Jan Vermeer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jan Vermeer [jan frmer] (pokřtěn 31. října 1632 - 15. prosince 1675) byl nizozemský malíř.

Jan Verner byl pokřtěn v protestantském kostele Niuwe Kerk v Delftu. Jeho otec se původně jmenoval Reynier Janz Vos a teprve později si z neznámých důvodů změnil příjmení na Vermeer. Pracoval jako hostinský, po svatbě o sobě tvrdil, že je výrobcem hedvábí. Snad proto se na mnoha Vermeerových obrazech objevují nejrůznější látky a tapiserie. Vermeer starší však také nakupoval a prodával obrazy a byl členem cechu sv. Lukáše.

Vermeer a jeho rodina žili ve velkém domě – zájezdním hostinci – jménem Mechelen. Jednalo se o příslušníky nižší střední třídy. Janovi prarodiče byli negramotní a negramotná byla i Janova matka. Jan se narodil jako druhé dítě a jediný syn.

Motivace Jana stát se umělcem a jeho počátky jsou obestřeny tajemstvím, ale je známo, že šest let navštěvoval ateliér mistra, jenž byl členem cechu sv. Lukáše. Teprve poté mohl sám vstoupit do cechu a signovat a prodávat vlastní díla. Někteří z badatelů se dokonce domnívají, že se Vermeer vydal za studii do Amsterdamu či Utrechtu.

Vermeer se oženil v roce 1653 s Catharinou Bolnesovou, který byla katolička (spekuluje se, jestli Jan po svatbě nekonvertoval). Z manželství vzešlo celkem jedenáct dětí, které byly vychovávány v duchu katolické víry.

Na Vermeerově raném díle je patrné, že se mladý malíř vyrovnával s vlivy náboženské, mytologické a žánrové malby utrechtské školy, která vycházela z Caravaggia. Vermeerova tchyně vlastnila skromnou sbírku obrazů utrechtských mistrů. Byla navíc vzdálenou příbuznou utrechtského malíře Abrahama Bloemarta.

Krátce poté přichází obrat a Vermeer se zaměřuje na malbu scén z běžného společenského života. S podobnými tématy získali slávu malíři jako Gerard Terborch, Nicolas Maes nebo Pieter de Hoogh. Přesto jsou Vermeerovy obrazy jiné: figury na obrazech jsou zachyceny jakoby v jediném a jedinečném okamžiku, což jim dodává nezvyklou důstojnost.

Zdá se, že Vermeer se v období svých malířských počátků živil – podobně jako jeho otec – prodejem uměleckých děl jiných malířů. V průměru vytvořil jen dvě plátna ročně, přesto se při každé příležitosti na nejrůznějších listinách pokládá za malíře. Později byl nepochybně pokládán za znalce, což se projevovalo tím, že jej povolávali, aby odhadl cenu obrazů, ale také velmi vysokou cenou jeho obrazů vlastních.

Vermeer příliš netvořil ani v časech největší slávy, dobře však prodával. Když jej v ateliéru navštívil francouzský cestovatel Balthasar de Monconys, Vermeer mu nemohl ukázat ani jedinou vlastní práci. Když pak společně navštívili dům pekaře Hendricka van Buytena, sběratele Vermeerových děl, de Monconys si do deníku poznamenal, že viděl „obraz s jedinou figurou“ za neuvěřitelnou cenu 600 guilderů.

V roce 1669 Vermeera dvakrát navštívil bohatý mladý znalec umění Pieter van Beckhout, který si poznamenal, že viděl některé ukázky Vermeerova umění, přičemž nejpozoruhodnějším aspektem na nich byla perspektiva. V letech 1671-72 byl Jan Vermeer opakovaně zvolen do čela cechu sv. Lukáše a v tomto období byl také povolán do Haagu, kde bylo jeho úkolem posoudit autenticitu řady obrazů, jež byly prodávány jako díla slavných italských mistrů.

Zlom v životě Vermeera, ale i jiných delftských malířů přinesla francouzská invaze v roce 1672. Vermeerova rodina se tehdy z hostince Mechelen přestěhovala do menšího domu na Oude Langendijk, který vlastnila Janova tchyně. Příjmy rodiny s jedenácti dětmi se rapidně snížily. Válečná doba obchodu s uměním nepřála.

Finanční problémy zřejmě značně narušily Vermeerovu psychiku. Maloval ještě méně než dřív a je pravděpodobné, že se obavy o budoucnost projevily i na jeho zdravotním stavu. Umírá v roce 1675 a zanechává po sobě vdovu, jedenáct dětí a značné dluhy.

[editovat] Externí odkazy

• artmuseum.cz
• archiv.cz