Vladimir Džanibekov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimir Alexandrovič Džanibekov, rusky Джанибеков, Владимир Александрович , vlastním jménem Vladimir Alexandrovič Krysin (*13. května 1942 vesnice Iskandar v Taškentské oblasti, Uzbecké SSR, nyní Uzbekistán) - byl sovětský kosmonaut.
Obsah |
[editovat] Život
Ve svých 11 letech začal navštěvovat Suvorovské učiliště. Díky výtečnému vysvědčení se dostal na státní universitu v Leningradě, dnešním Petrohradě. Doufal, že bude moci skloubit studium s létáním. Časem se rozhodl universitu opustit, přešel na letecké učiliště a věnoval se naplno své hlavní zálibě, létání. Po čase se stal leteckým instruktorem. Poté jej získal kosmonaut German Titov pro absolvování náročné lékařské prohlídky a vstupu do Hvězdného městečka. V roce 1970 vstoupil do Komunistické strany. Byl zařazen do záložní posádky sovětsko-amerického letu o poté do skupiny určené k programu Sojuz - Saljut. Získal hodnost kapitána. Do vesmíru se dostal z kosmodromu Bajkonur pětkrát.
[editovat] Lety do vesmíru
V roce 1978 se Sojuzem 27 letěl společně s Makarovem na orbitální stanici Saljut 6, spojili se s ní, později přestoupili na také připojenou loď Sojuz 26 a po šesti dnech ve vesmíru v pořádku přistáli na území Kazašské SSR.
Podruhé letěl roku 1981 na palubě Sojuzu 39 společně s kosmonautem Džugderdemidin Gurragčá z Mongolska, opět na Saljut 6 jako osmá mezinárodní posádka, bylo to 8 dní ve vesmíru, i tentokrát přistání v pořádku.
Už rok poté letěl potřetí v lodi Sojuz T-6 na novou stanici Saljut 7. Na této stanici to byla první pilotovaná posádka. I tento let byl téměž osmidenní. U stanice byla souběžně připojena loď Sojuz T-5.
Na stejnou orbitální stanici se dostal o další dva roky později s lodí Sojuz T12 jako velitel letu. V posádce měl Světlanu Savickou a Igora Volka. Na orbitě byli 11 dní.
Naposledy vzlétl v roce 1985 ke svému pátému letu, cíl opět stanice Soljut 7 (byla bez energie), s kosmickou lodí Sojuz T13, ovšem tentokrát to byl pobyt dlouhodobý na 113 dní. Jeho kolegou byl ing Viktor Savinych. Přijali nákladní loď Progress 24, i Sojuz T-14 s dalšími kosmonauty, pak jej na stanici vystřídal kosmonaut Vasjutin a Džanibekov se vrátil na Zemi v Sojuzu T-14 s Grečkem.
Ve vesmíru tento v pořadí 86 kosmonaut Země v pořadí strávil 145 dní.
- Sojuz 27,Sojuz 26 (10. ledna 1978 - 16. ledna 1978)
- Sojuz 39 (22. března 1981 - 30. března 1981)
- Sojuz T-6 (24. června 1982 - 2. července 1982)
- Sojuz T-12 (17. července 1984 - 29. července 1984)
- Sojuz T-13, Sojuz T-14 (6. června 1985 - 26. září 1985)
[editovat] Po letech
Dosáhl později hodnosti generálmajora a v roce 1990 se stal velitelem Hvězdného městečka. Dne 6.listopadu 1993 byl členem posádky balonu, která se chtěla v USA zúčastnit pokusu o první oblet Země. Pokus se nezdařil. V roce 2005 se v Londýně zúčastnil prestižní autogramiády společně s řadou dalších kosmonautů a hvězdami filmů.
[editovat] Zdroje
[editovat] Literatura
- CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. [s.l.] : Práce, 1982.
- CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha : Práce, 1987.
