Souhvězdí Velké medvědice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Souhvězdí Velké medvědice

Latinský název	Ursa Major
Latinský genitiv	Ursae Majoris
Latinská zkratka	UMa
Rektascenze	11 h
Deklinace	+55°
Rozloha	1280 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce	-30° až +90°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR	Duben
Počet hvězd jasnějších než 3^m	6
Nejjasnější hvězda	epsilon UMa, Alioth (1,8^m)
Sousední souhvězdí	Drak Žirafa Rys Malý lev Lev Vlasy Bereniky Honící psi Pastýř

Velká medvědice je významné souhvězdí na severní obloze. Jeho větší část je u nás cirkumpolární, tudíž nezapadá pod obzor. Sousedí se souhvězdími Draka, Žirafy, Rysa, Malého lva, Lva, Vlasů Bereniky, Honících psů a Pastýře. Je to třetí největší souhvězdí na obloze (větší jsou jen Hydra a Panna). Horní kulminace nastává 15. března, naopak dolní kulminace probíhá 16. září.

Velká medvědice od Hevelia

Velká medvědice byla jedním ze 48 souhvězdích popsaných Ptolemaiem. Aristoteles uvedl toto souhvězdí ve své Metafyzice, přičemž hájil názor, že k tomuto souhvězdí nepatří pouze sedm hvězd Velkého vozu, ale hvězd dvanáct. Velká medvědice je jedno z nejznámějších souhvězdí, zmiňované osobnostmi jako byli např. Homér, Spenser, Shakespeare, Tennyson, a Bertrand Cantat. O tomto souhvězdí se také zmiňuje finský epos Kalevala a malíř Vincent Van Gogh zahrnul jeho hvězdy do svého plátna „Hvězdná noc nad Rhônou“. Hvězdy tohoto souhvězdí jsou také popsány ve Starém zákoně v Knize Jób.

[editovat] Původ jména

V tomto souhvězdí si představovalo medvěda mnoho civilizací. V jedné báji společně se sousedním Malým medvědem tvoří základ mýtu o Kallistó. Princezna Kallistó zaujala nejvyššího boha Dia tak, že se rozhodl zmocnit se ji násilím. Z jejich spojení se narodil syn, který dostal jméno Arkas. Diova žárlivá manželka, Héra, se rozhodla pomstít a proměnila Kallistó v medvědici, která byla nucena toulat se po lesích. O mnoho let později se Arkas, který zatím vyspěl v mladého muže, jednoho dne vydal, jako již vícekrát, se svými přáteli do lesů na lov divoké zvěře. Zde natrefil na svou změněnou matku, která když ho spatřila, chtěla ho obejmout. Arkas proti ní napřáhl v obraně oštěp. Aby zabránil matkovraždě a protože nemohl zrušit předchozí čin jiného boha, proměnil Zeus Arkase také v medvěda a spolu s Kallistó ho přenesl na oblohu. Podle jiného výkladu představuje Arkase souhvězdí Pastýře, kterak s Honícími psi žene Velkou medvědici.

Podle jiné verze mýtu Zeus oba medvědy vyhodil na oblohu, když je předtím chytil za ocasy. Proto je mají Velká medvědice i Malý medvěd tak dlouhé. Protože se však Héra odmítla smířit s takovým řešením, vymohla si na Tethydě a Okeanovi alespoň to, že si ani jeden z medvědů nemohou odpočinout v chladivých vlnách oceánu, ale musí stále putovat noční oblohou kolem severního pólu.

Protože medvědi nemají dlouhý ocas, bylo často spekulováno, že Alioth, Mizar a Benetnaš jsou tři medvíďata následující svou matku nebo tři lovci. V Bibli (v knize Jób 9:9 a 38:32) je toto souhvězdí uváděno spolu s Orionem a Plejádami (Velká medvědice byla přeložena v české bibli jako lev – ekumenické vydání z roku 1985, zatímco ve Vulgátě jako Arcturus).

Dříve však viděli Řekové v jasných hvězdách tohoto souhvězdí zlatá jablka (3 jasné hvězdy v ocasu) rostoucí na stromě (někdy představovaném slabšími hvězdami ve zbytku souhvězdí). V souhvězdí Malého medvěda byly viděny Hesperidky, Nymfy, které měly za úkol ona jablka hlídat a zkomplikovaly tak jeden ze dvanácti řeckého hrdiny Hérakla. Tyto dvě skupiny hvězd společně s Váhami, Pastýřem a Drakem mohli být tedy inspirovány mýtem o zlatých jablkách, která zajišťovala věčné mládí.

