Dolní Kounice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dolní Kounice | |
---|---|
Celkový pohled na Dolní Kounice |
|
status: | město |
NUTS 5 (obec): | CZ0623 582956 |
kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ062) |
okres (NUTS 4): | Brno-venkov (CZ0623) |
obec s rozšířenou působností: | Ivančice |
pověřená obec: | |
historická země: | Morava |
katastrální výměra: | 8,97 km² |
počet obyvatel: | 2475 (2005) |
zeměpisná šířka: | 49°04'12.41" s. š. |
zeměpisná délka: | 16°27'53.71" v. d. |
nadmořská výška: | 195 m |
PSČ: | 664 64 |
zákl. sídelní jednotky: | 1 |
místní části: | 1 |
katastrální území: | 1 |
adresa městského úřadu: | Městský úřad Dolní Kounice Masarykovo nám. 2 664 64 Dolní Kounice |
starosta / starostka: | Karel Zalaba |
Oficiální web: http://www.dolnikounice.cz E-mail: info@dolnikounice.cz |
Dolní Kounice (německy Kanitz) jsou malé město na řece Jihlavě, 25 km jihozápadně od Brna, známé svými křesťanskými a židovskými památkami a pěstováním vína a ovocných plodů.
Obsah |
[editovat] Původ jména
Jméno Kúnice předpokládá starší Kúnici, což znamená lidé Kúnovi. Jde o čelední jméno – šlo o vesnici, kterou obývali lidé, kteří patřili (byli poddaní) nějakému Kúnovi, snad příslušníku pozdějšího rodu Kouniců. Kúno byla domácká podoba německého jména Kunrat (novoněmecky Konrad).
[editovat] Poloha
Městečko se rozkládá na úpatí jižních výběžků Brněnské vyvřeliny, geomorfologicky v Bobravské vrchovině, východní část území se otvírá do Dyjsko-svrateckého úvalu. Řeka Jihlava je dělí na dvě části - na pravém břehu se nalézá centrum zvané Město, část na levém břehu je zvána Závodí (toto dělení je zároveň shodné s vymezením dvou volebních okrsků v Dolních Kounicích). Městečko se rozkládá v údolí Jihlavy, centrum se nachází u řeky, kde nadmořská výška činí kolem 195 m, zástavba však šplhá i do okolních kopců, které městečko obklopují - nejvyšší z nich je Šibeničná hora s 297 m výšky na pravém břehu a vrch sv. Antonína s 260 m výšky na levém břehu. Nejvyšší bod v dolnokounickém katastru má hodnotu 332 m n. m. a nachází se při silnici na Hlínu.
Klimaticky náležejí Dolní Kounice k velmi teplým oblastem, průměrná červencová teplota činí 20°C, průměrné roční teploty se pohybují mezi 9° a 11° Celsia. Území městečka se nachází ve srážkovém stínu Krumlovského lesa a patří mezi nejsušší v ČR (mírně nad 400 mm srážek ročně).
[editovat] Demografie
Rok | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2003 |
---|---|---|---|---|---|
Vývoj počtu obyvatel | 2 524 | 2 322 | 2 195 | 2 306 | 2 403 |
(Údaje Českého statistického úřadu)
[editovat] Památky
- Hrad a zámek Dolní Kounice
- Klášter Rosa coeli
- židovská čtvrť se synagogou
- poutní kaple sv. Antonína
- kostel sv. Petra a Pavla
- kostel sv. Fabiána a Šebestiána a sv. Barbory
- kaple sv. Jana Křtitele
[editovat] Kultura
[editovat] Školství
Nejstarší školou v Dolních Kounicích byla škola v klášteře Rosa coeli. Škola byla určena pouze pro šlechtické dívky, které pobývaly v klášteře; dívky se učily latinu, náboženství a ruční práce. V poslední čtvrtině 13. století se Kounice z vesnice mění na městečko, je založena fara a při ní jistě existovala škola pro širší veřejnost, třebaže přímé zprávy o ní nejsou.Po zániku kláštera 1527 došlo k úpadku církevního a školského života v městečku, takže konšelé požádali Ferdinanda I., aby povolil bratrským správcům vést katolický kostel a faru. Ferdinand proto roku 1552 nařídil olomouckému biskupovi, aby na faru dosadil kněze, pro nedostatek katolických kněží ji skutečně získala Jednota. V té době již bratrská škola v městečku existovala, fungovala jako základní a poskytovala vzdělání i katolíkům. Velký význam pro její rozvoj měla blízkost bratrského biskupského sídla a gymnázia v Ivančicích.
V roce 1622 po nuceném odchodu bratrských kněží převzala faru i školu katolická církev. Ze 17. století je stále o škole málo informací, ale je poprvé známo její umístění - bývala v jednom domě na jižní straně dnešního Masarykova náměstí. Škola se počtem žáků stále rozrůstala, takže církevní vizitace r. 1819 konstatovala, že prostorově nevyhovuje, a vyzvala k vybudování nové školy. Po dlouhých letech hledání vhodného stavebního místa byla vystavěna nová budova v Tovární ulici r. 1831. I tato škola brzy přestala kapacitně dostačovat, takže byla přistavěna další budova nad školní zahradou v ulici U Sboru (tato budova slouží svému účelu dodnes). Do r. 1780 se ve škole učilo výhradně česky, od té doby do 1907 i německy. V židovské čtvti byla samostatná škola, doložená nejdříve 1751. Na nátlak místních Němců byla r. 1903 (i pro klesající počet žáků) zrušena a její žáci přešli do nově zřízené Německé lidové školy, která si vybudovala novou školní budovu na Hlavní ulici. Po roce 1918 počet žáků silně poklesl a škola byla 1921 zrušena (obnovena na přechodnou dobu 1939-1945). Před první světovou válkou vznikla i německá mateřská škola, proto byla v Jiráskově ulici zřízena také česká mateřská škola.
[editovat] Partnerská města
- Azay-le-Brûlé (Francie)
- Caprese Michelangelo (Itálie)
[editovat] Externí odkazy
- Město Dolní Kounice
- Kamerový systém DK - dvě on-line kamery, funguje pouze v Internet Exploreru