Kalich (nádoba)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kalich (latinsky calix) původně typ kráteru – objemné antické nádoby určené k míšení vína s vodou. V křesťanství liturgická nádoba užívaná při vysluhování tzv. Poslední večeře Páně, při níž Ježíš Kristus nechal mj. kolovat kalich s vínem se slovy „Pijte z něho všichni, neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.“ (Mt 26,27-28). Kristus tak symbolicky poukázal na význam jeho smrti na kříži jako oběti za hřích.
Zatímco protestanské církve chápou vysluhování Večeře Páně jako symbolickou připomínku této večeře, pravoslaví a katolictví chápe tento úkon doslovně, jako skutečné proměňování vína v průběhu mše v Kristovu krev. (eucharistie).
Kalich tvoří tři části: noha, nodus (ořech) a kupa (cuppa). Liturgický kalich by měl být zlatý nebo stříbrný, případně z jiného kovu, ovšem pozlacený či postříbřený. Pouze výjimečně může být z rozbitných materiálů. Eucharistické kalichy byly často velmi bohatě zdobeny, rytím, emailem či drahokamy. Platilo ovšem pravidlo, že kupa by měla být hladká, bez ozdob. Někdy byla kupa uchycena v tzv. koši, který zdoben být mohl.
[editovat] Viz také
- obětní miska
- patena