Saljut 7
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Saljut 7 – orbitální stanice SSSR, poslední toho typu v programu Saljut, fungující na oběžné dráze Země devět roků.
Obsah |
[editovat] Základní údaje
Stanice byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur 19. dubna 1982 s pomocí rakety Proton K. Byla podobná předchozí stanici Saljut 6. Dlouhá 15 metrů, průměr 4,15 metru, opatřená dvěma spojovacími uzly, hmotnost téměř 19 tun. Vystřídalo se zde 21 kosmonautů, někteří i vícekrát. Označení v katalogu letů 1982-033A.
[editovat] Základní posádky
- Sojuz T-3 14.5.1982 - 10.12.1982 , Anatolij Berezovoj, Valentin Lebeděv
- Sojuz T-9 28.6.1983 – 23.11.1983 , Vladimír Ljachov, Alexandr Alexandrovič
- Sojuz T-10 9.2.1984 – 2.10.1984, Leonid Kizim,Vladimír Solovjov, Oleg Aťkov
- Sojuz T-13 7.6.1985 – 26.9.1985, Vladimír Džanibekov,Viktor Savinych
- Sojuz T-14 18.9.1985 – 21.11.1985, Vladimír Vasjutin, Georgij Grečko, Alexandr Volkov
- Sojuz T-15, 6.5.1986 – 25.6.1986 Leonid Kizim, Vladimír Solovjov, tč.základní posádka na nové stanici Mir, která na tuto stanici přiletěla ukončit práce posádek této stanice a pak se vrátila na Mir i s řadou věcí ze Saljutu.
[editovat] Návštěvní lodě
Většinou návštěvy ponechaly u stanice loď, se kterou přiletěly a vracely se k zemi v lodi, která byla u stanice zaparkovaná v době před jejich příletem.
- Sojuz T-6 , 25.6.1982 – 2.7.1982, Vladimir Džanibekov, Alexandr Ivančenkov, Jean-Loup Chrétien
- Sojuz T-7 , 20.8.1982 – 27.8.1982, Leonid Popov, Alexandr Serebrov, Světlana Savická
- Sojuz T-11, 4.4.1984 – 11.4.1984, Jurij Malyšev, Gennadij Strekalov, Rákeš Šarma
- Sojuz T-12, 18.7.1984 – 29.7.1984, Vladimir Džanibekov, Světlana Savická, Igor Volk
[editovat] Nákladní lodě
Celkem zde přistálo 14 bezpilotních lodí Progress a Kosmos. Mimo zásobování byly využity jejich motory u úpravě oběžné dráhy stanice, která by se bez těchto korekcí snižovala a předčasně v atmosféře shořela.
- Progress 13, 25.5.1982 – 4.6.1982
- Progress 14, 14.7.1982 – 11.8.1982
- Prograss 15, 20.9.1982 – 14.10.1982
- Progress 16, 2.11.1982 – 13.12.1982
- Kosmos 1443, 10.3.1983 – 14.8.1983
- Progress 17, 18.8.1983 – 17.9.1983
- Progress 18, 22.10.1983 – 13.11.1983
- Progress 19, 23.2.1984 – 31.3.1984
- Progress 20, 17.4.1984 – 6.5.1984
- Progress 21, 10.5.1984 – 26.5.1984
- Progress 22, 30.5.1984 – 15.7.1984
- Prograss 23, 16.8.1984 – 26.8.1984
- Prograss 24, 23.6.1985 – 15.7.1985
- Kosmos 1686, 2.10.1985 –8.2.1991 , zánik spolu se stanicí
[editovat] Zánik stanice
Po 3217 dnech na oběžné dráze Země stanice sestoupila díky zemské gravitaci do atmosféry a zde shořela dne 8. února 1991. Její zbytky dopadly na území Argentiny.
Stanici Saljut 7 nahradila na oběžné dráze větší mezinárodní stanice Mir.
[editovat] Související články
[editovat] Zdroje
[editovat] Literatura
- CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha : Práce, 1987.
