Věstonická venuše
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Věstonická venuše je keramická soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a datovaná do období 29 000 – 25 000 př. n. l.
Soška byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem prof. Karlem Absolonem. Paleolitickou krásku objevil tým Karla Absolona, známého badatele ve speleologii a archeologii. Sám profesor tehdy na lokalitě nebyl přítomen, ačkoli je většinou za objevitele označován. Soška ležela ve zbytcích pradávného ohniště rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že celek se podobá ženské postavě.
Je 11,5 cm vysoká a v bocích 4,3 cm široká. Materiál, který byl k její výrobě použit, je pravděpodobně směsí hlíny a vápence, obdobné drobné plastiky byly přitom většinou zhotovovány z kamene nebo kostí. Ze zajímavostí uveďme malý detail obličeje, nepřítomnost krku, rozměr poprsí (levé ňadro je větší) a boků. Na zadní straně jsou patrné rýhy patrně představující tukové zářezy.
V létě 2004 podstoupila soška důkladné „vyšetření“ na tomografu. Důvod k tomu byl podle archeologů jasný: od jejího nalezení uplynulo 80 let a jen čtyřikrát se badatelé pokusili zjistit, z čeho je přesně vyrobena. Poslední výsledky potvrdily, že venuše je z jemné hlíny smíchané s vodou. Jsou v ní ale navíc i malá bílá zrníčka, což může být vysrážený vápenec nebo úlomky kostí. Žádný z dosavadních výzkumů dosud tak jednoznačnou odpověď nedal. Objevil se také pikantní detail: na hýždích sošky se zachoval otisk prstu dítěte starého asi deset let.
V současnosti je soška Věstonické venuše v majetku Moravského zemského muzea v Brně. Hodnota je podle odborníků nevyčíslitelná. Její cenu stanovili v roce 2004 američtí starožitníci na 40 milionů dolarů.[1]
Venuše z Dolních Věstonic není ojedinělou ukázkou umění pravěkých lidí. Jiné plastiky z pálené hlíny jsou známé také ze sousedního Pavlova a z Předmostí u Přerova. Proslulá je rovněž Landecká venuše (nazývaná také Petřkovická) nalezená v roce 1953 na ostravském vrchu Landek. Tato 4,6 centimetru vysoká soška z krevelu je torzem a nemá hlavu. Její výjimečnost spočívá v netypických štíhlých proporcích, které milovníkům moderního umění dokonce připomínají kubistickou sochu. Obdobná venuše byla nalezena i ve Vedrovicích u Moravského Krumlova.
Za jednu z nejdokonalejších sošek paleolitu je kromě Věstonické venuše považována i Willendorfská venuše z Rakouska. Ve francouzském Lespuque byla zase nalezena venuše vyrobená z klu mamuta. Obdobné figurky starší doby kamenné spatřily světlo světa i v řadě dalších zemí, například v Německu, v Itálii, na Ukrajině, v Rusku nebo na Slovensku.
[editovat] Galerie
 Věstonická venuše |
 Věstonická venuše zezadu |
 Věstonická venuše z levé strany |
 Věstonická venuše z pravé strany |
[editovat] Odkazy
[editovat] Citace a reference
- ↑ ONDRŮŠKOVÁ, Pavla. Návrat Věstonické venuše ohlídali muži s puškami. Mladá fronta DNES, 2007-09-05, s. B1-B2. Dostupné online [cit. 2007-09-05].
