Metrobus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Metrobus (toto označení se používá například v Německu, zkráceno z výrazu „metropolitní autobus“), v americké angličtině označovaný BRT (Bus rapid transit), je systém rychlé autobusové nebo trolejbusové dopravy s krátkými intervaly, zajišťované velkokapacitními vozidly po vyhrazených jízdních pruzích nebo speciálních samostatných komunikacích. Obvykle jde o páteřní trasy městské hromadné dopravy, obdobné metru nebo S-Bahnu. Mohutný rozvoj zažívají tyto systémy zejména po roce 2000.

Ve světě se používají i názvy silniční tramvaj, streetcar, autobusové metro, „metro chudých“.^[1]

Počátky systému a označení BRT jsou spojeny se značkou Volvo.^[1]

Slovem metrobus se označují též některé typy velkokapacitních autobusů, určené speciálně pro metrobusové linky.

Obsah 1 Rozšíření 2 Metrobus a Česko 3 Komunikace a tratě 4 Vozidla 5 Hodnocení 6 Související články 7 Reference 8 Další externí odkazy

[editovat] Rozšíření

Zvlášť rozšířený je tento typ dopravního systému v Jižní Americe, ale je zastoupen též v Severní Americe, Austrálii a Novém Zélandě a Asii. V Evropě je rozšířen zejména ve Francii, ale vyskytuje se i ve Spojeném království a v Nizozemsku a rozšiřuje se do dalších zemí. V australském Adelaide některé úseky jsou konstruovány jako speciální drážní těleso pro autobusy, tento systém se označuje jako O-Bahn Busway.

První systémy tohoto typu se objevily v 60. a 70. letech 20. století. Mezi první se počítá město Runcorn v Anglii. Prvním velkoměstem, ve kterém z BRT vytvořili páteř dopravního systému, byla Curitiba v Brazílii. Významnou složkou dopravy tvoří také například ve městech Adelaide (Austrálie), Bogotá (Indie), Ottawa (Kanada) nebo Jakarta (Indonésie). Rozvoj tohoto systému dopravy nastal zejména v prvním desetiletí 21. století.

V Německu byla první linka v Hamburgu zavedena v roce 2001, v roce 2004 se přidal Berlín a Mnichov. V Mnichově mají metrobusové linky zvláštní číselnou řadu (50 až 59, zatímco běžné autobusové linky mají trojciferná čísla) a často jezdí ve stopě tramvajových tras zrušených v 80. letech 20. století.^[2]

[editovat] Metrobus a Česko

V České republice byla nouzová obdoba metrobusu zavedena v Praze při povodních v roce 2002, kdy na Severojižní magistrále byly vyznačeny vyhrazené jízdní pruhy pro autobusy nahrazující linku metra C v úseku, kde byl provoz metra přerušen. V této přepravní relaci znamenala povodňová nouzová situace pro mnohé cestující dokonce zlepšení dopravy, protože se výrazně zlepšily přestupní vazby a autobusy jezdily plynule v takřka nepřetržitém sledu, takže cestující na ně nemuseli čekat.

První významnější akcí popularizující v Česku metrobusy byla konference pořádaná redakcí webového projektu BUSportál (patřící pod ČSAD SVT Praha s. r. o.) dne 1. listopadu 2007 v rámci tradiční výstavy Coach Progress v Praze-Letňanech. Hlavní referáty přednesli zástupci dopravce Veolia Transport, výrobců autobusů Volvo Bus Corporation a Mercedes-Benz a evropského projektu COST TU0603. Podporu vyjádřil a seminář zahájil náměstek ministra dopravy ČR Petr Šlégr.^[3][4][5]

Webový časopis BUSportál uspořádal v září 2007 malou anketu o vhodném českém názvu pro vozidla či systémy BRT. Nejvíce hlasů získal název metrobus, o něco méně rapidbus. Americká zkratka evokuje v češtině i název brtník, který se však k tomuto druhu dopravy nehodí. ^[6]

O konkrétním projektu MetroBus uvažují například obce na jih od Prahy, v nichž probíhá rozsáhlá výstavba rodinných domků. Trasa by měla vést z pražského sídliště Jižní Město (stanice metra Chodov a Roztyly) a pokračovat přes pražské čtvrti Šeberov a Hrnčíře do blízkých obcí Vestec a Jesenice.