Irokézové interpretovali Alioth, Mizar a Benetnaš jako tři lovce sledující velkou medvědici. Podle jedné z verzí jejich mýtu první lovec (Alioth) nese luk a šípem zasáhne medvěda. Druhý lovec (Mizar) nese na svých ramenou velký hrnec na vaření medvěda zatímco třetí lovec (Benetnaš) vleče hromadu dříví na rozdělání ohně pod hrncem. Medvěda si v tomto sektoru oblohy představovali také Sumerové, Babyloňané, Asyřané, Peršané, Féničané a národy v severní Asii. Odtud se patrně představa medvědice přenesla k indiánům do severní Ameriky.

V barmštině je Pucwan Tārā název souhvězdí, které zahrnuje hvězdy hlavy a předních tlap Velké medvědice. Pucwan je přitom obecný termín pro kraby, garnáty, krevety a humry. V hinduistické mytologii je sedm nejjasnějších hvězd souhvězdí ztotožněno se sedmi mudrci a souhvězdí se nazývá Saptarshi Mandalam. Kirgizové viděli ve Velkém vozu sedm vlků. Arabové zase měli za to, že skříň vozu je rakev za kterou kráčí tři plačící ženy. Římané pro změnu ve Velkém vozu rozpoznávali sedm volů, neustále putujících kolem světového pólu.

[editovat] Hvězdy

Seznam hvězd v souhvězdí Velké medvědice

Systém kolem hvězdy Mizar

Většina jasných hvězd v tomto souhvězdí patří k otevřené hvězdokupě Collinder 285, která je vzdálená něco kolem sedmdesáti světelných let. Souhvězdí se často mylně nazývá Velký vůz. Velký vůz je asterizmus, tvořený sedmi nejjasnějšími hvězdami Velké medvědice. Je tvořený hvězdami Dubhe, Merak, Phekda a Megrez, které tvoří vůz, a dále hvězdami Alioth, Mizar a Benetnaš, které představují oj vozu. Alfa Ursae Majoris má název Dubhe, která však nepatří do zmíněné hvězdokupy. Je to žlutý obr, který je od Slunce vzdálený 672 světelných let a dosahuje jasnosti 1,9 mag. Větší dalekohledy objeví malého souputníka, který má jasnost 4,5 mag. Beta Ursae Majoris (Merak) je modrobílá hvězda hlavní posloupnosti, která má jasnost 2,3 mag a od Slunce je vzdálená 79 ly. Hvězdy Merak a Dubhe jsou pomůckou při hledání severního nebeského pólu. Pokud totiž protáhneme pomyslnou spojnici mezi těmito dvěma hvězdami narazíme přímo na Polárku. Oběma hvězdám se proto říká Ukazatelé. Pokud pokračujeme ve spojnici dále, narazíme do souhvězdí Kasiopeji. Phekda (gama Ursae Majoris) je bílá hvězda hlavní posloupnosti, která má jasnost 2,4 mag. Od Slunce je vzdálená 84 ly. Delta Ursae Majoris neboli Megrez má jasnost 3,3 mag a leží ve vzdálenosti 81 světelných roků. Je to nejslabší hvězda Velkého vozu. Alioth je epsilon UMa (Ursae Majoris). Je to modrobílá hvězda o jasnosti 1,8 mag, je tedy nejjasnější ve Velké medvědici. Je vzdálená 81 ly. Zajímavá je hvězda Mizar zeta UMa, která se svým nepatrným průvodcem Alkorem tvoří optickou dvojhvězdu a často slouží ke zkoušce zraku. Mizar je hvězda hlavní posloupnosti vzdálená 87 ly od Slunce. Má jasnost 2,27 mag. Alkor je o šest světelných roků blíže Slunci než Mizar. Kromě Alkoru se však u Mizaru nachází ještě jeho další průvodce - třetí hvězda, označená jako Mizar B. Má jasnost 4,0 mag, je ale tak blízko Mizaru, že je viditelná alespoň malým dalekohledem. Zvláštností pak je, že každá z těchto tří hvězd je dvojhvězdou. Mizar je tedy šestihvězdou. Alkaid neboli eta UMa má jasnost 1,9 mag a je vzdálená 101 ly. Je to bílá hvězda hlavní posloupnosti. Kromě Polárky jde za pomoci hvězd Velké medvědice najít také další významné hvězdy. Hvězdy oje Velkého vozu míří ke čtvrté nejjasnější hvězdě na obloze, stálici Arcturus v souhvězdí Pastýře, a dále k hvězdě Spica, nejjasnější hvězdě Panny. Spojnice hvězd Megrez a Dubhe míří přímo ke Capelle, nejjasnější hvězdě v souhvězdí Vozky. Spojnice Megrez - Merak míří do souhvězdí Blíženců, ke hvězdě Kastor. Spojnice Megrez - Phekda míří do souhvězdí Lva, ke hvězdě Regulus. Nejzajímavější zvláštností hvězd Vlké medvědice, je jejich vlastní pohyb. Pět z nich (beta, gama, delta, epsilon a zeta UMa) se dokonce pohybuje stejným směrem i rychlostí. tento pohyb je způsoben tím, že jsou členy již zmíněné hvězdokupy. Ale třeba hvězda Dubhe nebo Alkaid jsou mimo hvězdokupu a pohybují se jiným směrem i jinou rychlostí. Za pozornost stojí nenápadná hvězdička označená jako 47 Ursae Majoris. Tato hvězda o jasnosti 5,1 mag a vzdálenosti 46 světelných let byla třetí hvězdou, u které byla objevena extrasolární planeta. Dnes známe již dvě planety, které obíhají tuto hvězdu. Hvězda Lalande 21185 je červený trpaslík, která má jasnost 7,5 mag, jde ji tedy najít alespoň za pomoci triedru. Tato hvězda je nejjasnějším červeným trpaslíkem na severní obloze. Podobně jako 47 UMa, také tuto hvězdu obíhají přinejmenším dvě exoplanety.

