chvatěruby • Jeviněves • Kadlín • Kanina • Kly • Kojetice • Kokořín • Kostelec nad Labem • Kozomín • Kralupy nad Vltavou • Ledčice • Lhotka • Liběchov • Libiš • Liblice • Lobeč • Lužec nad Vltavou • Malý Újezd • Medonosy • Mělnické Vtelno • Mělník • Mšeno • Nebužely • Nedomice • Nelahozeves • Neratovice • Nosálov • Nová Ves • Obříství • Olovnice • Ovčáry • Postřižín • Řepín • Spomyšl • Stránka • Střemy • Tišice • Tuhaň • Tupadly • Újezdec • Úžice • Velký Borek • Veltrusy • Vidim • Vojkovice • Vraňany • Všestudy • Všetaty • Vysoká • Zálezlice • Zlončice • Zlosyň • Želízy |