Vsetín
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vsetín | |
---|---|
Soubor:vsetinsky_zamek.jpg |
|
status: | město |
NUTS 5 (obec): | CZ0723 541630 |
kraj (NUTS 3): | Zlínský (CZ072) |
okres (NUTS 4): | Vsetín (CZ0723) |
obec s rozšířenou působností: | Vsetín |
pověřená obec: | |
historická země: | Morava |
katastrální výměra: | 69 km² |
počet obyvatel: | 27963 (2007) |
zeměpisná šířka: | 49° 20' 19" s.š. |
zeměpisná délka: | 17° 59' 35" v.d. |
nadmořská výška: | 348 m.n.m. m |
PSČ: | 75501 |
zákl. sídelní jednotky: | 3 |
místní části: | 4 |
katastrální území: | 3 |
adresa městského úřadu: | Městský úřad Vsetín Svárov 1080 755 01 Vsetín |
starosta / starostka: | Květoslava Othová |
Oficiální web: http://www.vsetin.cz Ofic. web MÚ: http://www.mestovsetin.cz E-mail: posta@mestovsetin.cz |
|
Vsetín je okresní město v Zlínském kraji na severovýchodní Moravě na řece Vsetínská Bečva.
Obsah |
[editovat] Historie
První zmínky o Vsetínu pocházejí z let 1297 až 1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Bečvy, s mlýnem a kostelem. Roku 1308 přechází Vsetín do nájmu Voka z Kravař, od tehdejších majitelů - templářských rytířů. Název Wssetin lze nalézt v dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desek byl uskutečněn roku 1505. Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu. V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek. Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, který později proslul jako významný císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva. Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k rebeliím místního obyvatelstva za třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily v roce 1644 popravou asi dvou set vzbouřenců, což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781. V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy. V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku bratří Thonetů a Jakuba a Josefa Kohna. Na konci 19. a na začátku 20. století bylo město napojeno na železnici, začala stavba městské elektrárny, nemocnice, škol a dalších veřejných zařízení. V roce 1909 se město stalo městem okresním. Město postihla hospodářská krize ve 30. letech 20. století, jejíž dopad zmírnilo až založení závodu Zbrojovka v roce 1937. Díky této továrně došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel Vsetína během první poloviny 40. let 20. století, neboť kvůli zbrojnímu průmyslu se do města přistěhovaly početné skupiny dělníků z Brna. Po válce se naplno projevily problémy způsobené rychlým nárůstem počtu obyvatel: nedostatek bytů a zařízení občanské vybavenosti. Město se v té době orientovalo na těžký průmysl.
[editovat] Památky
- Zámek
- Římsko-katolický kostel Nanebevzetí P. Marie
- Maštaliska - tzv. bývalý Panský dům z roku 1710
- Stará radnice (1720–1721)
- Barokní kamenná socha Neposkvrněného početí P. Marie na Horním náměstí
- Evangelický kostel Dolního sboru
- Evangelický kostel Horního sboru
- Kamenný kříž z r. 1775 na Dolním náměstí
[editovat] Osobnosti
- Josef Sousedík
- Josef Černocký
- Michal Urbánek
- František Hlavica
- Emil Hlavica
- Rudolf Hlavica
- Matouš Václavek
- František Sova
- Richard Pavlík
- Záviš Kalandra
- Erich S. Kulka
- Antonín Kaderka
[editovat] Partnerská města
Partnerskými městy Vsetína jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):
[editovat] Externí odkaz
[editovat] Literatura
- Kobliha, K.: Historický nástin okresu vsetínského In: Okres vsetínský. Vsetín 1938, s. 69–302.
- Krajem portášů, Vsetín 1937
- Václavek, M.: Dějiny města Vsetína, Vsetín 1901
- Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
- kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
Města, městys a obce okresu Vsetín |
---|
Branky • Bystřička • Dolní Bečva • Francova Lhota • Halenkov • Horní Bečva • Horní Lideč • Hošťálková • Hovězí • Huslenky • Hutisko-Solanec • Choryně • Jablůnka • Janová • Jarcová • Karolinka • Kateřinice • Kelč • Kladeruby • Kunovice • Lačnov • Leskovec • Lešná • Lhota u Vsetína • Lidečko • Liptál • Loučka • Lužná • Malá Bystřice • Mikulůvka • Nový Hrozenkov • Oznice • Podolí • Police • Pozděchov • Prlov • Prostřední Bečva • Pržno • Ratiboř • Rožnov pod Radhoštěm • Růžďka • Seninka • Střelná • Střítež nad Bečvou • Študlov • Ústí • Valašská Bystřice • Valašská Polanka • Valašská Senice • Valašské Meziříčí • Valašské Příkazy • Velká Lhota • Velké Karlovice • Vidče • Vigantice • Vsetín • Zašová • Zděchov • Zubří |