Bídníci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Les Misérables (francouzsky ubozí, nešťastní, mrzáci, atp. překládáno jako Bídníci či Ubožáci), je román Victora Huga z roku 1862. Tento román byl velmi úspěšný a prakticky ihned po svém vydání byl přeložen do mnoha jazyků. Postupem doby byl mnohokrát zfilmován a i jinak zpracováván, přestože od jeho vydání uplynula již dlouhá doba, často se k němu vrací mladí intelektuálové.

Román Bídníci působí nespojitě a jediným dějovým pojítkem je hlavní postava Jean Valjeana, což je nejprve vězeň číslo 24601. Jean Valejan byl odsouzen za krádež chleba k několikaletému vězení, kde se z něj díky péči biskupa Myriala stane slušný člověk. Po návratu z vězení se stane úspěšným podnikatelem, který svého bohatství využívá ve prospěch chudých. Jako protiklad chování Jeana Valjeana je v knize zdůrazňováno chování policejního prefekta Javerta, který se tak stává příkladem „zlé“ moci.

Román je rozdělen do pěti částí, každá část rozdělená do knih a každá kniha se dále dělí na kapitoly. Ačkoli v tomto dělení kapitoly zpravidla nepřekročí několik stran, má kompletní kniha přes 1200 stran. Jednotlivé kapitoly na sebe v některých případech navazují, ale mnoho kapitol je odbočkou někam mimo dějovou linii a jsou tak vlastně jen vyprávěním mimo. V díle je obrovské množství postav, které nemají význam pro celou knihu, ale jen pro její jednotlivé části. To často vede ke zkraceným vydáním, u nichž se podstatně zvyšuje čtivost a přehlednost díla. V románu nalezneme řadu úvah na téma společnost, náboženství, etika a politika, tyto úvahy jsou často odbočením od děje a v některých případech není zcela jasné co tím chtěl autor říci a proč to říká.

Význam knihy, podle větší části kritiků i recenzentů spočívá v boji s předsudky a ukázáním nespravedlnosti společenského řádu. Při hlubším pohledu na knihu nelze nevidět snahu k tendenčnímu pojetí, které v té době bylo velmi populární a které směřuje jasně proti společenským zvyklostem a tradicím.