Kašrut
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kašrut (hebrejsky כַּשְרוּת) je soubor stravovacích zvyků v judaismu. Jedná se o celou sestavu pravidel pro rituální čistotu jídla židovské kuchyně. Název kašrut je etymologicky odvozen od slova כשר, kašer (v aškenázské výslovnosti hebrejštiny košer), což doslova znamená vhodný, přeneseně pak rituálně čistý. Košer se obecně používá ve vztahu ke gastronomii, v širším slova smyslu ale označuje v judaismu vše, co je povolené, vhodné nebo správné („košer“ tak mohou být i tfilin nebo Sefer Tora).
Vhodnost pokrmů a nápojů určuje Tóra, která je normativním zdrojem židovského náboženského práva (halacha). Jedním z názorů je i ten, že kašrut je vyvozen z hygienických norem a z empirických zkušeností života na poušti. Tóra stanovuje druhy zvířat, která jsou povolena k jídlu i která jsou zakázána. Předpisy nastavené Tórou byly nadále rozpracovány a vyloženy v halachických dílech (Talmud, Šulchan Aruch)
Obsah |
[editovat] Zákaz požívání krve
Tóra celkem na třech místech zapovídá židům konzumaci zvířecí (i jakékoli jiné) krve (Lv 17, 11; 17, 14; Dt 12:23). Krev je připodobňována k duši a k životu. Proto se při porážce musí krev odstranit. Velká část vyteče během samotné porážky. Poté je maso uloženo do vodní lázně a důkladně prosoleno, čímž se odstraní zbytky krve.
[editovat] Povolená a zakázaná zvířata
[editovat] Savci
Ze savců Tóra povoluje jíst všechny sudokopytníky, kteří přežvykují (hovězí, skopové, kozí). Zvíře musí být ritulně správným způsobem poraženo pro tento účel vyškoleným řezníkem - šochet. Porážka sama se nazývá šchita. Šchita se provádí dlouhým ostrým nožem bez špičky, kterým šochet během jediného tahu přetne krční tepny zvířete a zvíře umírá. Cílem je i zbavit zvíře zbytečné bolesti a stresu. Před dalším zpracováním masa je nejprve důkladně odstraněna krev.
[editovat] Ptáci
Z ptáků jsou povoleny pouze ty druhy, jež Tóra výslovně nezakazuje. V praxi to znamená, že k jídlu jsou zakázáni dravci, mrchožrouti a masožravci - v drtivé většině se jedná o druhy, které byly ve starověku zbožťovány a byli centrem kultu. Povolené druhy jsou drůbež (kuře, slepice, kachna, husa, krůta) a holoubata.
[editovat] Ryby a vodní živočichové
Ryby jsou vždy košer a jako jediní živočichové se nemusí zbavovat krve. Ryby patří do skupiny parve (viz níže). Povinností u ryby je pouze aby měla ploutve a šupiny. šupin se však jedná pouze o ktenoidní a cykloidní šupiny, jelikož další dva druhy šupin - ganoidní a placoidní - jsou podobné zubovině (přeměněné kostní plátky či kožní výběžky pokryté sklovinou).
[editovat] Trejfe a nevela
Opakem košer potravin jsou potraviny, které jsou trejfe (טרייף, z hebrejského טְרֵפָה trefa, rozsápaná mršina). Trejfe jsou všechna zvířata, která jsou Tórou zapovězená. Jedná se především o masožravce, býložravé savce - lichokopytníky a zvířata bez kopyt, plody moře, již zmíněné dravé a zakázané ptáky a vepře.
Zvířata, která jsou sice košer, ale nebyla poražena rituálně vhodným způsobem, jsou klasifikována jako nevela (נבילה, doslova zdechlina). Také tato zvířata jsou zakázána ke konzumaci. Nevelu je ovšem možné dát bezdomovci (člověku ze sociálního okraje společnosti) nebo ji prodat někomu, kdo se zákony kašrutu neřídí. Věřící žid se ale konzumace takového masa musí vyvarovat.
[editovat] Mléko a maso
Jednou z hlavních charakteristik kašrutu a celé židovské kultury je zákaz mísení masitch a mléčných potravin. Zákaz je vyvozován z nařízení Tóry „Nebudeš vařit mládě (kůzle) v mléce jeho matky“ (Exodus 23,19; 34,26; Deuteronomium 14,21). Celkem trojí opakování zákazu vyložili rabíni tak, že je zakázáno takto konat, výsledný produkt konzumovat a je zakázáno z něj mít jakýkoli prospěch (není možné pokrm prodat nežidovi nebo bezdomovci jako v případě nevely).
