Frenštát pod Radhoštěm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Frenštát pod Radhoštěm
Radnice na náměstí Míru
znak
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0814 599344
kraj (NUTS 3):	Moravskoslezský (CZ081)
okres (NUTS 4):	Nový Jičín (CZ0814)
obec s rozšířenou působností:	Frenštát pod Radhoštěm
pověřená obec:	Frenštát pod Radhoštěm
historická země:	Morava
katastrální výměra:	11,44 km²
počet obyvatel:	11 209 (2005)
zeměpisná šířka:	49° 32’ 36’’
zeměpisná délka:
nadmořská výška:	401 m
PSČ:	744 01
zákl. sídelní jednotky:	10
místní části:	1
katastrální území:	1
adresa městského úřadu:	Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm náměstí Míru 1 744 01 Frenštát pod Radhoštěm
starosta / starostka:	Mgr. Stanislav Hrabovský
Oficiální web: http://www.frenstat.info Ofic. web MÚ: http://www.frenstatpr.cz E-mail: podatelna@mufrenstat.cz

Frenštát pod Radhoštěm (německy Frankstadt) je město v Moravskoslezkém kraji. Jeho historické jádro je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

[editovat] Historie

Město Frenštát pod Radhoštěm leží uprostřed malebné krajiny Moravskoslezských Beskyd, mezi soutokem Lubiny a Lomné. Pro nedostatek písemných dokladů patrně nikdy nezjistíme přesné datum založení Frenštátu pod Radhoštěm ani osobu jeho zakladatele. Osídlení kotliny probíhalo zřejmě do období velké kolonizace ve 13. a 14. století, přesněji do období let 1293–1316. Vznik a rozvoj města byl zpočátku svázán se šostýnským panstvím, později pak s panstvím hukvaldským, patřícím olomouckému biskupství.

První pramenný doklad s výpovědní hodnotou připomíná existenci města až k roku 1382. Od 16. století nabývá město na důležitosti svým obchodem a trhy, uvádí se železný hamr, řemeslná výroba. Jako první z cechů se dokládá v roce 1598 cech tkalcovský. Třicetiletá válka a valašská lidová povstání postihla i Frenštát. V roce 1626 byl vypálen, roku 1646 obsazen Švédy, dvakrát jej postihl mor. Od poloviny 17. století dochází k jeho hospodářskému rozvoji. Souvislost zde nacházíme s pasekářskou a valašskou kolonizací.

Z řemesel se rozvijí a nabývá na důležitosti především tkalcovství. Krize odbytu, které toto řemeslo provázely, vedou od poloviny 19. století k početnému vystěhovalectví do Ameriky. Přesto však toto řemeslo přináší obživu většině obyvatel města až do nedávné minulosti. V roce 1781 byl Frenštátu pod Radhoštěm přiznán titul města.

Významné období pro život města nastává od druhé poloviny 19. století. Vytváří se městská samospráva, od roku 1850 je volen městský úřad se starostou. V oněch letech má své počátky místní průmysl, rukodělné tkalcovství přechází na mechanickou tovární výrobu. Z dalších průmyslových odvětví jmenujme například barvířství, punčochářství, výrobu ohýbaného nábytku. Železniční doprava (r. 1888) a nově budované silnice výrazně přispěly k rozvoji průmyslu a obchodu. Výstavba významně pozměnila podobu města a to zejména tyto objekty:

chlapecká škola - v roce 1876
radnice - v roce 1890
sokolovna - v roce 1906
spořitelna - v roce 1931
kino - v roce 1932

Frenštát pod Radhoštěm byl také sídlem mnoha spolků různého zaměření, významu i délky trvání. Nejvýznamnější z nich byly:

střelecký spolek - od roku 1835
ochotnické divadlo - od roku 1836
Občanská beseda - od roku 1861
Tělovýchovná jednota Sokol - od roku 1890
Národopisný odbor - od roku 1893
Křesťansko - sociální spolek - od roku 1897
Odbor Národní Jednoty - od roku 1902
Okrašlovací spolek - od roku 1903
Matice Radhošťská od roku 1905
Tělovýchovná jednota Orel - od roku 1909
DTJ - od roku 1910
obec umělecké tvorby Koliba - od roku 1914
Pohorská jednota Radhošť - od roku 1884 nejvýznamnější z frenštátských spolků - položila základy organizované české turistice

Radnice v noci.

Krásné okolí, zdravé podnebí a pohostinnost obyvatel sem lákaly nejen turisty, ale často i k trvalému pobytu řadu výtvarných umělců, spisovatelů, hudebních skladatelů a vědeckých pracovníků, především národopisců. Slibný vývoj města, pokračující ve dvou desetiletích první republiky ukončila druhá světová válka.

