Benetice (Světlá nad Sázavou)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Benetice | |
|---|---|
| charakter sídla: | osada |
| obyvatel: | 25 (2005), 37 (2007) |
| domů: | 31 |
| PSČ: | 582 91 |
| součást obce: | Světlá nad Sázavou |
| okres: | Havlíčkův Brod |
| historická země: | Čechy |
| katastrální území: | Benetice u Světlé nad Sázavou |
| katastrální výměra: | 3,81 km² |
| zeměpisná šířka: | 49° 41' 0.65" s. š. |
| zeměpisná délka: | 15° 21' 18.78" v. d. |
| nadmořská výška: | 555 m |
Ves Benetice se nachází nedaleko města Světlá nad Sázavou, jehož je součástí.
V Beneticích byly kdysi sklárny. Dnes už zde sice nejsou, ale některé místa se po nich jmenují, třeba na sušírnách, nebo sklárenský rybník. Je zde také rekreační středisko. Dřív to býval pionýrský tábor a jezdili tam pionýři z různých zemí, hlavně z Maďarska, Polska a Německa.
V roce 1990 se v Beneticích a blízkém okolí natáčel film Mrtvý les, ve kterém hlavní roli ztvárnil Tomáš Hanák.
Benetice mají svůj osadní výbor, který je tvořen třemi členy.
Na Benetické návsi stojí lípa, která zde byla vysazena v roce 1945 místním hajným Ladislavem Sveřepou.
Nedaleko Benetic se nachází druhý nejvyšší vrchol Světelska a Ledečska - Žebrákovský kopec (601 metrů nad mořem).
Z Benetic je krásně vidět hrad Lipnice, na kterém se pravidelně na přelomu července a srpna koná sraz Velorexů.
Obsah |
[editovat] Místní památky
[editovat] Zvonička
Kovová zvonička stojí v rohu návsi. Před ní je na kamenném podstavci umístěn litinový kříž. Zvon zvoničky není původní, neboť ten původní byl v roce 1916 odebrán pro válečné účely. Nová zvonička a umělecky renovovaný kříž byly posvěceny dne 5. srpna 2000. Obřad byl vykonán kanovníkem Josefem Růtem z Hradce Králové, jehož otec se v Beneticích narodil. Asistoval mu mons. Josef Pospíšil.
[editovat] Historie
[editovat] Založení Benetic
Zakladatelem vsi je Beňata, podle kterého získala ves své jméno. Původně se ves se nacházela jihovýchodně od současných Benetic, u potoka naproti benetické myslivně. Tuto polohu potvrzují zde nalezené úlomky keramiky. Tyto úlomky jsou velmi podobné nálezům z hradů Lipnice a Orlíka u Humpolce, takže pravděpodobně pocházejí z 15. až 16. století. Od svého vzniku byla ves součástí světelského panství, se kterým má společné dějiny.
[editovat] Místní samospráva
V roce 1850 byly zřízeny okresy a Benetice patřily pod politický a soudní okres v Ledči nad Sázavou. V Beneticích byl založen obecní úřad, pod který patřily také osady Opatovice a Žebrákov. Opatovice se v roce 1931 osamostatnily. V roce 1960 byl obecní úřad zrušen a Benetice připadly pod Místní národní výbor v Mrzkovicích. Od roku 1980 jsou Benetice součástí Světlé nad Sázavou.
[editovat] Doprava
V roce 1836 byly započaty práce na stavbě vůbec první silnice spojující město Světlá nad Sázavou a tehdejší okresní město Ledeč nad Sázavou. Tato silnice vede právě přes Benetice. Silnice byla dostavěna v roce 1848. V té době byla nynější silnice vedoucí přes Mrzkovice ukončena v Leštince jako cesta.
Silnice byla v roce 1971 vyasfaltována a do Benetic začal jezdit autobus.
Část této silnice nacházející se mezi Beneticemi a Vilémovicemi byla 8. dubna 1988 rozhodnutím ministerstva vnitra ČSR (čj. SD/21 - 1649/88) vyřazena ze silniční sítě a převedena do kategorie účelové komunikace.
V roce 1993 došlo ke snížení počtu autobusových spojů do Benetic ze tří na dvě denně. V roce 2005 došlo ke zvýšení počtu autobusových spojů do Benetic ze dvou na čtyři denně.
[editovat] Skelná huť
Nejspíše po lesní kalamitě na Světelsku byla Vítem Schindlerem asi v roce 1752 založena skelná huť. Pravděpodobně se jedná o nejstarší huť na Světelsku (žádná starší zatím doložena nebyla) a nejspíše proto se nazývala Světelská.