Pozdější rabínské omezení (gezera) rozšířilo z obavy před možným přestoupením zákona zákaz na mísení jakéhokoli masa (včetně drůbeže, ale ne ryby) a mléka nebo mléčných výrobků. Další omezení zahrnovalo rozdělení nádobí na mléčné a masité, příbory atd. Dnes se můžeme setkat s rozdělenými ledničkami, v izraelských hotelech také s dvojí kuchyní.
Důvod pro rozdělení nádobí je ten, že každý pokrm, který je uvařen v nádobě, zanechává v této nádobě „chuť“ (ta’am). Tuto ta’am pak mohou získat i pokrmy, které se vaří v nádobě později a tak dojít ke smísení masité a mléčné ta’am. Ta’am není možné odstranit pouhým umytím ale nádobí se musí „vykošerovat“ (viz níže).
Pokud se mléčný a masitý produkt smíchá, je považován za trejfe a je zakázáno jej jíst. Výjimkou je když jedna z částí tvoří méně než 1/60 celého pokrmu (hypoteticky např. kdyby do 60 litrů masového vývaru nateklo méně, než 1 litr mléka) a stalo se tak neúmyslně nebo se tak stalo v tak malém množství, že si toho nikdo nepovšiml a člověk, který jídlo konzumuje, o tom neví. Nádoby, ve kterých se vaří jak mléčné tak i masité výrobky rovněž nejsou košer a pokrm v nich uvařený je trejfe.
Je také zakázáno konzumovat masitý pokrm a ihned po něm konzumovat pokrm mléčný nebo naopak. Lhůta, která musí uplynout mezi konzumacemi, je různá. Podle nizozemského ritu jedna hodina, podle německého tři hodiny, podle východního (polského) musí uplynout hodin šest.
[editovat] Parve
Potraviny, které nejsou ani masitého ani mléčného původu, se označují slovem parve (פרווה). Parve potraviny se mohou konzumovat jak s mlékem, tak i s masem. Pokud je ale parve potravina uvařená např. v masitém hrnci společně s charif (potraviny pikantní a pálivé - cibule, česnek, některé druhy koření), získává charakter masitého pokrmu (charif má tu vlastnost, že ta’am „vytáhne“ z nádoby a přijme ji do celého pokrmu). Stejně tak je tomu v případě vaření v mléčných nádobách. Proto zbožní židé mají zvláštní nádoby i na parve.
Parve jsou všechny potraviny rostlinného původu (zelenina, ovoce, houby), ovšem pouze za předpokladu, že byly zkontrolovány, zda neobsahují červy, hmyz apod. Mezi parve potraviny patří rovněž ryba, která není považována za „maso“. Většina ortodoxních židů ale rybu s masem nejí nebo používá na obojí zvláštní nadobí, neboť následují talmudickou tradici, podle které je nevhodné pro zdraví člověka konzumovat maso a rybu zároveň. Parve je rovněž sójové nebo sušené mléko.
[editovat] Glatt košer a Košer le-mehadrin
Glatt košer (גלט כשר) je vyšší standard košer stravy. Glatt (v němčině a jidiš) znamná „hladký“ a v tomto případě odkazuje na plíce zabitého zvířete, které by měly být bez výrustků apod. Pokud se dají výrustky odstranit seškrábnutím, maso je košer ale ne Glatt košer. Sefardští židé považují košer maso pouze takové, které je podle aškenázských kritérií Glatt košer.
Košer le-mehadrin (כשר למהדרין) označuje výrobek, který byl zhotoven se zvláštní péčí a tak, aby byl kromě „rituální vhodnosti“ i krásný. Hebrejský výraz hadar (הדר) znamená doslova „krásný“. Košer le-mehadrin mohou být jak potraviny (je možné se setkat i s výrazem „Glatt košer le-mehadrin“), tak věci (tfilin, talit, svitek do mezuzy apod.). V případě, že se jedná o zvlášť kvalitní (a většinou také velmi drahé) zboží, se používá jako značka nejvyšší kvality termín Mehadrin min ha-mehadrin (מהדרין מן המהדרין), dosl. „nejkrásnější z krásných“.
[editovat] Košer le-Pesach
Zvláštní kapitolu tvoří potraviny a nápoje s označením Košer le-Pesach (כשר לפסח). Na Pesach platí zvláštní stravovací předpisy, které kromě běžných omezení zahrnují i zákaz konzumace kvašených věcí a obilovin. Během Pesachu je tedy nutné zbavit domácnost a kuchyni všeho kvašeného (chamec חמץ a so’ar שואר) a to včetně alkoholu - kromě vína, které je označno jako košer le-Pesach. Během svátku je pak doporučeno konzumovat pouze ty potraviny, které mají toto označení. Mezi aškenázskými a sefardskými židy existují rozdíly, sefardští židé například konzumují o Pesachu rýži, stejně tak jako další druhy semen a zrní, označovaných jako kitnijot. Kitnijot jsou naopak v aškenázské kuchyni během Pesach zakázané.
