Bulat Šalvovič Okudžava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bulat Šalvovič Okudžava, rusky Булат Шалвович Окуджава, (9. května 1924, Moskva, Sovětský svaz – 12. června 1997, Paříž, Francie) byl básník, prozaik a šansoniér arménsko-abchazsko-gruzínského původu.

Obsah 1 Život 2 Dílo 2.1 Romány 2.2 Básnické sbírky 2.3 České výbory 3 Související články 4 Externí odkaz

[editovat] Život

Druhou světovou válku strávil na frontě, která výrazně ovlivnila jeho tvorbu.

[editovat] Dílo

B. Okudžava nebyl příliš dobrý hudebník, přesto se jeho písně s vlastním dopravodem na kytaru staly velmi populární. Patřil ke skupině lidí, která se stavěla kriticky k socialistickému režimu, přesto neusilovali o jeho změnu, usilovali pouze o zlepšení podmínek v rámci socialismu. Tito lidé bývají řazeni do tzv. čtvrté generace sovětské poezie, někdy označované jako generace opoziční (což je nepřesné), západní novináři o nich psali jako o sovětských beatnicích, což je označení značně pokulhávající.

Proslavily ho především jeho lyrické písně, mimo nich však psal také historické romány.

Jeho texty jsou známy a rozšířeny po celém světě, v Česku přeložené texty zpívá např. Jaromír Nohavica.

[editovat] Romány

• Ahoj, študente – 1961
• Nebohý Avrosimov – 1971, česky 1987
• Šipovova dobrodružství aneb Starodávná fraška – 1975, česky 1987
• Putování diletantů – 1979
• Dostaveníčko s Bonapartem – 1985
• Zrušené divadlo – 1993

[editovat] Básnické sbírky

• Lyrika – 1956
• Ostrovy – 1959
• Veselý bubeníček – 1964
• Arbate, můj Arbate – 1976

[editovat] České výbory

• Kapela naděje – 1980
• Trolejbus – 1981
• Koně k nezkrocení – 1983

[editovat] Související články

• Zpívaná, recitovaná a experimentální poezie
• Ruská literatura

[editovat] Externí odkaz

• Texty písní a akordy (rusky)