Šostýn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šostýn (německy Schauenstein, může se však vyskytovat v podobách: Schawenstein, Ssornstein, Scheibstein, Schowenstayn) je zřícenina hradu ve městě Kopřivnice v Moravskoslezském kraji.

[editovat] Historie

Přesné datum vzniku hradu je nejisté, udává se rozmezí let 1280-1290. V té době patřila tato lokalita rodu z Hückeswagenu. Torzo hradu můžeme najít přibližně 1,5km od centra města a 500m od místního koupaliště. Hrad sloužil svým účelům poměrně krátce - od konce 13.století do první poloviny 15.století. Nejstarší písemná zmínka se datuje k roku 1347 (od tohoto data je hrad vlastnictvím olomouckého biskupa Jana VII. Volka - nemanželského syna Václava II).

Hrad vznikl na žádost příborského hraběte Jindřicha z Hückeswagenu. Krátce před rokem 1354 jej olomoucký biskup Jan Očko z Vlašim daroval jako věno Alšíkovi z Fulštejna. O patnáct let později je majitelem již Vítek z Vikštejna (k roku 1382 i jeho bratři Václav a Bernard). Listinou z 14.3.1382 obnovuje Václav z Vikštejna výsady pro fojtství v Závišicích. Po Bernardovi dostal hrad jeho mladší bratr Záviš, ale ten z důvodu nezletilosti nemohl panství ujmout a proto přešlo do vlastnictví olomouckého biskupa Mikuláše z Rýzmburka.

Přibližně k roku 1396 se správy panství ujmul Jošta z Volfsberka, ovšem ne nadlouho. Kolem roku 1400 spadá pod Zikmunda Lucemburského jako zástava. Ten později toto panství zastavil oravskému kastelánu Jurkovi z Messenpeka a jeho ochranu svěřil hejtmanu Jakubovi Štěněti z Bělin. Co se dělo s hradem dále není úplně jasné. Okolo roku 1402 se po porážce markraběte Prokopa na hradě usazuje loupežnická skupina. Polský kronikář Jan Dlugosz uvádí ve svém spise, že polští šlechtici Grot ze Slupcy a Jan Rogala byli roku 1403 v Polsku pronásledování a proto uprchli na Moravu na hrad Šostýn, který již dříve znali jako sídlo bojové družiny Bernarda z Vikštejna. V roce 1404 vyslal polský král Vladislav Jagelonský k Šostýnu své korouhve, kteří hrad vypálily a oba šlechtice z hradu vyhnali. Zmínky o této akci najdeme například v knihách účtů města Krakowa.

V roce 1405 Záviš z Vikštejna obnovil proces o navrácení Šostýna. Až o tři léta později mu jej vrátil biskup Konrád z Vechty. V té době bere Záviš na spolek svého zboží strýce Vaňka z Lamberka, který si však majetek přivlastnil. Záviš to táhne až k manskému soudu a v letech 1418 a 1420 si opakovaně stěžuje, že je mu majetek držen násilím. Před rokem 1426 zastavil Zikmund Lucemburský knížeti Bolkovi Opolskému. Po roce 1437 byl Šostýn přidružen k Hukvaldy (hrad) (Ty byly v roce 1427 dobyty a vlastníkem se stal Jan Tovačovský z Cimburka, který celé panství prodal v roce 1434 Mikuláši Sokolovi z Lamberka). Po Mikuláši se stal vlastníkem Jan Čapek ze Sán (slavný husitský hejtman), po jeho smrti přidlo území jeho zeťi Janu Talafůsovi z Ostrova. V roce 1465 bylo území pod křídly Jiří z Poděbrad, ten je o rok později přenechal olomouckému biskupu Tasovi z Boskovic, ale až o další rok později bylo natrvalo připojeno k olomouckému biskupství.