Vědecká metoda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Věda |
| Vědecké disciplíny |
| Vědecké metody |
| Výzkum |
| Hmota |
| Fyzika |
| Chemie |
| Příroda |
| Vědy o Zemi |
| Agronomie |
| Ekologie |
| Život |
| Biologie |
| Lékařství |
| Člověk |
| Humanitní vědy |
| Sociální vědy |
Vědecká metoda je postup typický pro vědecký výzkum, jde o získávání znalostí o určitém objektu zájmu pomocí pozorování a dedukce. Vědecká metoda je založena na předpokladu, že kritériem pravdivosti teorie je souhlas předpovědí s výsledky experimentů. Tento přístup udržuje vědecké teorie v neustálém kontaktu s realitou a umožňuje jejich falzifikaci, neboť teorie, jejíž důsledky jsou v rozporu s experimentem, bude falzifikována (tedy vyvrácena). Důsledkem je omezení vědy na otázky a hypotézy, jež jsou alespoň v principu rozhodnutelné pozorováním.[1]
Obsah |
[editovat] Postup
Základem vědecké metody je iterace těchto kroků:
- Pozorování a popis skutečnosti (vjemů, poznatků).
- Formulace problému. …
- Příprava hypotéz (návrh vysvětlení s obecnou platností, indukce)
- Předvídání (logická dedukce z hypotéz)
- Ověření souladu skutečnosti s předpovědí (buď aplikací předpovědi na experiment nebo aplikací na soubor dat získaný jinak) a ověření logické správnosti předchozích kroků.
Za „vysvětlení“ jevu se považuje popis vztahů mezi vjemy (poznatky) pomocí pojmů rozložitelných na základní pojmy a předpoklady, které se předpokládají jako dané a dále se nevysvětlují ani nedokazují, tedy jsou neempirické a iracionální. Jednotlivé vědecké přístupy (paradigmata) se mohou lišit tím, co za takové základní pojmy a předpoklady považují. Moderní kauzalistická věda má jako jeden z takových základních předpokladů pojem přírodního zákona, tedy představu, že stejné podmínky vedou vždy ke stejnému výsledku.
[editovat] Břitvy
[editovat] Reference
- ↑ Immanuel Kant - Prolegomena ke každé příští metafyzice, jež se bude moci stát vědou - Závěr O určení hranic čistého rozumu [1]
[editovat] Literatura
- W. Stanley Jevons, 1874, 1877. The Principles of Science, Dover, 1958, úvod Ernst Nagel.
- Francis Bacon 1620. Novum Organum (Nové Organon).
- Werner Heisenberg. Physics and Beyond: Encounters and Conversations translated by A. J. Pomerans (Harper & Row, New York, 1971)
- Thomas Kuhn 1961 The function of measurement in modern physical science. ISIS,
- Thomas Kuhn 1962 The structure of scientific revolutions česky vyšlo jako Struktura vědeckých revolucí
- Henri Poincaré 1905 [1905 toc.html Science and Hypothesis]
