Islám ve Francii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Velká mešita v Paříži byla otevřena v roce 1926

Islám ve Francii je po římskokatolickém křesťanství druhým nejrozšířenějším náboženstvím v zemi. Vyznává jej okolo 3 až 10 % (přesné statistiky se různí) obyvatel země, převážně přistěhovalců z těch bývalých kolonií Francie, kde je islám dominantním náboženstvím.

[editovat] Historický vývoj

Ve srovnání s ostatními zeměmi Západní Evropy jsou muslimové zastoupeni ve Francii nejvíce; v zemi stojí přes 1500 mešit, ve srovnání s 40 000 kostely, mnohými starými celá staletí. První z dnes četných muslimských svatostánků byl otevřen v roce 1922; další přibyly hlavně v 2. polovině 20. století. Tehdy, po druhé světové válce, byly třeba čerstvé pracovní síly do boji poškozené Francie, a tak byla zahájena velkorysá imigrační politika. Noví přistěhovalci byli právě muslimové z bývalých francouzských kolonií, hlavně ze Severní Afriky. Ti se tak v průběhu desítek let začali postupně po tisícich ve Francii usazovat.

Protože organizace muslimů v podstatě neexistovala, rozhodl se v roce 2002 tehdejší ministr vnitra Nicolas Sarkozy zřídit speciální organizaci s názvem Francouzský výbor muslimské víry (francouzsky Conseil Français du Culte Musulman - CFCM), jako neziskové a soukromé sdružení. To ale nemá žádný právní statut a je často centrem kritiky z různých stran. V současné době je však hlavním spolkem všech muslimů Svaz islámských organizací Francie (francouzsky Union des organizations islamiques de France).

[editovat] Kontroverze

Francouzská muslimská komunita bývá však často terčem ultrapravicových stran (jako je například Front National) a především ukazována jako selhání Francouzů o integraci menšin (kterou největší jsou právě muslimové) do společnosti. Kolem muslimů čas od času vypukají různé kontroverze, ať to byl již zákaz nošení typicky muslimských částí oděvu (hidžáb) do státních škol, či nepokoje na předměstích francouzských měst v roce 2005.

[editovat] Školství

Zatímco katolické školy existují v nemalém počtu, škol islámských je velmi pomálu. Od roku 1905 jsou všechny školy státní sekulární, neboť tehdy začalo platit oddělení církve a státu. Fungující islámské školy lze nalézt na ostrově Réunion, první muslimská střední škola pak začala fungovat v Aubervilliers, na předměstí Paříže, roku 2001; na rok 2003 pak bylo plánováno otevření dalších dvou škol. Tyto náboženské školy jsou však dostupné širší veřejnosti (na rozdíl od angosaských zemí), neboť i přestože jsou soukromé, jsou dotované státem (resp. ten přispívá na platy učitelů).

[editovat] Externí odkazy

• Antimuslimsky zaměřený článek o islámu ve Francii
• Stránky organizace UIOF (francouzsky)
• Článek o islámu ve Francii (anglicky)

Tento článek týkající se islámu je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Islám v evropských zemích

Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán

Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB)
Území se sporným postavením: Kosovo • Podněstří • Severní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy ležící větší částí svého území v Asii