[editovat] Nápoje
Věršina nápojů je košer, včetně alkoholu. U něterých druhů může být problém s jejich složením na Pesach (káva, čokoláda). Věšina rabinátů ale doporučuje zakupovat nápoje a to jak alkoholické, tak i nealkoholické, označené košer certifikátem - hechšerem.
[editovat] Přísady
Řada přísad nesplňuje parametry košer - želatina, některé emulgátory apod., protože se vyrábějí ze zakázaných látek. V České republice je rovněž problém u potravin, které by mohly být košer ale při jejichž výrobě není dodržen postup (například není zaručeno, že se nádoby nepoužívají současně na mléko a maso apod.). Ve většině zemí vydává vrchní rabinát seznam jídel a značek, které jsou košer nebo které alespoň nejsou trejfe.
[editovat] Košerování nádob
Nádobí a příbory se košerují pokud
- se nádoba stala trejfe (nař. smícháním masa a mléka nebo nekošer potravinou)
- nastává Pesach a nádobí je potřeba vykošerovat od chamecu - kvašeného.
Nádobí vyrobené z kovu, dřeva nebo hliníku či kamene je možné vykošerovat. Podmínkou je, aby nádobí bylo z jednoho materiálu (před košerováním je nutné odmontovat všechny části např. z plastu) a nebylo 24 hodin používáno. Za určitých okolností se dá vykošerovat i sklo nebo některé druhy plastu. Teplovzdorné sklo, teflon, hliněné a smaltované nádobí, porcelán, který by se vařením zničil a nádobí, které není možné zcela vyčistit (např. válec na těsto) není možné vykošerovat. Před samotným procesem je nutné nádobí a všechny předměty určené ke košerování důkladně vyčistit.
[editovat] Vyváření - Ha-ga’ala
Obecně platí zásada, že nádobí může být vykošerováno pouze tím způsobem, jakým bylo znečištěno. Nádobí, které bylo znečištěno vařením neb podáváním horkých jídel (což se týká především hrnců, talířů a příborů) mohou být vykošerována tak, že se převaří (ha-ga’ala). V praxi to znamená, že se nádobí ponoří na několik vteřin do vroucí vody. Tím se stává košer. Podobným způsobem je možné vykošerovat kuchyňskou linku (vylitím vroucí vody) nebo mikrovlnnou troubu (plná sklenice vody se vloží do trouby, která se následně nechá zapnutá na nejvyšší výkon cca 10 minut). Vaření působí na nádobí tak, že chamec nebo ta’am „vytáhne“ ven. Z toho důvodu se nádoba musí ponořit pouze na několik vteřin, neboť v případě, že by byla ve vodě ponechána déle, hrozí nebezpečí, že se do ní chamec nebo ta’am skrze var opět „vrátí“.
[editovat] Libun
V případě pánví a grilů, do kterých se nečistota dostává skrze plamen, je nutné použít rovněž plamen. Této technice se říká libun (ליבון dosl. „vybělení“). Rozlišujeme mezi libun kal (lehký) a libun chamur (těžký). Lehkým libunem je možné vykošerovat pánve, které je nutné rozpálit na otevřeném ohni na teplotu zhruba 100-200 stupňů, libun chamur znamená rozpálit předmět (pánev, rošty) do ruda, aby z něj při doteku jiným předmětem odletovaly jiskry. Protože libun je technika velmi náročná a může nádobí poškodit, doporučuje se mít raději zvláštní sadu nádobí na Pesach, pokud má být pánev či rošt vykošerován z důvodu trejfe, doporučuje se rovněž zvážit, zda není výhodnější koupit věc novou. Podrobnější informace o tom, co a jak je možné nebo nemožné vykošerovat, podává vždy rabín dané obce.
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Hebraistika |
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
Tento článek potřebuje doplnit či upravit bibliografii, tj. literární citace (reference). Můžete Wikipedii pomoci tím, že na konec článku přidáte (resp. upravíte) sekci „Literatura“, kde uvedete knihy, ze kterých lze o daném tématu čerpat více informací. Ideální formát údajů naleznete v článku Citace, návod pak na příslušné dokumentační stránce k šabloně užívané pro citace. Přidávejte knihy s rozmyslem – jak do kvantity (aby bibliografie nebyla nepřiměřeně dlouhá), tak do kvality (přidávejte jen knihy, které dané téma skutečně postihují).
