Kotvičník zemní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kotvičník zemní
Kotvičník zemní
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae) Podříše: zelené rostliny (Viridiplantae) Oddělení: rostliny krytosemenné (Magnoliophyta) Třída: Nižší dvouděložné (Magnoliopsida) Řád: Zygophyllales Čeleď: kacibovité (Zygophyllaceae) Rod: Kotvičník (Tribulus)
Binomické jméno
Tribulus terrestris Linné

Kotvičník zemní (Tribulus terrestris Linné) je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých.

Obsah 1 Popis 2 Areál rozšíření 3 Stanoviště 3.1 Účinky 3.1.1 Lékařsky prokázané léčebné účinky: 3.2 Obsažené látky 3.3 Pěstování v ČR 4 Literatura

[editovat] Popis

• Lodyha: 10 – 60 cm dlouhá, málo větvená
• Listy: krátce řapíkaté, vstřícné a palistnaté, eliptické nebo podlouhle kopinaté
  
• Květ: pětičetný žlutě zbarvený
• Plod: poltivý, složený z pětice rozložených, bradavičnatých a tvrdých plůdků s dvěma špičatými ostny po stranách
• Semena: Vejcovitý tvar, světle hnědá barva
  

[editovat] Areál rozšíření

Kotvičník roste v širokých oblastech Evropy, Asie, Afriky i Austrálie. Původem je pravděpodobně z písečných mořských pobřeží Číny a Japonska. Bližší rozšíření této jednoleté rostliny je zejména ve střední Asii a v evropské části Ruska. V povědomí obyvatelstva je dobře známá v Indii, Číně a Srí Lance.

[editovat] Stanoviště

Kotvičník dobře roste podél řek a potoků, na přímořských píscích, pastvinách, zahradách, lemuje cesty, ale jeho typickým prostředím jsou suchá místa, stepi, polopustiny a písky. Setkat se s ní můžeme i v ostatních zemích, kde se pěstuje pro farmaceutické účely.

[editovat] Účinky

---

Blahodárné účinky této zajímavé rostliny jsou prokázané zvláště u mužů a žen starších 40 let, u kterých postupně klesá tvorba testosteronu a estrogenu. To však neznamená, že rostlina nepůsobí i na mladší populaci. Užívání kotvičníku zemního nemá oproti podobným chemickým přípravkům žádné vedlejší účinky

U mužů (starších 40 let):

• zvýšení hladiny testosteronu až o 30%
• zvýšení zájmu o sexuální život
• zvýšení objemu svalové hmoty na úkor tuku
• snížení vnitřního napětí
• obnovení životní vitality a elánu

U žen (starších 40 let):

• zvýšení hladiny hormonu (FSH) estradiolu
• nárůst sexuální apetence
• zmírnění negativních klimakterických příznaků
• potlačení nespavosti, napětí, depresí, návalů horka, proměn nálad a podrážděnosti
• redukce tělesného tuku

[editovat] Lékařsky prokázané léčebné účinky:

• stimulační a anabolické účinky
• rozpouští močové kaménky
• podporuje tvorbu žaludečních šťáv
• zlepšuje střevní peristaltiku
• močopudný prostředek využívaný při chorobách ledvin a močových cest
• působí žlučopudně a žlučotvorně
• snižuje hladinu krevního cholesterolu o 25-30%
• působí jako velmi účinné antisklerotikum
• tlumí tachykardii a prodlužuje diastolu
• zlepšuje srdeční ischémii a angínu pectoris
• snižuje hladinu tuků v krvi a normalizuje krevní srážlivost, je-li chorobně zvýšená
• lék při diabetu II. typu, na inzulínu nezávislém
• zvyšuje mužskou potenci, zvyšuje hladinu testosteronu až o 30%
• zlepšuje mužskou plodnost
• léčí stařeckou hyperplasii prostaty a prostatismus mladších mužů
• u žen značně zvyšuje hladinu estrogenů – ženských pohlavních hormonů
• má tonizující a obecně regenerační účinky, zvláště po těžkých nemocech
• léčí ušní šelesty, některé zrakové poruchy
• léčí některé typy močové inkontinence a bolestivé močení
• pomáhá při léčbě zánětů v dutině ústní
• čistí a léčí játra
• léčí dnu a lumbaga

[editovat] Obsažené látky

Kotvičník obsahuje vysokou hladinu rostlinných „anabolických steroidů“ (souhrnně jsou označovány jako fytosteroly). Jejich nejvyšší koncentrace se nachází v plodech a kořenech rostliny. Pro obsah velkého množství účinných látek se využívá celá rostlina. Obsahuje především sapogeniny – chlórgenin, gitigenin, diosgenin, ruskogenin, trogoghenin a další. Dále je kotvičník bohatý na alkaloidy harman a harmin, bioflavonoidy, glykosidy, flavonoidy, třísloviny, pryskyřice a další látky.
V kořenech se nachází zejména saponin diosgenin.
Listy a nať jedné rostliny mají v sušině asi 12,1 % bílkovin, 2,6 % tuku, 40,8 % sacharidů, 27,8 % vlákniny a 16,7 % minerálních látek. Obsahuje také asi 2,8 % steroidních saponinů, alkaloidy, flavonoidy, pryskyřice, třísloviny a také 160 mg % vitamínu C.
V květech jsou steriny, stigmasterin, campestrin, beta-sitosterin, steroidy diosgenin, flavonoidy campherol, alkaloidy, rutin a quercetin.
V plodech a semenech jsou alkaloidy, pryskyřice 3,5-5 % oleje složeného z 57% kyseliny linolové a linoleové 27 % olejové, behenové, stearové a další. Zjištěno bylo, že kotvičník zemní obsahuje i taniny, sacharidy, steroly, derivát diosgeninu desoxidiosgenin, gracillin dioxin a terrestrosiny A – E.

[editovat] Pěstování v ČR

Kotvičník lze velmi dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů. Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit nebo případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a po dosažení délky jednotlivých výhonů kolem 5 cm již začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti co nejdéle nám to počasí umožní, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody sklízíme průběžně.

[editovat] Literatura

prof. Ing. Pavel Valíček DrSc, Ing. Ladislav Kokoška, Ph.D., Ing. Kamila Holubová, CSc.: Léčivé rostliny třetího tisíciletí, 2001