[editovat] Objekty vzdáleného vesmíru

Galaxie Větrník

Velká medvědice je domovem asi pětistovek objektů, které jsou obsaženy v NGC katalogu. Sedm z nich zavedl do svého katalogu i Charles Messier. Je zde několik jasných galaxií. Jednou z nich je Messier 81, která má jasnost 6,5 mag a můžeme ji vidět již malým triedrem. Od Mléčné dráhy je vzdálená 12 milionů světelných let. Poblíž ní se nahází méně jasná galaxie Messier 82, která má jasnost 8,4 mag. Obě galaxie nazýváme Bodeho galaxie. Další galaxií z Messierova katalogu je galaxie Větrník (Messier 101). Tato galaxie je od té Naší vzdálená 23 milionů ly a na obloze má jasnost 7,7 mag. Messier 108 je spirální galaxie, která má jasnost 9,9 mag a je vzdálená 14 milionů ly. Spirální galaxie Messier 109 má jasnost 9,8 mag a vzdálenost asi 55 milionů světelných let.

Pozoruhodný je Messierův objekt 97, známý také jako Soví mlhovina. Jde o planetární mlhovinu, která je od Slunce vzdálená 1 300 ly. Má jasnost 9,9 mag a spatříme ji za pomoci menšího teleskopu. Charles Messier zahrnul do svého katalogu i jednu dvojhvězdu, kterou však považoval za mlhovinu. Dvojhvězda nese označení Messier 40 a je vzdálená 510 světelných roků. Pouhým okem ji však nespatříme, neboť má jasnost 8,8 mag.

Soví mlhovina

V souhvězdí Velké medvědice vznikl známý záběr z Hubbleova vesmírného dalekohledu nazvaný Hubbleovo hluboké pole. Hubbleovo hluboké pole je snímkem malé části oblohy o velikosti jedné patnáctiny průměru Měsíce. Pole se nachází nad spojnicí hvězd Alopth - Megrez. Samotný snímek vznikl spojením 342 snímků s celkovou expoziční dobou pět dní. Na záběru je více než 3000 galaxií různých typů a jasnějších než 29 magnitudy. Je to vlastně pohled do minulosti vesmíru na velmi mladé galaxie tak, jak vypadaly asi miliardu let po Velkém třesku. Na snímku byla objevena i nejvzdálenější známá supernova. Má označení 1997 ff a vybuchla asi před deseti miliardami let.

[editovat] Zajímavosti

O Velké medvědici se povídalo v britské hororové sérii „Children of the Stones“, že je v ní umístěna masivní černá díra.
Vlajka Aljašky se skládá z osmi hvězd tvořících Velký vůz a hvězdu Polaris – Polárku na tmavomodrém podkladu. Vlajka byla navržena v roce 1927 Benny Bensonem, 13-ti letým aljašským rodákem z Sewardu, ve vyhlášené soutěži o vlajku pro území Aljašky.
Ruuko Kireinasora, postava z ToHeart2, přichází ze třetí planety hvězdy 47 souhvězdí Velké medvědice.

[editovat] Viz také

Seznam hvězd v souhvězdí Velké medvědice

[editovat] Externí zdroje

[editovat] Reference

Vladimír Vanýsek (1980), Základy astronomie a astrofyziky – ACADEMIA, Praha
RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek (1984), Přehled astronomie – SNTL, Praha
Josip Kleczek (1986), Naše souhvězdí – Albatros, Praha
Josip Kleczek (1986), Vesmír kolem nás – Albatros, Praha