Kečuánština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kečuánština (runa simi/qhichwa simi)
Rozšíření:	Argentina, Brazílie, Bolívie, Chile, Kolumbie, Ekvádor, Peru
Počet mluvčích:	9,6 milionů
Klasifikace:	Kečuánské jazyky
Písmo:	Latinka
Postavení
Regulátor:	Academia Mayor de la Lengua Quechua
Úřední jazyk:	Peru, Bolívie
Kódy
ISO 639-1:	qu
---	que (B) que (T)
SIL:	různé
Wikipedie
qu.wikipedia.org

Kečuánština neboli kečujština, španělsky quechua, vlastním jménem runa simi (doslova: 'lidská řeč'), je nejrozšířenější indiánský domorodý jazyk v Americe, používaný zejména v Peru a Bolívii (v obou zemích je od roku 1975 respektive 1977 jedním z úředních jazyků), dále pak v přilehlých oblastech Ekvádoru, Kolumbie, Chile a Argentiny. Hovoří jím asi 14 milionů obyvatel, z toho 9,6 milionu představují rodilí mluvčí. Následují mluvčí ajmarštiny a guaraní.

Obsah 1 Historie 2 Význam slova kečuánština 3 Rozdělení 4 Stavba 5 Literární tvorba 6 Vzorový text 6.1 Všeobecná deklarace lidských práv 7 Externí odkazy

[editovat] Historie

Původně se na pobřeží a v centrálním Peru setkáváme s protokečuánštinou, která se postupně šíří na jih. Když se v oblasti, hlavně v Cuzcu, usadili Inkové a založili inckou říši Tawantinsuyu, přijali kečuánštinu (původně hovořili jazykem „puquina“) a postupně ji na přelomu 15. a 16. století prosadili jako lingvu franku v celé své říši. Po degradaci zemědělské půdy v Andách v druhé polovině 20. století, došlo k přesídlení obyvatel do amazonské části Peru. Postupně se kečujština šíří i do ostatních států a rozdrobuje na dialekty.

[editovat] Význam slova kečuánština

Čeština používá pro označení jazyka dva výrazy. Je to jednak kečujština a dále kečuánština. V mluveném jazyce se setkáváme s označením kečua, ve španělštině potom „Quechua“. Toto španělské slovo je přepis z kečuánského „qishwa“, což je španělsky „zona templada“ a česky „mírná zóna“. Původní a správné označení pro jazyk je ale runa simi, tedy lidská řeč, protože „runa“ znamená člověk a „simi“ řeč. Toto správné označení se ale moc nepoužívá. V Kolumbii se setkáváme s výrazem inka.

runa simi (pův.) - qishwa (mírná zóna) - quechua (šp. přepis) - kečujština/kečuánština (počeštění) - kečua (hovor.)

[editovat] Rozdělení

Kečuánština patří do kečumaránských jazyků andské větve andsko-ekvatoriálních jazyků. V současnosti se nejvíc prosazuje rozdělení na dvě skupiny nářečí, které obsahují 46 dialektů. Je to Quechua I (waywash) a dále Quechua II (wanp´uy), která se dále dělí na tři podskupiny: A, B a C.

[editovat] Stavba

Kečua patří k aglutinačním jazykům příponového typu. Bohatá slovní zásoba se liší podle nářečí.

Z kečujštiny pocházejí mimo jiné slova jako chinin, guáno, kokain, kondor, lama, pampa či puma.

[editovat] Literární tvorba

S prvopočátky se setkáváme v průběhu incké říše. Inkové ale nezanechali žádné písemné památky. Záznamový systém kipu, používaný v jejich době, sloužil zřejmě pouze k uchovávání číselných údajů. Proto se setkáváme s tvorbou z této doby zejména v ústní slovesnosti a dále díky kronikářům, kteří v období po příchodu Španělů provedli přepis kečujštiny do latinky. Za vlády inků vzniká hlavně poezie a dále také drama. Vrcholným počinem dramatu této doby je Apu Ollantay. Toto a jiná díla nalezneme v českém překladu ve Vrhel, F; Kašpar, O: Texty nativní Iberoameriky I, předkolumbovské literatury, SPN, Praha 1978. V současné době se rozvíjí hlavně kečujská poezie a pokud se rozhlédneme po internetu tak nalezneme nejenom poezii, ale i rádio vysílané v runa simi.

[editovat] Vzorový text

[editovat] Všeobecná deklarace lidských práv

kečujsky	Tukuy kay pachaman paqarimujkuna libres nasekunku tukuypunitaj kikin obligacionesniyojllataj, jinakamalla honorniyojtaj atiyniyojtaj, chaytaqa razonwantaj concienciawantaj dotasqa kasqankurayku, kawsaqe masipura jina, tukuy uj munakuyllapi kawsakunanku tian.
kečujsky (jiný pravopis) (španělská slova kurzívou)	Tukuy kay pachaman paqarimuqkuna libres nasekunku tukuypunitaq kikin obligacionesniyuqllataq, hinakamalla honorniyuqtaq atiyniyuqtaq, chaytaqa razonwantaq concienciawantaq dotasqa kasqankurayku, kawsaqi masipura hina, tukuy uk munakuyllapi kawsakunanku tiyan.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Poslechněte si text deklarace...

[editovat] Externí odkazy

• učebnice:
  • učebnice kečuánštiny - pouze 3 lekce
  • www.andes.org - anglická učebnice kečuánštiny
  • www.yachay.com - španělská učebnice kečuánštiny
• slovníky:
  • kečuánsko-španělský, španělsko-kečuánský slovník - obsahuje alternativní verze v aymaře