Góry Kaczawskie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Góry Kaczawskie | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | Skopiec (724 m) |
| Délka | 30 km |
| Rozloha | km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m |
| Nadřazený celek | Krkonošská oblast |
| Sousední celky | Frýdlantská pahorkatina, Pogórze Kaczawskie, Góry Wałbrzyskie, Rudawy Janowickie, Kotlina Jeleniogórska |
| Podřazené celky | Grzbiet Północny (Severní hřeben), Grzbiet Południowy (Jižní hřeben), Grzbiet Mały (Malý hřeben), Grzbiet Wschodni (Východní hřeben) |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Polsko |
| Horniny | |
| Poznámka | |
| Povodí | Labe, Odra |
Góry Kaczawskie (česky též Kačavské hory) jsou horské pásmo v Dolním Slezsku severně od Krkonoš. Od nich je odděluje kotlina Jelení Hory, na východě však navazují na Janovické Rudavy a Góry Wałbrzyskie (Valbřišské hory).
Jméno jim dala řeka Kaczawa. Průměrná nadmořská výška pohoří je 600 m n.m.
Kačavské hory se skládají ze čtyř hřebenů: Severního, Malého, Jižního a Východního. Tři prvně jmenované probíhají zhruba ze západu na jihovýchod, Východní hřeben má nepravidelný průběh.
Důležité řeky, které zde pramení, jsou Kaczawa a Lipka.
Obsah |
[editovat] Fauna
V Kačavských horách žijí mj. ještěrky, zmije obecné, čáp černý, včelojed lesní, krahujec obecný, ostříž lesní, chřástal polní, holub doupňák, výr velký, kulíšek nejmenší, sýc rousný, ledňáček říční, krutihlav obecný, žluna šedá, strakapoud prostřední, břehule říční, konipas horský, skorec vodní, bramborníček černohlavý, pěnice vlašská, lejsek malý, lejsek bělokrký, ořešník kropenatý, křivka obecná, hýl rudý, strnad zahradní, letouni (např. netopýr velký), plch velký, vydra říční, kuna skalní, lasice hranostaj, jezevec lesní, prase divoké, srnec, jelen, muflon.
[editovat] Ochrana přírody
Kačavské hory zatím nemají svou vlastní chráněnou krajinnou oblast, na rozdíl od okolních celků (Rudawski Park Krajobrazowy, Park Krajobrazowy Doliny Bobru, Park Krajobrazowy Chełmy). V horách se nachází řada vápencových lomů.
Tento stav se může brzy změnit, protože existují plány na nový Kaczawski Park Krajobrazowy. Nadějí pro kačavskou přírodu je také program Natura 2000. Naopak jednou z překážek jsou vodohospodářské investice v oblasti.
[editovat] Obce
Chrośnica, Czernica, Domanów, Dziwiszów, Gościradz, Grudno, Jeżów Sudecki, Kaczorów, Komarno, Lubiechowa, Mysłów, Nielestno, Stare Rochowice, Nowe Rochowice, Pastewnik, Pilchowice, Płonina, Płoszczyna, Podgórki, Radomierz, Strzyżowiec, Świdnik, Wojcieszów.
