Frýdlantské vévodství
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Frýdlantské vévodství je historický státní útvar vzniklý roku 1627 a zaniklý roku 1634 smrtí Albrechta z Valdštejna. Jeho předchůdcem bylo Frýdlantské knížectví - 1624 - 1627.
Vznik tohoto knížectví a později vévodství byl geneticky spojen s oslnivým růstem moci Albrechta z Valdštejna. V souvislosti s tím, jak vzrůstala Valdštejnova moc, získával generalisimus postupně rozsáhlé majetkové držby.
V srpnu 1622 byl Valdštejn císařem povýšen na falckraběte a říšského hraběte. Jeho šlechtickým predikátem se stal přídomek „z Frýdlantu“ podle Frýdlantu v severních Čechách, který Valdštejn získal s celým Frýdlantským panstvím v roce 1621. Sedmého září 1623 byl Albrecht povýšen do stavu říšských knížat. Jeho panství ve východních Čechách v té době čítala už 49 položek. V roce 1624 jich bylo už 64 a císař Ferdinand II. z nich dne 12. března 1624 učinil Frýdlantské knížectví. Skutečnost, že Valdštejn získal vévodský titul se pochopitelně odrazila i na změně stavu jeho majetkových držeb a knížectví frýdlantské se 4. ledna 1627 stává vévodstvím Frýdlantským.
Tato skutečnost znamenala v podstatě vytvoření státu ve státě. Valdštejn měl dokonce právo opustit svazek Zemí Koruny české (Jeho území bylo vyňato z Desk zemských Království českého). Tato skutečnost se odrazila mj. v rozsáhlé přestavbě města Jičína, které se stalo hlavním městem nově zřízeného státu. Valdštejn usiloval o zřízení biskupství, univerzity a vlastního sněmu. Od roku 1628 měl také právo razit minci, jmenovat šlechtice a povyšovat na město. Plán založit univerzitu připravoval Valdštejn pozváním jezuitů do Jičína. Ti zde založili kolej. Přípravu zřízení biskupství v Jičíně zase zajistil Valdštejn výstavbou mohutného (a nikdy nedobudovaného) raněbarokního kostela, který dodnes funguje jako hlavní městský kostel. Vedle něj na náměstí dodnes stojí i Albrechtem z Valdštejna zbudovaný vévodský palác. Samo město bylo zvětšeno na prakticky dvojnásobnou velikost. V jeho okolí pak vznikla rozsáhlá síť alejí, jejíž nejvýznamnější a dodnes dochovanou částí byla alej k tzv. Valdštejnské lodžii s rozsáhlým parkem, jehož pozůstatkem je dnes tzv. Libosad, a která původně vedla až k nedalekému klášteru kartuziánů ve Valdicích, v jehož kostele byla umístěna také Valdštejnova rodová hrobka. Na přestavbě a Budování Jičína se podíleli významní architekti té doby, italové Giovanni Battista Pieroni a Niccolo Sebregondi.
Znakem Frýdlantského vévodství se stala korunovaná zlatá orlice se zlatou zbrojí na červeném poli.
[editovat] Literatura
- Morávek, J. – Wirth, Z.: Waldštejnův Jičín, Praha 1946
- Valdštejnská loggie a komponovaná barokní krajina okolí Jičína, Semily 1997 (sborník z vědecké konference)
- Hojda, Z.: Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, mezníky života, in: Horyna, M. a kol.: Valdštejnský palác. Praha 2002