Během okupace položilo 40 občanů města život na popravištích, v koncentračních táborech, žalářích, v pracovních táborech a při partyzánské činnosti. Město bylo osvobozeno 6. května 1945. Boj o město si vyžádal život sovětského poručíka S. S. Rožkova.

Po válce dochází k rozvoji města, probíhá velká bytová výstavba. Společně s touto výstavbou jsou budovány jesle, mateřské školy, nové prodejny, samoobsluhy, restaurace, sportovní zařízení, kulturní zařízení. Jsou budovány nové komunikace, vodovodní a kanalizační řád, je provedena plynofikace města.

[editovat] Symboly města

[editovat] Znak města

Znak města má tuto podobu: v červeném štítě sedí na zlatém stolci, postaveném na třech stříbrných stupních v patě štítu, sv. Martin z Tours ve stříbrném šatě a s mitrou na hlavě. V pravé ruce drží zlatou berlu, levicí žehná. Na opěradlech stolce stojí dvě odvrácené stříbrné husy se zlatou zbrojí, hledící k biskupovi.

Legenda praví, že svatý Martin (asi 316–397 n. l.) byl původně římský voják, později misionář a biskup ve francouzském Tours. Podle legendy světec nechtěl přijmout biskupskou hodnost a schoval se mezi husy. V křesťanské ikonografii je sv. Martin nejčastěji zobrazován jako voják, který se s žebrákem dělí o plášť.

[editovat] Prapor

Prapor města má tuto podobu: na červeném listu bílá postava sv. Martina z Tours se žlutou berlou v pravici, sedící na žlutém stolci a žehnající levicí. Na opěradlech odvrácené bílé husy se žlutou zbrojí, hledící k biskupovi. Tři stupně pod stolcem jsou bílé. poměr šířky k délce je 2:3.

[editovat] Pečeť

Pečetním symbolem a posléze i měšťanským znakem se stal sv. Martin Tourský, jemuž je zasvěcen zdejší římskokatolický farní kostel. Kdy se tak stalo, nelze s určitostí říci, protože otisky obecních pečetidel jsou doloženy až ze 17. století. Lze však předpokládat, že svůj vlastní pečetní typář užíval Frenštát přinejmenším od udělení významných obecních výsad olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským v roce 1584, neboť obdobná privilegia bývala často pro představitele obce stimulem pro pořízení nového pečetidla.

První známý otisk frenštátské obecní pečeti se nachází na listině z 12. ledna 1619, již purkmistr Jan Sobota učinil nadání pro obecní špitál. V pečetním poli o průměru 33 mm je zobrazena sedící postava sv. Martina, vkomponovaná do architektury v podobě přístřešku tvořeného masivními sloupy s baňatými dříky a mohutnými podstavci, nahoře překlenutými obloukem s naznačeným členěním.

Nejstarší známá pečetidla vzala za své pravděpodobně při vypálení a vydrancování Frenštátu uherskými oddíly v červnu 1680. Městečko si téhož roku pořídilo typáře nové - velký a malý. Podoba znaku prošla v minulosti mnoha úpravami.

[editovat] Barvy města

Barvami města jsou červená a bílá.

[editovat] Osobnosti města

Břetislav Bartoš (7. května 1893 Frenštát pod Radhoštěm – 28. června 1926 Dolní Mokropsy u Prahy) byl český malíř a grafik
Ing. Karel Buzek (2. května 1904 Frenštát pod Radhoštěm) byl zakladatelem Československého sdružení v Kanadě
František Horečka (25. březen 1894 Frenštát pod Radhoštěm – 25. únor 1976 Nový Jičín) byl kulturní pracovník a spisovatel
Josef Kalus *.6.2.1855 +11.12.1934 básník - Narodil se a zemřel ve Frenštátě p. R.
Knebl Bohuslav *10.10.1905 +3.5.2000 výtvarný teoretik - Narodil se a zemřel ve Frenštátě p. R.
Knebl Jan *31.12.1866 +22.11.1962 sochař a malíř - Narodil se v Trojanovicích a zamřel ve Frenštátě
Albín Polášek (14. února 1879 Frenštát pod Radhoštěm – 19. května 1965 Winner Park, USA) byl český sochař
Jiří Raška (* 4. února 1941 Frenštát pod Radhoštěm) je olympijský vítěz ve skocích na lyžích
Strnadel Antonín *10.5.1910 +31.10.1975 malíř a grafik - Narodil se v Trojanovicích a zemřel v Praze
Strnadel Bohumír - Četyna *29.10.1906 +11.1.1974 spisovatel - Narodil se v Trojanovicích a zemřel v Čeladné.
Josef Strnadel *23.2.1912 +4.3.1986 prozaik a literární vědec