Meluzína (mytologie)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Meluzína je mytologická postava, vyskytující se v pozdně středověkých a mladších pověstech. Často se objevuje v heraldice jako heraldická figura.
Obsah |
[editovat] Stručný obsah pověsti
Pověst o Meluzíně ve své výsledné podobě tvrdí, že Meluzína byla mořská víla – Siréna. Jako taková měla místo nohou rybí ocas. Přesto byla manželkou i matkou. Manžel jí však musel slíbit, že v sobotu nikdy nebude vyhledávat její společnost. Kvůli podezření z nevěry tento slib porušil, spatřil ji v lázni a odhalil její tajemství. Meluzína proto s velkým nářkem odlétla oknem a opustila tak manžela i děti. V noci se vracela a kojila své děti. Zjevovala se také v případě, že měl zemřít někdo z rodu Lusignan.
[editovat] Původ pověsti
Postava Meluzíny vychází z francouzských pověstí. Původně žila v pověstech jako mořská panna. V průběhu 15. století se však pověst o ní spojila s jinou pověstí, která je obdobou české pověsti o bílé paní. V této druhé pověsti se uplatňuje skutečná historická postava šlechtičny z rodu Lusignanů a zakladatelky rodového hradu ve městě téhož jména. Slovo „Meluzína“ zřejmě vzniklo z „mére de Lusignan“ nebo „mére de Lusigne“ tj. „matka Lusignanu“. Příslušníci hraběcího rodu Lusignan významně zasáhli do průběhu křížových výprav.
[editovat] Rozšíření pověsti
V pozdním středověku, kdy vznikla a ve Francii vyšla tiskem výsledná podoba pověsti, byla Meluzína častým heraldickým znamením. Zobrazována byla jako nahá mořská panna se dvěma ocasy. Časté bylo její zobrazení například na keramických kachlích či v renesanční ornamentální výzdobě. Časté je také její zobrazení v mytologických obrazech.
V lidové interpretaci bývá zpěv Meluzíny spojován s hučením větru v komínech či dalších šachtovitých konstrukcích. (viz Meluzína (úkaz))
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Středověk |
