Islám v Česku
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Islám v Česku není příliš zastoupen, na rozdíl od zemí západní Evropy. Většinou jej vyznávají přistěhovalci; pouze malou část vyznavačů pak tvoří konvertité (jedná se hlavně o členy českého původu smíšených rodin muslimů s původem z islámského světa a často mladé české muslimky). Fungující mešity jsou v Brně a v Praze u Rajské Zahrady.
Obsah |
[editovat] Historie
První historicky známá osoba která navštívila dnešní Česko a měla vědomosti o islámu, byl v 10. století Ibráhím ibn Jákúb, židovský obchodník a cestovatel z jižní části Iberského poloostrova.
Poté se Češi setkávají s muslimy až o mnoho století později, na konci století šestnáctého. Tehdy Osmanští Turci ohrožovali dolní Moravu, a část jí i obsadili. Roku 1699 je však rakouská vojska opět zatlačila na jih. V dobách romantismu v 19. století se objevuje zájem o orientální kulturu a i o islám, vzniká minaret v Lednici. Na přelomu století také působí již čeští arabisté, Alois Musil a Bedřich Hrozný. Roku 1912 byl pak islám i na území Rakouska-Uherska uzákoněn, jednalo se o vstřícný krok pro částečně muslimskou Bosnu a Hercegovinu, která tehdy byla monarchií anektována.
Roku 1934 vzniká první náboženská společnost (Moslimské náboženské obce pro Československo), ta však je rok po únorovém převratu rozpuštěna. Další pokusy o obnovení nastaly v souvislosti s politickým uvolňováním roku 1968, ale byly neúspěšné.
Až v roce 1991 vzniklo Ústředí muslimských náboženských obcí. Roku 1998 byla otevřena první mešita v Brně (pouze však bez minaretu, ten nebyl povolen), a o rok později i v Praze. Projekty na výstavbu dalších islámských svatostánků v menších městech (Teplická mešita, Orlovská mešita) však již narazily na odpor veřejnosti i církví. Muslimové se dále schází v modlitebnách, které tvoří soukromé nebo pronajaté prostory, např. dvě jsou u Václavského náměstí v Praze. Od roku 2004 je islám už oficiálně registrován i státem, takže nyní může Ústředí získávat i státní dotace.
[editovat] Věřící
Jak již bylo uvedeno, vyznavači jsou většinou přistěhovalci a malé množství konvertitů. Přistěhovalci jsou většinou původem z tehdy socialistických zemí Blízkého východu (Sýrie, Irák), kteří studovali v ČSSR; dále uprchlíci z Bosny a Hercegoviny nebo příslušníci některých národů bývalého Sovětského svazu. Při sčítání lidu v roce 2001 se k islámu přihlásilo 3699 v ČR trvale žijících obyvatel.[1]
Islám je většinou médii v Česku popisován jako něco exotického a vzdáleného.[zdroj?] S rostoucím terorismem, vykonávaným právě islámskými militantními skupinami přibývá xenofobie. Právě to je také považováno za příčinu odmítnutí stavby několika dalších mešit na území země.[zdroj?]
[editovat] Externí odkazy
- Muslimové v Česku
- Stránky české islámské nadace
- Článek o historii islámu v ČR
- Stránky o islámu v ČR
- Stránky často kritizující islám
[editovat] Reference
Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB)
Území se sporným postavením: Kosovo • Podněstří • Severní Kypr
