Souhvězdí Malého medvěda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Souhvězdí Malý medvěd

Latinský název	Ursa minor
Latinský genitiv	Ursae minoris
Latinská zkratka	Umi
Rektascenze	15 h
Deklinace	+70°
Rozloha	256 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce	+90 až -10°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR	Červen
Počet hvězd jasnějších než 3^m	2
Nejjasnější hvězda	Polárka (α Umi) (2,02^m)
Sousední souhvězdí	Drak Žirafa Cefeus

Malý medvěd (latinsky: Ursa Minor) je souhvězdí na severní obloze. Je jedním z 88 moderních souhvězdí a také jedním z 48 souhvězdí uvedených Ptolemaiem. Bylo však známo již starořeckému astronomovi a matematikovi Thaletovi. Sousedí se souhvězdími Draka, Žirafy a Cefea. Je pozoruhodné svou polohou poblíž severního nebeského pólu, ačkoliv i ten po několika stoletích mění svou polohu díky precesi zemské osy. Jedná se o cirkumpolární (severní obtočnové) souhvězdí, které stále vidíme nad obzorem. Je proslulé díky své hvězda alfa neboli Polárce, která určuje polohu nebeského severního pólu. V pořadí velikosti patří Malému medvědovi 56. místo. Ve starověku bylo souhvězdí Malého medvěda považováno za dračí křídlo a tedy za součást souhvězdí Draka. Tento asterismus (Dračí křídlo), je na rozdíl od asterismu zvaného Malý vůz, dnes již zapomenut. Aratus nazýval souhvězdí Κυνόσουρα (Kynosúra) ve významu „psí ocas“.

[editovat] Původ jména

Souhvězdí Malého medvěda, včetně méně viditelných hvězd kterých jsou ještě viditelné prostým okem, se nejasně podobá medvědovi (s neobvyklým dlouhým ocasem). Společně se souhvězdím Velké medvědice je toto souhvězdí součástí mýtu o Kallistó. Její syn Arkas, podle této báje, narazil na lovu na medvědici, což byla jeho matka Kallistó, proměněná žárlivou bohyní Hérou. Ta se tak pomstila Kallistó za to, že byla příčinou nevěry jejího manžela Dia a měla s ním právě syna Arkase. Kallistó proměněná v medvědici se pokusila svého syna obejmout, ale ten, nevědouce, že se jedná o matku, rozhodl se bránit. Zeus, aby zabránil matkovraždě, proměnil Arkase v malého medvěda a spolu s matkou ho přenesl na oblohu. Héra si však alespoň vymínila, že musí stále putovat po obloze a nemohou si nikdy odpočinout pod obzorem.

Ve variaci tohoto příběhu reprezentuje Arkase souhvězdí Honáka a souhvězdí Malého medvěda je považováno za jeho psa. Tento příběh je starší a rozumně vysvětluje přílišnou délku ocasu a zastaralý alternativní název Cynosura (psí ocas) pro Polárku.

Pomůcka pro nalezení Polárky

Ještě dřívěji bylo za souhvězdí Malého medvěda považováno pouze sedm blízkých hvězd, z hlediska mytologie pokládaných za sestry. V rané řecké mytologii bylo těchto sedm hvězd považováno za Hesperidky, dcery titána Atláse. Spolu s dalšími souhvězdími ve znamení zvěrokruhu Vah (Honák, Velká medvědice a Drak) může tvořit základ mýtu o zlatých jablkách Hesperidek, které byly jednou z dvanácti Héraklových prací.

Pro mnoho jiných kultur byl Malý medvěd otvorem, v němž má zemská osa své ložisko. V hindské mytologii se Polárka nazývala Dhruva (slovem je míněna tyč) a za názvem stojí příběh jak se stala hvězdou.

[editovat] Hvězdy

Seznam hvězd v souhvězdí Malého medvěda

Polárka a její dva společníci

Souhvězdí Malého medvěda je známé hovorově také jako Malý vůz, jehož sedm nejjasnějších hvězd má tvar naběračky. Hvězda nacházející se na konci násady lžíce se nazývá Polárka, severní hvězda. K nalezení Polárky se používá jednoduchá pomůcka. Stačí prodloužit u Velkého vozu jeho zadní kola (Merak – Dubhe), přesněji jejich vzdálenost, čtyřikrát ve směru jejich spojnice a nalezneme Polárku. Polárka je bílý veleobr o jasnosti 2,0 mag. Polárka má malého průvodce, jde tedy o dvojhvězdu. Polárku využíváme při hledání světového severního pólu. Zajímavostí je, že Polárka se k severnímu světovému pólu vlivem precese přibližuje. Největšího přiblížení dosáhne v roce 2100. Poté se bude opět vzdalovat a kolem roku 8000 ji nahradí hvězda Alderamin ze souhvězdí Cefea. Hvězdou určující severní nebeský pól se stane opět až v roce 25 800. Beta Ursae Minoris neboli Kochab (2,1 mag) je oranžový obr. V asterizmu Malý vůz tvoří zadní kolo. Spolu s hvězdou Pherkad (gama Ursae Minoris), která také tvoří jedno ze zadních kol, tvoří dvojici, která je nazývaná Strážci pólu. Pherkad (3,0 mag) je dvojhvězda, složená z bílého obra a oranžového podobra. Delta Ursae Minoris (4,3 mag) je bílá hvězda hlavní posloupnosti. Za zmínku stojí zákrytová dvojhvězda epsilon Ursae Minoris (4,2 mag). Alfa, delta a epsilon Ursae Minoris tvoří opratě vozu. Přední kola tvoří hvězdy zeta a eta Ursae Minoris. Obě jsou to hvězdy hlavní posloupnosti.

[editovat] Objekty vzdáleného vesmíru

Souhvězdí Malého medvěda neobsahuje žádné jasné objekty. Vyskytuje se zde 35 NGC objektů. Z toho jsou všechny galaxie, kromě jedné otevřené hvězdokupy. Všechny tyto objekty jsou ale velmi slabé. V souhvězdí je Trpasličí galaxie Malý medvěd, která má jasnost 11,9 mag a taktéž je velice slabá. Je zde také jedna galaktická kupa. Tou kupou je Abell 2125, která je vzdálená 3 miliardy ly. Nejjasnější galaxie v ní má jasnost 17,0 mag.

[editovat] Související články

Související články obsahuje:
Portál Astronomie

[editovat] Externí zdroje

[editovat] Reference

Josip Kleczek (1986), Naše souhvězdí – Albatros, Praha
RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek (1984), Přehled astronomie – SNTL, Praha
Kevin Tildsley, Philip Eagles (2005), Noční obloha – Slovart
Joachim Herrmann (2005), Která je to hvězda? – Pavel Dobrovský - BETA a Jiří Ševčík
Martin Rees (2006), Vesmír – Euromedia Group k. s.