Hekataios

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hekataios z Milétu (řecky: Ἑκαταῖος) (560 či 550 - 480 př. n. l.), byl nejvýznamnějším starověkým řeckým logografem - historikem a geografem.

[editovat] Život

Pocházel ze starého aristokratického rodu. Hodně prý cestoval. Za iónského povstání proti perské nadvládě, které začalo roku 500 př. n. l. v Milétu působil jako poradce řeckého velení. Peršané byli zpočátku za pomoci Athén odraženi, ale v roce 494 př. n. l. se vrátili a Milét zničili.

[editovat] Dílo

V díle Genealogie zaznamenal rodokmeny bájných aristokratů.

Díky spisu Cesta kolem svět - Periegesis bývá Hekataios označován za zakladatele popisné geografie. Shrnul dostupné soudobé periply i periegesis a sestavil první popis celého řekům tehdy známého světa. Projevil v něm jistý odborný zájem o podnebí, rostlinstvo a živočišstvo, o zvyky obyvatel i o pamětihodnosti. Z díla čerpal i historik Hérodotos.

Obě knihy se zachovaly jen ve zlomcích.

Výklad Periegesis doprovodil - prý podle Anaximandrova vzoru - mapou světa. Strabón, s odvoláním na Erastothéna, tvrdí, že první mapu ekumeny - obydlené části Země, sestavil Anaximandros z Milétu (asi 610 až 546 př. n. l.) a Hekataios se jí prý snažil vylepšit.

V souladu s tehdejšími představami zobrazil souši jako kulatý ostrov omývaný oceánem: Hlavní osa světa protíná Středozemní moře, k severu od něho se rozkládá Evropa, k jihu Libye (tj. Afrika) a v centru leží Řecko.

Členění světa Řekové zřejmě převzali od východních národů (jejich nejstarší mapy vznikly podle babylónských vzorů).

[editovat] Literatura

• Löwe, Gerhard; Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antika, Praha: Orbis, 1973