Zástupce společnosti Veolia Transport Ivo Novotný na konferenci v listopadu 2007 označil za vhodné k zavedení metrobusů tyto trasy:^[5]

• Praha – Letiště Ruzyně (– Kladno)
• Hradec Králové – Pardubice
• Letiště Mošnov – Ostrava (– Orlová – Karviná)
• Most – Litvínov (– Teplice – Ústí nad Labem)

Organizace ROPID v polovině února 2008 oznámila, že připravuje koncepci metrobusů, tedy páteřních kapacitních autobusových linek s kratšími intervaly a preferencí v provozu. První změny v tomto smyslu by mohly být realizovány již v květnu 2008 v souvislosti s prodloužením linky C pražského metra do Letňan. ^{[7] [8]}

Člen Rady hlavního města Prahy Radovan Šteiner na setkání s novináři dne 22. listopadu 2007 oznámil, že se připravuje vysoce kapacitní autobusový tah na trase Želivského – Jižní Město, jehož projekt mimo jiné zahrnuje vyznačení vyhrazených jízdních pruhů pro autobusy v celkové délce přibližně pěti kilometrů a úpravu světelné signalizace ve prospěch preference pro autobusy na 17 křižovatkách. Směrem ke stanici metra Kačerov plánuje město necelé 3 kilometry jízdních pruhů pro autobusy. ^[9]

[editovat] Komunikace a tratě

Většinou je provoz kapacitních autobusů veden buď po klasické vozovce buď ve vyhrazených jízdních pruzích, nebo po samostatné speciální silniční komunikaci.

V některých městech jsou komunikace a vozidla vybaveny optickými i elektrickými naváděcími systémy, v posledních letech jsou někde (například Francie, Itálie) zaváděna i silniční vozidla s vodící kolejí.^[1]

Zastávky a odbavovací systém bývají navrženy tak, aby umožňovaly rychlé odbavení velkého množství lidí.^[1]

V australském Adelaide některé úseky jsou konstruovány jako speciální drážní těleso pro autobusy, tento systém se označuje jako O-Bahn Busway.

V některých městech v Evropě jsou metrobusové linky považovány za dočasný vývojový předstupeň před vybudováním kolejové dráhy.

[editovat] Vozidla

Na trasách metrobusu mohou jezdit i běžná kloubová nebo nekloubová vozidla, ale v některých městech se používají i typy vozidel vyvinuté speciálně pro tyto sítě, například tříčlánkové autobusy mimořádné délky.

Průkopníkem metrobusu byla firma Volvo. Autobusy této značky jezdí v BRT systémech zejména ve Finsku a Švédsku.

V Hamburgu jezdí i tříčlánkové belgické autobusy typu XXL Van Hool o délce 24,5 metrů, tento typ vozidla bývá někdy označován jako „metrobus“.

Jezdí i autobusy značky Civis z firmy Irisbus (Las Vegas i Evropa), Phileas nizozemské firmy APTS a další.^[1]

[editovat] Hodnocení

Kolem roku 2007 se v Bogotě konala konference, v jejímž rámci byla prezentována studie porovnávající rychlost, kapacitu a náklady při porovnání metra, lehké kolejové dopravy, klasické autobusové dopravy a BRT. BRT má výrazně nižší pořizovací, udržovací i provozní náklady ve srovnání s jakoukoliv kolejovou dopravou, přepravní kapacita je přitom srovnatelná s metrem. Vybudování BRT sítě je také rychlejší a systém umožňuje větší variabilitu ve využití vozidel a dopravců. Při použití moderních způsobů pohonu je BRT šetrný i k životnímu prostředí z hlediska exhalací.^[1]

Systém nachází uplatnění v chudších zemích a městech, v místech seizmicky rizikovějších, ale je zaváděn i v bohatých zemích, zejména ve městech, která mají na povrchu dostatek prostoru pro jejich vybudování.^[1]

[editovat] Související články

• Vyhrazený jízdní pruh
• Preference veřejné hromadné dopravy
• Metro
• Příměstská železnice
• Metrobús (Ciudad de México)

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b c d e f g} Inteligentní rychlé vysokokapacitní autobusové systémy. Dopravák, noviny ADSFF, BUSportál, 14. 9. 2007
2. ↑ Mnichov – autobusy (říjen 2005)
3. ↑ Seminář o vysokokapacitních autobusových systémech (BRT), BUSportál, 7. 10. 2007
4. ↑ Metrobus - šance pro Střední Evropu. Seminář s mezinárodní účastí. Autobusové noviny, 8. 10. 2007
5. ↑ ^{a b} Koncepce metrobusů pro Českou republiku v podání Veolia Transport (5. 11. 2007)
6. ↑ Hledali jsme jednoslovný název pro vozidlo Bus Rapid Transit alias, BUSportál 19. 9. 2007
7. ↑ V Praze budou časem zavedeny hlavní autobusové linky, České noviny, 14. 2. 2008, ČTK
8. ↑ ROPID: Metrobusy míří do Prahy, BUSportál, 14. 2. 2008, tisková zpráva ROPID ze 14. 2. 2008
9. ↑ Praha investuje do urychlení MHD téměř 32 milionů, České noviny, ČTK, 22. 11. 2007

[editovat] Další externí odkazy

• Inteligentní rychlé vysokokapacitní autobusové systémy. Dopravák, noviny ADSFF, BUSportál, 14. 9. 2007