https://www.amazon.it/dp/B0CT9YL557

We support WINRAR [What is this] - [Download .exe file(s) for Windows]

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
SITEMAP
Audiobooks by Valerio Di Stefano: Single Download - Complete Download [TAR] [WIM] [ZIP] [RAR] - Alphabetical Download  [TAR] [WIM] [ZIP] [RAR] - Download Instructions

Make a donation: IBAN: IT36M0708677020000000008016 - BIC/SWIFT:  ICRAITRRU60 - VALERIO DI STEFANO or
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Vyšívání - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Vyšívání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vyšívání je textilní technika, pomocí které se zkrášluje podkladový materiál (plošná textilie, kůže, papír) protahováním nebo našíváním nití.[1]

Obsah

[editovat] Historie

Část nástěnného koberce v Bayeux
Část nástěnného koberce v Bayeux

V Číně bylo vyšívání známé (údajně) od pravěku, později v Indii a Egyptě (cca 3600 let staré nálezy). V Evropě se s vyšíváním začalo pravděpodobně na počátku našeho letopočtu. Nejstarší dochovaná památka je nástěnný koberec ve francouzském Bayeux (70 m dlouhý, 50 cm široký) z 11. století.[2]

V době renezance se rozšířilo tzv. bílé vyšívání na osobní prádlo a později na kapesníky, ubrusy a přehozy. [3]

V první polovině 19. století byl vynalezen vyšívací stroj, dnešní stroje vyšívají například rychlostí až 1500 stehů za minutu, jsou řízeny počítačem a mohou být doplněny různými automatizačními prvky. [4]

[editovat] Ruční vyšívání

[editovat] Vyšívací techniky

Druhy vyšívání se zařazují podle velmi rozdílných kriterií, časté je hrubé rozdělení podle barvy podkladového materiálu na bílé a pestré vyšívání.

Koberec vyšívaný kelimovými stehy
Koberec vyšívaný kelimovými stehy

Základním prvkem vyšívací techniky je steh. K několika desítkám způsobů vedení nitě patří například: [5]

  • Křížový steh: Nejjednoduší technika, dva stehy se překřižují pod úhlem 90° (odvozené druhy: gobelínový, tkací steh aj.)
  • Kelim: Stehy vypadají jako pletená očka a tvoří vodorovné žebrování (snímek vpravo). Od kelimu je odvozený stonkový steh, který naproti tomu probíhá kolmo. Obě žebrování se spojují diagonálními stehy dohromady.
  • Řetězový steh: Dvojitý steh, nit se protahuje každým otvorem ve tkanině zdola nahoru a po vytvoření smyčky obráceně.

Při použití stehů určitým způsobem se vyvinula řada technik, například:

Ažur, florentská výšivka, malování jehlou, hardanger[6], richelieu, gigliuccio[7] atd.

[editovat] Materiál a pomůcky

Přadena vyšívkové příze
Přadena vyšívkové příze

[editovat] Příze

Příze (zpravidla skaná) se přizpůsobuje druhem a kvalitou technice vyšívání:

  • Příze z mercerovanné bavlny je nejpoužívanější.
  • Příze s příměsí pokovovaných vláken (např. VI/PES) je vhodná na výšivky ke slavnostním účelům
  • Vlněná měkce točená příze se používá na tapiserii a gobelíny
  • Příze z nekonečných viskózových vláken se hodí na plochý steh, malování jehlou, stínovou výšivku atd.

[editovat] Podkladový materiál.

Tkanina (nejčastěji bavlněná, ale i lněná, konopná nebo hedvábná) musí mít přesně stejný počet osnovních a útkových nití, které se nesmí posouvat a mezery mezi nimi musí vytvářet přesné čtverce (kanava, stramín).

[editovat] Jehly

Mají poněkud širší ouško než jehly na šití, velikost se přizpůsobuje druhy výšivky.

[editovat] Rám

Je nejčastěji kulatý, ze dvou kruhů, mezi které se stiskne a napne podkladová tkanina.

[editovat] Strojní vyšívání

První vyšívací stroj byl vynalezen v roce 1829 (ve Francii).[8]

Vyšívání na starším jednojehlovém stroji
Vyšívání na starším jednojehlovém stroji

Stroje napodobují ruční vyšívání s tím rozdílem, že podkladová tkanina se zde pohybuje různými směry podle požadovaného vzoru výšivky a jehla se vpichuje kolmo k ní ze stále stejného místa.

U moderních zařízení se rozeznávají

  • jednojehlové stroje – na křížový steh
  • vícejehlové, konstruované na plochý steh nebo jako tzv. člunkové stroje (pracující podobně jako šicí stroje se dvěma nitěmi).

Pracovní orgány všech strojů jsou řízeny počítačem programovaným podle požadovaného vzoru výšivky.

Stroje se speciální úpravou mohou vyrábět komplikovanou technikou např. smyčkové výšivky (emblémy na pleteninách), napodobeniny sutašek aj.[9]

[editovat] Literatura

Schöner/Freier: „Stickereitechniken"- Fachbuch der Hand- und Maschinenstickerei, VEB Fachbuchverlag Leipzig 1982

[editovat] Reference

  1. http://de.wikipedia.org/wiki/Sticken
  2. http://de.wikipedia.org/wiki/Teppich_von_Bayeux
  3. http://www.vitejte.cz/objekt.php?oid=5140&j=cz
  4. http://www.saurer.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-910//1471_read-1743/
  5. http://www.annatextiles.ch/vo_sti/vo_disc/vo_gronwoldt/voc_gronw.htm
  6. http://de.wikipedia.org/wiki/Hardanger-Sticktechnik
  7. http://de.wikipedia.org/wiki/Gigliuccio
  8. http://de.wikipedia.org/wiki/Stickmaschine
  9. http://www.zsk.de/docs/produkte/sonder.asp
Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Sub-domains

CDRoms - Magnatune - Librivox - Liber Liber - Encyclopaedia Britannica - Project Gutenberg - Wikipedia 2008 - Wikipedia 2007 - Wikipedia 2006 -

Other Domains

https://www.classicistranieri.it - https://www.ebooksgratis.com - https://www.gutenbergaustralia.com - https://www.englishwikipedia.com - https://www.wikipediazim.com - https://www.wikisourcezim.com - https://www.projectgutenberg.net - https://www.projectgutenberg.es - https://www.radioascolto.com - https://www.debitoformtivo.it - https://www.wikipediaforschools.org - https://www.projectgutenbergzim.com