Solný důl Wieliczka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Solný důl Vělička
Světové dědictví
Smluvní stát	Polsko
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	iv
Odkaz	32 (en)
Oblast
Zařazení do seznamu
Zařazení	1978  (2. zasedání)
Název podle oficiálního zápisu v seznamu; oblast podle oficiálního určení UNESCO. (en)

Kopalnia soli Wieliczka (česky Solný důl Vělička) se nachází pod městem Vělička v blízkém okolí Krakova. Je v provozu nepřetržitě od 13. století a stále se tu dobývá stolní sůl. Patří tak k nejstarším světovým solným dolům vůbec (úplně nejstarší je v nedaleké Bochni).

[editovat] Přehled

Důl je 327 m hluboký a celková délka chodeb dosahuje 300 km, přičemž veřejnosti je zpřístupněno přibližně 2% z celkové délky chodeb.

Turisté si zde mohou prohlédnout 3,5 km dlouhou trasu, která zahrnuje prohlídku soch historických i mýtických postav, vytvořených z kamenné soli. Za pozornost stojí také klenuté síně, kaple, podzemní jezero a výstava, přibližující historii těžby soli. Důl tak bývá nazýván také „polskou solnou katedrálou“.

Ročně si důl prohlédne asi 800 tisíc návštěvníků.

Během uplynulých staletí důl navštívila řada slavných osobností, mezi něž se řadí např. Mikuláš Koperník, Johann Wolfgang von Goethe, Alexander von Humboldt, Dmitrij Ivanovič Mendělejev, Bolesław Prus, Ignacy Jan Paderewski, Robert Baden-Powell, Jacob Bronowski (který natočil části filmu Vzestup člověka), Karol Wojtyła (pozdější papež Jan Pavel II.), bývalý prezident USA Bill Clinton, významní panovníci a mnozí další.

Během 2. světové války byl důl využíván německými okupanty pro válečnou výrobu.

Respekt vzbuzující, starobylý, labyrintu podobný solný důl se stal Bolesławu Prusovi inspirací k Labyrintovým scénám jeho románu Faraón.

V roce 1987 byl solný důl Vělička zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

[editovat] Externí odkazy

• Satelitní mapa Věličky a okolí
• Oficiální stránky dolu (v angličtině)
• Solný důl Vělička na stránkách hrady.cz
• Článek o solném dole ve Věličce (česky)
• Historie solných dolů ve Věličce (česky)