ebooksgratis.com

See also ebooksgratis.com: no banners, no cookies, totally FREE.

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Tužka - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Tužka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hrot tužky
Hrot tužky

Tužka je psací nástroj, který užívá sloupec měkké tuhé barvicí látky (obvykle směsi grafitutuhy), upevněný v pouzdru z pevnějšího materiálu (obvykle dřeva). Kreslení či psaní probíhá odíráním tuhy o podložku. Na stejném principu je založena i pastelka, která má tuhu barevnou a primárně je určena ke kreslení.

[editovat] Historie tužky

Předchůdcem tužky byla od starověku užívaná stříbrná nebo olověná tyčinka. Rozmach však nastal až v 16. století, kdy bylo v Anglii objeveno bohaté ložisko grafitu. Anglie vývoz grafitu zakázala, proto měla na výrobu tužek monopol. V jiných zemích byla ložiska sice taky objevena, avšak nebyla tak kvalitní, aby anglickou tužku ohrozila.

Přelom nastal až v 19. století, kdy byl grafit nahrazen směsí rozemletého grafitu s jílem vypálenou v peci. To umožnilo vyrábět tužky s různou tvrdostí.

[editovat] Tvrdost tužek

Evropský systém: Evropský systém užívá kombinace písmen H (hard, tvrdý), F (firm, pevný) a B (black, černý)

9H 8H 7H 6H 5H 4H 3H 2H H F HB B 2B 3B 4B 5B 6B 7B 8B 9B
Nejtvrdší Střední Nejměkčí

Nejměkčí tuha je 8B (9B už je přírodní grafit), nejtvrdší tuha je 10H.

Americký systém značení užívá jen čísla. Přibližné srovnání podává následující tabulka.

Tone USA Evropa
#1 = B
#2 = HB
#2 ½ * = F
#3 = H
#4 = 2H

* Někdy jsou k vidění i hodnoty 2 4/8, 2.5, 2 5/10, z důvodů patentové ochrany označení

kvalitní obyčejné kvalitní obyčejné kvalitní obyčejné
10H F 3 B 2 1/4
9H 9 HB 2 1/2 2B 2
8H 8 3B 1 1/2
7H 7 4B 1
6H 6 5B 0
5H 5 1/2 6B 00
4H 5 7B
3H 4 1/2 8B
2H 4 9B
H 3 1/2

[editovat] Bibliografie

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova tužka.
  • KAŠPAR, Jaroslav. Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím. 2. vyd. Praha: SPN, 1979. s. 32n.


aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -