Libuše (kněžna)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Libuše je mýtickou postavou českých dějin, českou kněžnou a manželkou Přemysla Oráče. Příběh Libuše a Přemysla je popsán v Kosmově kronice z počátku dvanáctého století.
Libuše prý byla nejmladší dcerou (taktéž mýtického) vojvody Kroka, jejími dvěma staršími sestrami byly Kazi a Teta. Kazi měla léčitelské schopnosti, Teta mluvila s duchy a Libuše předpovídala budoucnost. Na přání svého otce se nejmladší dcera stala jeho nasledovnicí, kněžnou a soudkyní. Ačkoliv se projevovala jako spravedlivá a moudrá paní, muži pohrdli její jemností. Za manžela si vybrala Přemysla Oráče ze Stadic. Ten budoucí kníže váš oře se dvěma voly. Je-li vám libo, vezměte koně, řízu, plášť a přehozy a jděte tomu muži vzkaz vyřídit ode mne i lidu a přiveďte sobě knížete a mně manžela. Muž ten má jméno Přemysl. Jeho potomstvo bude vládnout této zemi na věky věkův…
Z jejich svazku vzešli synové Nezamysl, Radobýl a Lidomíra.
Libuše prý předvídala založení Prahy z jejího hradu Libušína (dle pozdějších legend Vyšehradu). Jednoho dne, když stála Libuše s Přemyslem na svém dvoře a dívala se po kraji, zatmělo se jí před očima a zjevil se jí obraz z budoucnosti:
„Tak daleko, kam se dojde za jeden den, je v lese místo, které je rozděleno roklí. Na jižní straně je vysoká hora a ta se snižuje k veliké řece. Tam když přijdete, najdete muže, jak vyrábí ze dřeva práh. Od tohoto prahu pojmenujte toto místo Praha. I knížata a lidé silní jako lvi se sklánějí ve dveřích, aby do nich nenarazili hlavou, stejně mocný bude i hrad, který se tam postaví. I jemu se budou klanět králové. Tento hrad bude první a největší v naší zemi a všechny ostatní hrady k němu budou vzhlížet, protože tam bude sídlo králů. I město rozprostřené okolo tohoto hradu bude pýchou našeho národa. Vidím město veliké, jehož sláva se bude dotýkat hvězd.“
Přemysl nařídil poslům, aby našli místo, které Libuše popsala. Poslové zde potkali muže, který tesal práh. Přemysl dal na tomto místě postavit hrad, budoucí sídlo královského rodu Přemyslovců. Místa, která Libuše popisovala, byla šárecká rokle, Petřín a řeka Vltava. Po smrti Libuše byly ženy nespokojené se svým postavením, což byl začátek Dívčí války.
[editovat] Libuše v umění
O moderní zpracování vyprávění o Libuši se pokusil v 19. století Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, ale mýtická kněžna inspirovala více umělců. Libuše je hlavní postavou v tragédii Franze Grillparzera a v opeře Bedřicha Smetany. Pověstí o Libuši je inspirována také novela Miloše Urbana Pole a palisáda.
[editovat] Literatura
- TŘEŠTÍK, D. Mýty kmene Čechů. Nakladatelství lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-646-X.
