Seno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Seno je sušená zelená píce využívaná jako krmivo pro hospodářská zvířata a pro zimní přikrmování volně žijící lesní zvěře. Seno s krmí v období, kdy je nedostatek zelené píce (zima, období sucha), nebo je potřeba ho z nějakého důvodu zařadit do krmné dávky. Rostliny jsou vysušením a částečnou fermentací konzervovány a pokud jsou dobře uskladněny, tak mohou vydržet jako zásoba krmiva i po několik let. Pro zajištění kvality sena je důležité posečenou trávu rychle a důkladně vysušit a pokud možno bezprašně slisovat či svézt. Pokud by bylo slisováno či svezeno příliš vlhké seno, tak je velké riziko plesnivění a příliš rychlá fermentace může zapříčinit i samovznícení sena.

Obsah 1 Příprava sena 1.1 Druhy sena 2 Skladování sena 2.1 Zrání sena 3 Seno jako krmivo 3.1 Senné moučky 4 Literatura

[editovat] Příprava sena

Sklizeň sena se nazývá senoseč. Druhá sklizeň sena resp. druhá fáze senoseče se nazývá otava. Příprava sena začíná posečením porostu (louky) ve správnou dobu. V mírném pásu se seče na sena dvakrát ročně, v tropech a subtropech jednou. K sečení se používá kosa nebo sekačka. Pokosená tráva zůstane v závislosti na počasí několik dní ležet na louce, aby se usušila. Během této doby jsou řádky několikrát obráceny. Používají se hrábě nebo obracečka. Následně je seno shrnuto (do kupek) a odvezeno do seníku, při skladování sena pod širým nebem je ze sena (nebo i ze slámy) vytvořen stoh.

[editovat] Druhy sena

Seno z první, druhé či třetí seče má odlišné vlastnosti. Seno z druhé seče je označováno jako otava; ta má díky menším stonkům jemnou strukturu.

[editovat] Skladování sena

Správně usušené seno, by se mělo skladovat v zakrytých budovách k tomu určených, do kterých nezatýká. Tradiční budova ve které se seno skladuje se jmenuje stodola. Seno se zde nejčastěji skladuje volně. Přiváží se ve zběrných vozech a fukarem (velkovýroba) nebo ručně (malovýroba) se uskladňuje na pernách. Často i v případě využití fukaru je nutná manuální práce s vidlemi. Proces uskladňování sena je velmi náročný, protože osoby pracující na seníku jsou vystaveny extrémní prašnosti. Tento proces se nazývá metání.

V moderním zemědělství je seno většinou stlačeno do balíků. Obvykle jsou používány malé hranaté balíky s rozměry kolem 50x60x60cm nebo větší přes 100 kg těžké kulaté či hranaté balíky.

[editovat] Zrání sena

[editovat] Seno jako krmivo

Krmná hodnota sena odpovídá přibližně slámě. Seno obsahuje významné množství karotenu, vitamínů skupiny B, vitamín D a vitamín E. Při zkrmování sena je nutné, aby bylo suché, nepřevlhlé a zralé. Jinak způsobuje zažívací poruchy. Běžné dávky klasického travního nebo jetelotravního sena jsou:

• dojnice (5-15 kg)
• telata (0,5–3 kg)
• mladý skot (3–6 kg)
• koně (7–12 kg)
• ovce (0,5–1,5 kg)

Nejcenější je seno leguminóz, nejhorší pastevních porostů a zamokřených půd. Kvalita sena nezávisí jen na jeho druhu a kvalitě zpracování, ale také na schopnosti jeho strávení daným zvířetem. Tato schopnost se liší plemeno od plemena, ale nejvýraznější rozdíl je mezi plemeny kulturními a primitivními.

[editovat] Senné moučky

Často se využívají i senné moučky. Ty se přidávají do krmných směsí. Seno se na senné moučky suší v umělých podmínkách.

[editovat] Literatura

• BLÁHA, Jan. Výživa a krmení hospodářských zvířat. Praha : Vysoká škola zemědělská v Praze, 1986. str. 70-71.