Čadské jezero
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čadské jezero | |
---|---|
Vysychání jezera 1973-2001
|
|
Rozměry | |
Typ: | |
Rozloha: | 10 000 km² |
Délka: | |
Šířka: | |
Objem: | |
Povodí: | |
Max.hloubka | 4 m |
Prům.hloubka | |
Min.hloubka | |
Ostatní | |
Nadm.výška: | 240 m |
Pobřeží: | |
Přítok vody: | Šari, Komaduru-Jobe |
Odtok vody: | Bahr-el-Gazal |
Ostrovy: | |
Sídla: | Bol |
{{{spravnicelektyp4}}}: | |
{{{spravnicelektyp3}}}: | |
{{{spravnicelektyp2}}}: | |
{{{spravnicelektyp1}}}: | |
Státy: | Nigérie, Niger, Čad, Kamerun |
Světadíl: | Afrika |
Čadské jezero (arabsky بحيرة تشاد الكبرى, anglicky Lake Chad, francouzsky Lac Tchad) je velké mělké bezodtoké jezero mezi státy Nigérie, Niger, Čad a Kamerun v severní části střední Afriky. Je neobyčejně ekonomicky důležité, protože představuje hlavní zdroj vody a obživy pro 20 miliónů lidí 4 států na jeho březích. Rozloha jezera se mění v důsledku dlouhodobého kolísání hladiny od 10 000 do 26 000 km². Maximální hloubka pak kolísá mezi 4 a 11 m. Jezero leží v nadmořské výšce 240 m.
Obsah |
[editovat] Pobřeží
Pobřeží je nízké, převážně bažinaté. Na severu je obklopeno písečnými dunami. Odkrytá vodní prostranství na severozápadě, jihu a jihovýchodě jsou rozdělena mělčinami (starými zatopenými dunami), které jsou porostlé rákosem a šáchorem.
[editovat] Ostrovy
U severovýchodních a východních břehů se nachází mnoho malých ostrovů.
[editovat] Vodní režim
Kvůli jeho mělkosti je velikost jeho plochy velmi citlivá na jakékoliv kolísání hladiny. Do jezera ústí řeky Šari (z jihu), Komaduru-Jobe (ze západu) a několik menších mělkých. Řeká Šari je největší zdroj vody, protože tvoří přes 90% přítoku. Průměrná roční odchylka úrovně hladiny je 1 m. Nejvyšší úroveň je v prosinci a lednu (když je nejvyšší stav na řece Šari) a nejnižší v červenci. Ve výjimečných případech při mimořádně vysokém stavu vody odtéká voda z jezera na severovýchod (suchým ramenem Bahr-el-Gazal)
[editovat] Vlastnosti vody
Poblíž ústí řek je voda sladká a ve zbývající pouze mírně slaná. Nízká mineralizace je vysvětlována neustálou výměnou vody v jezeře díky podzemnímu průsaku vody do proláklin Soro a Bodele.
[editovat] Fauna a flóra
V jezeře žijí kapustňáci, hroši a krokodýlové. Velmi bohatě jsou zastoupeni vodní a bažinatí ptáci. Je zde rozvinuté rybářství. Roční výlov činí přibližně 100 000 t.
[editovat] Lodní doprava
Na jezeře je rozvinutá místní vodní doprava mezi ústími řek Šari a Komaduru-Jobe.
[editovat] Historie
Současné jezero je pozůstatkem starého vnitrozemského moře. Nejedenkrát se zvětšilo (před 5 až 6 tisíci lety až na 400 000 km²]], což je srovnatelné s Kaspickým mořem) a poté znovu zmenšilo. Vzhledem ke klimatickým změnám a neustále rostoucí spotřebě vody jezera i jejích přítoků jezero v současné době rychle vysychá (z více než 26 000 km² v roce 1960 se zmenšilo na současných méně než 1 500 km². Na druhé straně, jezero bylo vždy pověstné svou nestálou hladinou (zcela či téměř zcela vyschlo v letních obdobích let 1908 a 1984), takže existuje určitá naděje, že se situace postupem času zase zlepší, byť nadměrnost současné spotřeby vody je evidentní.
[editovat] Související odkazy
[editovat] Literatura
- (ru) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Чад“.