Souhvězdí Kasiopeji

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Souhvězdí Kasiopeja

Latinský název	Cassiopeia
Latinský genitiv	Cassiopeiae
Latinská zkratka	Cas
Rektascenze	1 h
Deklinace	+60°
Rozloha	598 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce	+90° až -20°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR	Listopad
Počet hvězd jasnějších než 3^m	4
Nejjasnější hvězda	Schedar (α Cas) (2,23^m)
Sousední souhvězdí	Žirafa Cefeus Ještěrka Andromeda Perseus

Kasiopeja je souhvězdí na severní obloze. Nachází se mezi souhvězdími Andromedy, Persea, Žirafy, Ještěrky a Cefea. Patří mezi cirkumpolární souhvězdí severní oblohy, z České republiky je vidět po celou noc ve kteroukoliv roční dobu. Horní kulminace probíhá 19. října (tehdy souhvězdí připomína W). Dolní kulminace probíhá 18. dubna (souhvězdí připomíná M). Je jedním ze 48 souhvězdí, které znal již starověký astronom Ptolemaios a také jedním z 88 souhvězdí moderní astronomie. Nejjasnější hvězdy vytvářejí nápadné "W" nebo "M". V pořadí velikosti je Kasiopeja na 25. místě.

[editovat] Původ jména

Kasiopeja byla manželka etiopského krále Kéfea. S manželem měli dceru Andromedu, která si později vzala Persea. Všichni čtyři se dostali jako souhvězdí na oblohu. Kassiopeia byla velmi krásná a pyšnila se, že její krása předčí i vodní nymfy Néreidy. Její počínání rozhněvalo boha moře Poseidóna (protože jeho manželka byla také Néreida) tak, že poslal mořskou příšeru na království Cefea. Podle rad věštců byl jediný způsob jak zachránit říši nechat Andromedu na pospas příšeře. Ale statečný Perseus Andromedu vysvobodil a oženil se s ní. Po smrti Kasiopeja dostala přezdívku, hvězdná etiopská královna. Její nepřítelkyně Néreidy dosáhly alespoň toho že je Kasiopeja blízko pólu a musí trávit polovinu noci hlavou dolů, aby se odnaučila vychloubačnosti.

[editovat] Hvězdy

Kasiopeja na noční obloze

Nejjasnější hvězdou je Schedar (alfa Cassiopeiae). Má jasnost 2,23 mag. Je to oranžový obr vzdálený 229 ly. Beta Cassiopeiae (2,3 mag) neboli Caph je bílá hvězda hlavní posloupnosti vzdálená 54 ly. Gama Cassiopeiae má název Cih. Je zajímavá tím, že kolem svého rovníku vytváří plynný prstenec, způsobující nepravidelné změny v její jasnosti. Její jasnost se mění mezi magnitudami 1,6 a 3,0. Po většinu času má jasnost 2,2 mag. Od Slunce je vzdálená 613 ly. Ksora je delta Cassiopeiae. Má jasnost 2,7 mag a je vzdálená 99 ly. Jde o zákrytovou dvojhvězdu. Epsilon Cassiopeiae (Segin) má jasnost 3,3 mag. Je vzdálená 440 ly a je to modrobílý obr. Všech těchto hvězd tvoří nápadné W. Ró Cassiopeiae je žlutý nadobr. Jde o proměnnou hvězdu. Její jasnost mění mezi 5,85 - 15 mag. Proměnnou hvězdou je i R Cassiopeiae, která patří mezi proměnné hvězdy typu Mira Ceti. Její jasnost se mění od 4,7 do 13,5 mag v periodě 431 dní. S použitím malého dalekohledu je dobře pozorovatelná dvojhvězda eta Cassiopeiae (Achird). Obě složky kolem sebe obíhají v periodě 480 let. V roce 1572 vybuchla v tomto souhvězdí supernova SN 1572, kterou pozoroval Tycho de Brahe (supernova se nazývá také Tychonova supernova). Supernova se nacházela poblíž hvězdy kappa Cassiopeiae, v maximu dosahovala magnitudy -4,1, jasností tedy byla srovnatelná s Venuší. Pouhým okem byla pozorovatelná ještě 18. měsíců po výbuchu. Dnes je to jen slabá hvězdička, která dosahuje 19. mag, ale intenzivně září v rentgenové a radiové oblasti spektra.

[editovat] Objekty vzdáleného vesmíru

Souhvězdím prochází Mléčná dráha, a z tohoto důvodu je bohaté na otevřené hvězdokupy. Nejjasnější otevřenou hvězdokupou je Messier 52. Hvězdokupa má jasnost 7,3 mag a je viditelná již triedrem. Od Země je vzdálená 5000 ly. V blízkosti (na obloze!) hvězdokupy se nachází silný radiový zdroj Cassiopeia A. Dosahuje jasnosti 6 mag a po Slunci je nejsilnějším radiovým zářením na obloze. Je vzdálená 10 000 ly. Téměř stejně jasná jako M 52 je otevřená hvězdokupa Messier 103 (7,5 mag). Obsahuje přes 80 hvězd a je vzdálená 8100 ly. Otevřená hvězdokupa NGC 457 (6,3 mag) je nejjasnější hvězdokupou v Kasiopeji. Nachází se ve vzdálenosti 10 000 ly. Poslední jasnější otevřenou hvězdokupou je NGC 663 (7,1 mag). V Kasiopeji se nachází několik dalších hvězdokup a mlhovin, jsou však velmi slabé. Jsou zde i dvě galaxie (Maffei I a Maffei II).

[editovat] Související články

Související články obsahuje:
Portál Astronomie

Seznam souhvězdí

[editovat] Reference

Josip Kleczek (1986), Naše souhvězdí – Albatros, Praha
RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek (1984), Přehled astronomie – SNTL, Praha
Kevin Tildsley, Philip Eagles (2005), Noční obloha – Slovart
Joachim Herrmann (2005), Která je to hvězda? – Pavel Dobrovský - BETA a Jiří Ševčík
Martin Rees (2006), Vesmír – Euromedia Group k. s.