Do roku 1752 provozoval huť zakladatel Vít Schindler, po něm ji měl až do roku 1767 pronajatou Josef Schindler, syn Víta Schindlera. Po něm ji převzal František Schindler, který byl nájemcem až do roku 1769. Dalším uváděným nájemcem od roku 1773 je Jan Hoffmann. Za jeho působení v huti pracovalo 58 lidí. Po smrti Jana Hoffmanna vedla huť jeho manželka, která se v roce 1786 znovu vdala. Jejím druhým manželem byl rozsochatecký skelmistr František Seewald, který řízení huti později převzal. Za jeho působení bylo v huti zaměstnáno 25 sklářů (8 až 9 tovarysů, 1 až 2 učni) a sklo bylo dodáváno především firmě Fischer Kittel z Polevska. Po jeho odchodu v roce 1794 do sklárny ve Chraňboži benetická huť zanikla.
Skelná huť byla původně postavena nad dnešní vesnicí u cesty do Pavlova a v roce 1753 byla přemístněna k rybníku pod benetickou myslivnou. Huť byla dobře vybavena, patřila k ní draslovna, rybník a několik chalup. V huti se vyráběly především nápojové soupravy, z nichž většina byla určena pro vývoz do ciziny.
Přítomnost dnes již neexistující huti připomínají některé místní názvy, třeba na sušírnách, nebo sklárenský rybník.
[editovat] Jednotné zemědělské družstvo
Po velkém přesvědčování rolníků bylo v obci v roce 1958 založeno jednotné zemědělské družstvo. Ještě téhož roku byly rozorány meze, aby na jaře následujího roku mohlo začít společné hospodaření. Později se družstvo sloučilo s mrzkovickým družstvem Pokrok a v roce 1975 došlo k jejich sloučení se světelským JZD Nové Lány. V roce 1989 byly pozemky vráceny původním majitelům.
[editovat] Hájenka
Původní budova hájenky se nedochovala. V roce 1832 byla na jejím místě postavena současná budova hájenky.
Naproti hájence byl postaven pionýrský tábor, jehož se hájenka stala součástí. Pionýrský tábor byl později využíván jako rekreační středisko. Byl zde vybudován venkovní bazén.
[editovat] Vývoj jména
- 1375 - Beneczicze
- 1787 - Benetitz
[editovat] Historie v datech
- 1375 - první písemná zmínka o Beneticích,
- 1742 - založení skelné hutě Vítem Schindlerem,
- 1752 - nájemcem hutě se stává Josef Schindler,
- 1753 - přeložení skelné hutě na nové místo,
- 1767 - 1769 - nájemcem hutě se stává František Schindler,
- 1773 - nájemcem hutě se stává Jan Hoffmann,
- 1786 - převzetí řízení hutě Františkem Seewaldem,
- 1794 - odchod Františka Seewalda a zánik hutě,
- 1832 - stavba nové budovy myslivny,
- 1836 - začátek stavby silnice spojující Světlou a Ledeč,
- 1848 - dokončení stavby silnice spojující Světlou a Ledeč,
- 1850 - zřízení obecního úřadu v Beneticích (patřily pod něj i osady Opatovice a Žebrákov),
- 1869 - sčítání lidu, v Beneticích žilo 136 obyvatel,
- 1916 - odebrání zvonu ze zvoničky pro válečné účely,
- 1931 - osamostatnění Opatovic,
- 1936 - požár, při kterém vyhořela čtyři stavení včetně hostince,
- 1956 - zavedení elektrického proudu,
- 1958 - založení jednotného zemědělského družstva,
- 1960 - zrušení obecního úřadu v Beneticích, obec připadla pod Místní národní výbor v Mrzkovicích
- 1971 - vyasfaltování silnice spojující Světlou a Ledeč,
- 1972 - začátek pravidelné autobusové dopravy,
- 1975 - sloučení benetického a mrzkovického družstva s JZD Nové lány ve Světlé nad Sázavou,
- 1980 - Benetice se staly součástí Světlé nad Sázavou,
- 1989 - navrácení pozemků původním majitelům v restitucích,
- 2000 - posvěcení nové zvoničky.
[editovat] Okolní obce a osady:
- Vilémovice,
- Pavlov,
- Svatojánské Hutě,
- Opatovice,
- Žebrákov,
- Horní Březinka,
- Dolní Březinka,
- Mrzkovice,
- Leštinka,
- Pavlíkov.
[editovat] Známé osobnosti spojené s Beneticemi
- Kateřina Jacques - politička,
- Jiří Sozanský - sochař a malíř.
[editovat] Píše se o Beneticích
[editovat] Knihy
DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin. 1. vyd. Praha : Panorama, 1992. 155 s. ISBN 80-7038-284-8.
PLEVA, František. Toulky vrchovinou. Pelhřimov : Nová tiskárna Pelhřimov. 337 s. ISBN 978-80-86559-65-0.
[editovat] Odkazy
- http://www.benetice.eu/ - stránky vsi
- http://www.sweb.cz/druhanov/vybava.htm - obsahuje zmínku o Beneticích
| Město Světlá nad Sázavou | |
|---|---|
|
Benetice | Dolní Březinka | Dolní Dlužiny | Horní Březinka | Horní Dlužiny | Josefodol | Kochánov | Leštinka | Lipnička | Mrzkovice | Opatovice | Radostovice | Světlá nad Sázavou | Závidkovice | Žebrákov |
|
