Strážnice (okres Hodonín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Strážnice
Skalická brána ve Strážnici
vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0625 586587
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Hodonín (CZ0625)
obec s rozšířenou působností:	Veselí nad Moravou
pověřená obec:	Strážnice
historická země:	Morava
katastrální výměra:	31,40 km²
počet obyvatel:	5 813 (1. 1. 2008)
zeměpisná šířka:	48°54'3,67" s. š.
zeměpisná délka:	17°19'0,49" v. d.
nadmořská výška:	177 m
PSČ:	696 62
zákl. sídelní jednotky:	9
místní části:	1
katastrální území:	1
adresa městského úřadu:	Městský úřad Strážnice náměstí Svobody 503 696 62 Strážnice
starosta / starostka:	Mgr. Risto Ljasovský
Oficiální web: http://www.straznice-mesto.cz E-mail: podatelna@straznice-mesto.cz

Město Strážnice (německy Strassnitz) leží na jihovýchodě Moravy, na levém břehu Veličky. V současné době má necelých 6000 obyvatel. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou^[1]

[editovat] Vývoj počtu obyvatel

Rok	1890	1900	1930	1970	1980	1991	2001	2006
Počet obyvatel	4622	4739	5225	5444	6181	6081	5983	5829

[editovat] Zajímavosti

[editovat] Historie

Přestože první doložená písemná zmínka o Strážnici pochází až z počátku 14. století, množství archeologického materiálu vypovídá o daleko dřívějším osídlení tohoto území. Počátky samotného města jsou spojovány s upevňováním hranic českého státu v době vlády Přemysla Otakara II. v 2. polovině 13. století, kdy došlo k trvalému připojení Strážnicka k Moravě. Na ochranu zemských hranic bylo zbudováno několik hradů, mezi nimiž se nacházel i hrad ve Strážnici, vystavěný po roce 1260. Samotné jméno města je odvozováno od strážní funkce, kterou měl hrad položený v těsné blízkosti moravské hranice vykonávat.

Strážnice byla původně královským majetkem, na počátku 14. století získal toto město významný moravský rod pánů z Kravař. O velký rozmach města se zasloužil moravský zemský hejtman Petr Strážnický z Kravař, který postupně rozšiřoval strážnické panství a zasloužil se také o rozvoj vinařství vydáním horenského práva. V první polovině 15. století se Strážnice stala jedním z nejvýznamnějších moravských husitských center. Za vlády posledního mužského potomka rodu Jiřího z Kravař došlo k nebývalému stavebnímu rozvoji města, bylo založeno strážnické Nové Město, opevněné vodním příkopem a hliněným valem s vestavěnými kamennými branami, postaven kostel sv. Martina a došlo také k dokončení přestavby hradu. Z 15. století pochází nejstarší doklady řemeslné výroby.

Na počátku 16. století zakoupili město Žerotínové, další z předních moravských rodů. V době jejich vlády prožívala Strážnice dobu svého největšího rozmachu, městu a řemeslnickým cechům byla udělena rozsáhlá privilegia. Strážnice byla obklopena valem s dřevěnou palisádou a vestavěnými malými baštami, hlavní přístupové cesty byly chráněny mohutnými branami s polokruhovými baštami, schopnými odolávat i zbraním těžšího kalibru. Nové opevnění spojilo dohromady všechny tři části města Nové město, Staré město i Předměstí. Starý vodní hrad byl přestavěn do podoby renesančního zámku s vnitřními arkádami.

Žerotínové podporovali ve městě bratrské školství, v letech 1604–1605 navštěvoval vyšší bratrskou školu Jan Amos Komenský. Na počátku 17. století se Strážnice řadila se svými 4500 obyvateli a zhruba sedmi sty domy k nejvýznamnějším moravským městům. Město bylo po staletí také jedním důležitých středisek řemesel na jihovýchodní Moravě, ze 17. století je zde doloženo více než deset cechů, jejichž výroba byla určena nejen pro město a nejbližší okolí, některá řemesla vyvážela své výrobky i na vzdálenější trhy, hlavně do Uher.

Město a panství zakoupil v roce 1628 jeden z vítězných velitelů bitvy na Bílé hoře, císařský plukovník František z Magni, jehož rod pocházel z Itálie. S příchodem Františka z Magni začala plánovaná rekatolizace města. V roce 1633 povolal do Strážnice italské piaristy, kteří zde zahájili vyučování a postupně získávali pro svou víru strážnické obyvatelstvo. Strážničtí piaristé vybudovali okolo poloviny 18. století barokní chrám P. Marie s klášterní kolejí, později také gymnázium. V této době došlo k obnově radnice, panského dvora i mnoha měšťanských domů. V první polovině 19. století byl upraven zámecký park se zahradou, došlo rovněž k založení skleníků pro pěstování jižních rostlin, v roce 1824 byl před zámkem postaven přes Moravu řetězový most.

Oživení národního hnutí ve 2. polovině 19. století znamenalo postupnou přeměnu německy orientovaného města na kulturní centrum strážnického regionu. Vznikaly české spolky, došlo k otevření české měšťanské školy a v roce 1897 ke zřízené českého gymnázia. Původně zemědělské město se na počátku 20. stol. dočkalo i postupné industrializace. Do současnosti se z tradičních oborů řemesel udržela výroba modrotisku.

[editovat] Památky

Zámek Strážnice
Muzeum vesnice Jihovýchodní Moravy (skanzen)
Baťův kanál
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Strážnice)
Strážnické brány (Skalická a Veselská). Jsou zbytkem protitureckého opevnění ze druhé poloviny 16. století.
Synagoga a židovský hřbitov. Jsou pozůstatkem strážnického židovského města, které mělo vlastní špitál a dvě školy. Nejstarší náhrobek, přenesený z původního hřbitova, pochází z roku 1448.
Památník bratrského školství (J. A. Komenského). Nachází se za kostelem Nanebevzetí Panny Marie, kde bývala škola, kterou navštěvoval Jan Amos Komenský v letech 1604–1605, když žil ve Strážnici u své tety.

[editovat] Příroda

Město leží mezi Přírodním parkem Strážnické Pomoraví (na Z od města) a CHKO Bílé Karpaty (V), obě chráněná území sahají až k městské zástavbě.

[editovat] Poznámky

↑ http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html

[editovat] Externí odkazy

Mapy: 48°54′3.67″ s. š., 17°19′0.49″ v. d.

[editovat] Fotogalerie

Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Strážnici	Nádraží ve Strážnici	Památník J. A. Komenského ve Strážnici	Synagoga ve Strážnici
Židovský hřbitov ve Strážnici