Leukemie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leukémie (řecky leukos λευκός, "bílý" a aima αίμα, "krev"), zastarale též hemoblastózy, představují nádorová onemocnění, která vycházejí z krvetvorné tkáně a z lymfatických uzlin. Hlavní rozdíl, oproti lymfomům je ten, leukémie postihují celý organizmus a nádorovými buňkami jsou větší či menší měrou prostoupeny všechny orgány.
Obsah |
[editovat] Rozdělení leukémií
Podle průběhu můžeme leukémie rozdělit na akutní(rychle probíhající) a chronické (pomalu probíhající). Podle krvetvorných buněk, ve kterých došlo ke zvratu v nádor, rozlišujeme leukémie z lymfocytů a leukémie z myelocytů a jejich podtypů.
[editovat] Akutní leukémie
[editovat] Lymfoblastová leukémie (LBL)
Lymfoblastová leukémie je nádorové onemocnění vycházející z těch buněk kostní dřeně nebo periferní lymfatické tkáně, ze kterých vznikají lymfocyty. Podle FAB se morfologicky dělily lymfoblastové leukémie na tři typy:
- L1 - malé nádorová buňky
- L2 - malé i velké nádorové buňky
- L3 - velké nádorová buňky
Porotože dělení FAB nebylo příliš přínosté pro prognózu i terapii, používá se dnes klasifikace lymfoblastových leukémií dle WHO. Z praktického hlediska není velký rozdíl mezi lymfoblastovými leukémiemi a lymfoblastickými lymfomy, klasifikují se společně podle toho, jaké znaky nesou
- B lymfoblastické leukémie/lymfomy - nesou znaky prekurzorů B lymfocytů, jsou častější
- T lymfoblastické leukémie/lymfomy - nesou znaky prekurzorů T lymfocytů, jsou vzácnější
podrobnější klasifikace je v článku Lymfom
[editovat] Akutní myeloidní leukémie (AML)
Akutní myeloidní leukémie je nádorové onemocnění vycházející z těch buněk kostní dřeně, ze kterých se vyvíjejí neutrofilní leukocyty, makrofágy a krevní destičky. Proto hlavním projevem AML bude nedostatek těchto buněk a selhání jejich funkce. Nemocný tak bude náchylný k infekcím a ke krvácení. Podrobnější klasifikace se provádí buď ve starším systému FAB nebo nověji dle WHO. Klasifikace podle FAB je tříděna podle vyzrávání - u M0 ani nelze určit, zda jde o prekurzory lymfocytů nebo myelocytů. Nejčastější je M2, M4 a M1:
- M0 - akutní myeloblastická leukémie minimálně diferencovaná
- M1 - akutní myeloblastická leukémie bez vytrávání
- M2 - akutní myeloblastická leukémie s vyzráváním
- M3 - akutní promyelocytární leukémie
- M4 - akutní monomyelocytární leukémie
- M5a - akutní monoblastická leukémie
- M5b - akutní monocytární leukémie
- M6a - erytroleukémie
- M6b - čistě erytroidní leukémie
- M7 - akutní megakaryoblastová leukémie
[editovat] Chronické leukémie
[editovat] Myelodysplastický syndrom (MDS)
Myelodysplastický syndrom postižení kmenové buňky kostní dřeně projevující se poruchou krvetvorby. Dochází tak ke změnám v krevním obraze, charakterizovaným zejména úbytkem krevních elementů a popř. i přítomností atypických buněk. MDS není vlastně sám o sobě leukémií, často však přechází v akutní myeloidní leukémii. Podle tíže a zejména podle laboratorního nálezu se MDS dělí na následující choroby:
- Refrakterní anémie (RA) - pozn. refrakterní znamené nereagující na terapii, zde myšlena terapie železem
- Refrakterní anémie s prstenčitými sideroblasty (RARS)
- Refrakterní anémie s nadbytkem blastů (RAEB)
- Refrakterní anémie s nadbytkem blastů v transformaci (RAEB-t)
- Chronická myelomonocytární leukémie (CMoL)
[editovat] Chronická myeloproliferativní onemocnění
Chronická myeloproliferativní onemocnění jsou chronicky (=pomalu a plíživě) probíhající nádorová onemocnění, která vycházejí z buněk kostní dřeně dávajích vzniknout všem krevním buňkám s výjimkou lymfocytůů.
- Polycythaemia vera (PV) - zmnožená červených krvinek
- Chronická myelogenní leukémie (CML)
- Esenciální trombocytémie (ET) - zmnožení krevních destiček
- Chronická myelofibróza (CMF) - kostní dřeň prorůstá vazivem, povšechný útlum krvetvorby
- Chronická neutrofilní leukémie (CNL) - zmnožení neutrofilů v krvi, velmi vzácné
- Chronická eozonofilní leukémie (CEL) - zmnožení eozinofilů v krvi, projevuje se hypereozinofilním syndromem
[editovat] Chronická lymfatická leukémie (CLL)
Z praktického hlediska není velký rozdíl mezi lymfatickými leukémiemi a lymfoblastickými lymfomy, podrobnější klasifikace viz. článek Lymfom. Podle základních skupinových znaků můžeme rozdělit chronické lymfatické leukémie/lymfomy na:
- B lymfatické leukémie/lymfomy - nesou znaky B lymfocytů, jsou častější
- T lymfatické leukémie/lymfomy - nesou znaky T lymfocytů, jsou vzácnější
[editovat] Terapie
Základní terapeutickou modalitou je chemoterapie a transplantace kostní dřeně. U některých chronických leukémií je pro pacienta nejvýhodnější dlouhodobé sledování a terapie jen v případě komplikací nebo vzplanutí akutního onemocnění. Radioterapie jako léčebná modalita nemá širší použití, v některých případech se používá jako prevence mozkových metastáz. Moderními trendy výzkumu v terapii leukémií jsou biologická terapie a genová terapie.
[editovat] Související články
- biologická terapie
- cytostatika
- genová terapie
- chemoterapie
- kostní dřeň
- krev
- lymfom
- nádor
- radioterapie
- rakovina
- transplantace kostní dřeně
[editovat] Literatura
- Harris N.L.et al: J Clin Oncol 17:3835, 1999 - klasifikace leukémii a lymfomů dle WHO
- Kačírková P, Campr V: Hematoonkologický atlas krve a kostní dřeně. Grada 2007
- Kasper JD et. al.:Harrison's manual of medicine 16th edition. McGraw-Hill 2005
- Mačák J: Obecná patologie. Univerzita Palackého v Olomouci 2002
