Hypotéza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hypotéza (domněnka, předpoklad ve starověkém Řecku) je nabídnuté vysvětlení fenoménu. V prvotním použití byla hypotéza chytrá myšlenka nebo vhodný matematický přístup, který zjednodušil výpočet, ale nezahrnoval realitu jako takovou. V tomto smyslu ji použil kardinál Bellarmine, když odrazoval Galilea od toho, aby považoval otáčení Země za realitu.

V přeneseném slova smyslu znamená hypotéza něco, čemu se nedá plně věřit, a proto říkáme, že hypotéza může být odvážná nebo vratká. Každý z nás se mohl setkat s reakcí - odpovědí na nějaké naše tvrzení „to je jen pouhá hypotéza“. V běžném využití je dnes hypotéza neprokázané tvrzení, jehož význam by měl být ověřen.

Z právního hlediska se pod pojmem hypotéza skrývá ta část právní normy, která určuje podmínky, za kterých se má realizovat pravidlo chování obsažené v další části právní normy (dispozici).

Odborná hypotéza je však vědecky přijatelný předpoklad umožňující vědecké vysvětlení jevů. Hypotéza je tvrzení o podstatě určité situace ve světě, je to vědecky zdůvodněný předpoklad možného stavu skutečnosti. Na počátku vědeckého poznání stojí domněnka, kterou hypotéza rozpracovává. Hypotéza již musí být podložena celou řadou faktů vytyčujících nám další směr výzkumu. Hypotéza vzniká, když pátráme po nutné souvislosti mezi fakty, vyžaduje práci badatele, aby mohla být potvrzena či vyvrácena. V tomto procesu je často možné fakta vyložit několika různými hypotézami, které pak v dalším bádání ověřujeme. Hypotéza musí být slučitelná s co největším počtem faktů, jichž se týká. Můžeme-li na základě faktů vytyčit více hypotéz, upřednostňujeme tu hypotézu, která vysvětluje větší počet faktů. Zároveň platí pravidlo Occamovy břitvy, tzn. že jednodušší vysvětlení je pravděpodobnější. Zjistíme-li v průběhu ověřování hypotézy další fakta, musíme je do vysvětlení zahrnout, nebo hypotézu vyvrátit. Hypotézu nelze nikdy dokázat, pouze potvrdit nebo falzifikovat.

V hypoteticko-deduktivních metodách by měla být hypotéza falzifikovatelná v tom smyslu, že je možné, že se později prokáže její nepravdivost – obvykle pozorováním. Je tedy třeba podotknout, že pokud je hypotéza potvrzena, neznamená to nutně, že je i prokázána, zůstavá nadále falzifikovatelná.

Příklad: někdo kdo navštíví novou zemi a pozoruje pouze bílé ovce může vytvořit hypotézu, že všechny ovce v té zemi jsou bílé. Tato hypotéza je falzifikovatelná. Může být vyvrácena zpozorováním jediné černé ovce. Za předpokladu, že jsou experimentální neurčitosti malé (například , že je to koza, místo ovce) a že badatel správně interpretoval výrok hypotézy (například zahrnuje slovo „ovce“ také berany?), je hypotéza vyvrácená.

Zajímavý postoj k hypotézám zaujal ve svých Princípiích Newton - výrok k hypotézám: „Hypotheses non fingo“ („Hypotézy nevymýšlím“).

Úloha hypotézy ve vědě a výzkumu:

• hypotéza je jedním z řešení, jak překlenout problém mezi teorií a empirií
• hypotéza je formulace, která vysvětlí naše pozorování
• hypotézu nemůžeme nikdy dokázat, jen potvrdit nebo falzifikovat
• hypotéza je nástrojem pro tvoření lepších výkladů, je formulovaná v takové podobě, v níž je testovatelná (formulace hypotézy je test, zda je daný jev možný)
• hypotézy nevysvětlují co „to“ je, ale jak „to“ poznat

• falešná hypotéza je vytvořená tak, že experimenty se nemohou ani potvrdit ani vyvrátit
• nerelevantní hypotéza je vytvořená tak, že nedochází k žádnému posunu, řešení.

Kritéria hypotézy:

• hypotéza je testovatelná (musí být způsob, jak ji falzifikovat)
• kompatibilita s dřívějšími hypotézami (kontinuita bádání)
• jednoduchost („nejsprávnější je ta, která je nejméně komplikovaná“)
• forma jistého tvrzení - pravidla hry

• Platón: pravidla relativizace - konfrontace mezi myšlením člověka a tím, kde vzniká nový teoretický jazyk
• realistický způsob zachycení myšlení, myšlenka hypotézy vychází z myšlenky dialogu

• hypotéza stanovuje pravidla výměny informací - „metodologický ideál“
• hypotéza je předběžná a nahraditelná
• hypotéza má zdůvodňovat, nikoliv být sama zdůvodňována (snaha vzdát se toho, v čem spočívá vědecká racionalita).