Nihilismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto článku mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Nihilismus je filosofické stanovisko, vyvracející svět. Tím spíše pak minulou a současnou existenci lidstva, která nemá objektivní hodnoty, účel, srozumitelnou pravdu a skutečnou hodnotu. Nihilisté většinou prosazují všechna či některá z následujících tvrzení: Neexistuje rozumový důkaz o existenci vyšší mocnosti či boha, morální obecnost není známa, světská etika je neuskutečnitelná. V životě je tedy nemožno dohledat se pravdy a žádná činnost nemá vyšší hodnotu než kterákoliv jiná.
- teoretický nihilismus - odmítá možnost jakéhokoli poznání
- praktický nihilismus - popírá mravní hodnoty, nevěří, že by kdy mohla vzniknout slušná a spořádaná společenská organizace
Nihilismus, v přesném překladu vůle k ničemu, používal Nietzsche několikavýznamově:
- Považoval jej za vlastní všem metafyzickým systémům. Byl obsažen ve všech západních myšlenkách, náboženstvích, a rozeznával se podle protilidským postojům. Ti, kteří se přikláněli k oněm myšlenkám a náboženstvím, jsou Nietzschem považováni za slabochy, kteří nemohou nikde ulpít. Nejsou schopni přijmout nástrahy života a jeho nepředvídatelnou podstatu, a tudíž se uchylují do transcendentálního světa.
- Podle Nietzscheho existuje i pozitívní druh nihilismu: postoj nadčlověku vlastní, který přijímá smrt Boha (konec veškeré metafyziky, náboženství a všech hodnotových systémů), a je schopen se psychicky vyrovnat s důsledky těchto faktorů. V tomto směru se Nietzsche považuje za prvního nihilistu.
[editovat] Reference
Vladimír Neff: Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias
